Populární herec Jan Hartl načetl více než osmihodinovou audioknihu Forrest Gump. „Cédéčko“ představilo vydavatelství Českého rozhlasu Radioservis v Praze. Knihu Winstona Grooma přeložil Šimon Pellar.
Podle knihy vznikl slavný stejnojmenný film režiséra Roberta Zemeckise s Tomem Hanksem v titulní roli, který byl nominován na 13 Oscarů, z nichž šest získal. Celosvětově vydělal 670 milionů dolarů (13,5 miliardy korun).
„Film se však podstatně liší od knihy, na jejíž motivy byl natočen. Pro čtenáře a nyní i posluchače to bude jistě milé překvapení a velký zážitek,“ řekl Pellar, který knížku překládal nadvakrát. Při první verzi totiž utrpěl zranění, když ho porazilo auto. „O knize nikdo moc nepsal, teprve po premiéře filmu začali všichni šílet. A tak jsem uvítal, že jsem se mohl po deseti letech k překladu vrátit,“ dodal s tím, že v anglické verzi není slang ani hovorová angličtina. Proto bylo jeho největším problémem vyjádřit, že hrdina je ducha mdlého.
„Jedno vám teda povim – bejt idiot neni žádnej med,“ začíná text Forresta Gumpa první větou. A pak už neuvěřitelné příhody mentálně postiženého mladíka z amerického jihu pokračují. Kniha z poloviny 80. let nejprve bestsellerem nebyla, tím se stala až po natočení filmu.
Hartl v rozhlase mnohokrát četl na pokračování a účinkoval v desítkách dramatizací. V anketě Neviditelný herec, v níž posluchači hlasují pro nejlepší herecké výkony v Českém rozhlase, se čtyřikrát umístil na stupních vítězů – v letech 2004, 2006, 2007 a 2010.
„S textem jsem spokojen, jinak bych tu práci nevydržel. Byla to čistá radost,“ uvedl Hartl. Přesto prý dlouho váhal, než tento úkol přijal. „Knížku jsem předtím nečetl, ale vím, že je velký rozdíl mezi filmem a literaturou – a že ta literatura je vždycky lepší.“ Při čtení před mikrofonem, tedy bez publika, se snaží text někomu vyprávět.
Spisovatel Winston Groom vyrostl ve státě Alabama, kde začal studovat práva. Během působení v univerzitním časopise se nadchl pro psaní a vystudoval angličtinu. Po promoci byl povolán do války ve Vietnamu, pak pracoval ve večerníku Washington Star a po osmi letech dal výpověď, aby se věnoval literární tvorbě.
