Ani v dnešní době to není nijak výjímečné. Každý druhý Čech žije v domácnosti, kde se setkávají dvě generace. Jde zejména o soužití rodičů a dětí. Třígenerační soužití je už není běžné, sdílí ho pouze čtyři procenta domácností. Naopak zcela samo žije 13 procent českých občanů.
Z výsledků průzkumu společnosti ppm factum vyplývá, že dvougenerační bydlení se týká 46 procent lidí. Dvě třetiny z nich bydlí s dětmi, třetina s rodiči. Soužití se staršími rodiči někdy trvá dokonce až do středního věku a takzvaný mama hotel, v němž se maminka postará prakticky o vše spojené s bydlením, je využíván spíše muži. Ve věku 35 až 44 let žije s rodiči každý desátý muž a dvacátá žena.
"Je to trend se týká především jižních národů, ale ani ve střední Evropě se nevyhýbá. Zejména pro muže středního věku je velmi pohodlné vracet se z práce do uklizeného bytu, mít navařeno a vypráno. Do manželského soužití se proto nijak nežene," míní socioložka Dana Černá.
Více než třetina lidí v Česku žije s partnerem či manželem nebo manželkou. Pouhé jedno procento lidí sdílí domácnost s jiným spolubydlícím své generace.
Podíl jednogeneračních domácností se hodně liší podle věku respondentů. Zatímco mladých ve věku 15 až 24 let žije v jednogeneračních domácnostech pouze 15 procent, mezi 25. až 34. rokem věku už je to více než 40 procent lidí. Po 55. roku života pak čtyři lidi z pěti žijí pouze s partnerem či sami a ve věku 65 až 85 let žije více než každý čtvrtý člověk sám.
Statistická čísla z posledního sčítání lidí v roce 2011 poukázala na rostoucí počet domácností, v nichž žije jen jediný člověk. Takzvaných "singles" bylo tehdy 670 tisíc (zhruba 12 procent populace), což byl proti roku 1995 dvojnásobek. Demografové tento nárůst připsali stárnutí populace a společenským a ekonomickým změnám. Proměnil se podle nich vztah mezi generacemi a jiný je také životní styl.
