Světový muzikant Emil Viklický: 
Člověk  se musí přičinit sám!

Světový muzikant Emil Viklický:
Člověk se musí přičinit sám!

23. 11. 2013

Je jednou z nejvýraznějších, nejosobitějších a nejvšestrannějších postav české hudební scény. Jazzový pianista, skladatel a aranžér Emil Viklický, šéf několika jazzových formací a organizátor jazzového dění, svou tvorbou už dávno přesáhl hranice jazzu. 

Otec mě od studia hudby zrazoval

V polovině šedesátých let se jako student olomouckého gymnázia začal jazzu věnovat. Po střední škole chtěl jít studovat skladbu na vysokou školu a dělal tam i přijímačky.

„Otci se to ale moc nelíbilo, tvrdil, že to je blbost, nesolidní povolání. A protože mi šla poměrně snadno matematika, tak mě přesvědčil, ať ji jdu studovat,“ vzpomíná Viklický. „Nakonec jsem dělal zkoušky na obě školy, ale na JAMU do Brna mě nevzali, protože jsem měl málo vlastních skladeb, jen asi tři. A tím bylo rozhodnuto. Na Palackého univerzitě v Olomouci jsem vystudoval obor Numerická matematika, což dnešnímu počítačovému odborníkovi může připadat směšné. Pamatuju si třeba, že byl kladen důraz na analogové počítače, konvertory a vůbec tuto techniku. To mi pak v jistém směru pomohlo při práci se syntezátory, protože jsem věděl, co to znamená.“

K úspěchu vede tvrdá práce

Výrazněji na sebe Viklický coby muzikant upozornil roku 1974, kdy se přidal k SHQ Karla Velebného a nedlouho nato se souběžně stal členem jazzrockové skupiny Energit. Významným milníkem v jeho tvorbě bylo album V Holomóci městě odrážející melodiku moravských lidových písní.

Na podzim 1977 odjel Emil Viklický na roční studijní pobyt na Berklee College of Music v Bostonu. Navázal zde mnoho muzikantských kontaktů, které pak zúročil ve spolupráci s americkými hudebníky Billem Frisellem, Kermitem Driscollem a Vintonem Johnsonem.

„V Berklee College jsem si uvědomil, že když chce člověk něčeho dosáhnout, musí na tom tvrdě pracovat. V muzice to znamená cvičit, psát, vystupovat. Doma bylo tehdy zvykem o nic se nestarat, přežívat, každá iniciativa byla hned potlačena. Americká zkušenost je velmi cenná: člověk se musí přičinit sám! A to platí stále.“

Jazzman? Tomu už se skoro bráním

V 80. letech se Viklický hodně věnoval mezinárodním spolupracím. Například s Joem Newmanem na album Midgets, ale především se skandinávskými muzikanty.

Vedle nahrávek s předními světovými jazzmany je znám svým snažením o fúzi folkloru s jazzem. „Už se skoro bráním tomu označení jazzman, ono odpovídá mým začátkům, ale teď si myslím, že postihuje opravdu jen část toho, co dělám. Řekněme, že je to improvizovaná muzika různého základu,“ vysvětluje Viklický.

Věnuje se také vážné a filmové hudbě. Je autorem tří oper Oráč a Smrt, Faidra a Máchův deník a melodramatu Tajemství Člověka na texty bývalého českého prezidenta Václava Havla. 

Mimořádný hudebník Emil Viklický se narodil 23. listopadu 1948, takže právě teď slaví 65. narozeniny.

hudební legendy
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.