Za průkopníka české fantastické literatury je považován spisovatel, novinář a kulturní historik Jakub Arbes, který zemřel přesně před 100 lety, 8. dubna 1914. Tento žák a později přítel Jana Nerudy obohatil literaturu o nový žánr, takzvané romaneto. Inspirován romantickou fantastickou literaturou a povídkami Edgara Allana Poea vytvořil žánr delší povídky s racionálním řešením záhad, v níž se střídá současnost a minulost a která obvykle nekončí šťastně.
Arbes se narodil 12. června 1840 v Praze v rodině ševce. Studia polytechniky přerušil kvůli žurnalistice a v roce 1868 se stal redaktorem Národních listů. V době opozičního hnutí proti Vídni byl několikrát souzen a v letech 1873 až 1874 strávil 13 měsíců ve vězení. Poté Arbes spoluzakládal Spolek českých žurnalistů a v roce 1877 se ocitl mezi prvními žadateli o jeho podporu, když byl propuštěn z redakce Národních listů. Od té doby pracoval jako volný literát.
V kulturněhistorických črtách Arbes přispěl mimo jiné k osvětlení osobnosti Karla Hynka Máchy a života Karla Sabiny. Z jeho beletrie jsou nejznámější romaneta Svatý Xaverius, Newtonův mozek, Akrobati či Poslední dnové lidstva. V rozsáhlé Arbesově publicistice zaujímá zvláštní postavení z novinových výstřižků sestavená montáž Pláč Koruny české neboli Perzekuce lidu českého v letech 1868 až 1873.