Jsou Dušičky, čas symbolického prolínání světa živých a mrtvých, kdy lidé vzpomínají na své blízké, kteří už nejsou mezi námi. Na Památku zesnulých a dny kolem ní lidé více než jindy navštěvují hroby, pokládají na ně květiny a věnce a zapalují u nich svíčky jako symbol života.
Uctění ducha zemřelých
Zvláštní den k uctění památky zesnulých je součástí křesťanské tradice přes tisíc let. Na 2. listopad, den po svátku Všech svatých, jej v roce 998 ustanovil clunyjský opat Odilo. Katolická církev v historických počátcích ve snaze čelit pohanským obřadům absorbovala mnohé původní zvyklosti a dala jim nový obsah. To se týkalo i uctívání zemřelých.
Kult zemřelých hrál odjakživa v lidském společenství významnou roli, nejen obřad pohřbu, ale i místo uložení. Zakořeněná víra, že duše nezaniká zároveň s tělem a za určitých okolností se může navracet, se odrazila v nejrůznějších obřadech k uctění ducha zemřelých.
Památka Dušiček je těsně spjatá se svátkem Všech svatých. Ten připomíná všechny světce, i ty, na něž se v církevním kalendáři nedostalo. Oba svátky připomínají dokončení božského díla, tedy vzkříšení. Liturgie dne Dušiček obsahuje spíše velikonoční naději na vzkříšení, a poněkud se tím liší od smutečního charakteru, jak Dušičky obecně pojímá veřejnost.
Bohoslužba kardinála Duky na Vyšehradě
Na mnoha místech se tuto sobotu konají mše, pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka povede slavnostní bohoslužbu od 17 hodin v bazilice sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Po skončení bohoslužby půjdou věřící s rozžatými svícemi na Vyšehradský hřbitov, kde bude před Slavínem následovat požehnání hřbitova. Společnou modlitbu mezi hroby významných osobností moderních českých dějin povede děkan kapituly Tomáš Holub