Vyznání

Vyznání

1. 10. 2013

S hlubokou pokorou
procházím krajinou.

Ve svém srdci ji mám,
nemyslím na jinou.
Netoužím po slunci,
ba ani po moři.
Bez její blízkosti
má duše živoří.
Krásná je taková,
jak ji pánbůh stvořil.

Modřínů jehličky
obměkčí cestičky.
Listí opadané,
rosa padá na ně.
Zamrzlé kaluže,
šlápnout do nich můžeš.
Boty si nesmáčíš,
jen v trávě ojíníš.

S hlubokou pokorou
krajinou procházíš.

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jiří Libánský
Jak to čtu, uvědomuji si, jak to koresponduje i s mým vnímáním krajiny.
Olga Štolbová
Hory,lesy,vody - to je ta krása nesmírná,které si dost nevážíme.Bez naší krásné české krajiny bych ani nemohla žít.
Dana Kolářová
…Krajinou, lesy a vodami zdobenou, podél cest chrpami a mateřídouškou voňavou, do barevných kabátů oblečenou… Krásné vyznání, krásná procházka!
Jitka Chodorová
Hezké vyznání krajině kolem tebe,rozumím ti,i když já toužím i po tom moři,ale na co nemůžu zapomenout,to je městská ulice,která právě prosychá po letní bouřce,to je pro mě ta nejkrásnější krajina,možná to leckdo nepochopí.
Zuzana Pivcová
Já sice ráda cestuji i ven, ale krajinu u nás mám také ráda. A nejvíc vzpomínám na Český ráj, kde jsem vyrostla. Tam je příroda krásná právě na podzim, kdy smíšené lesy hrají všemi barvami. Tak krásně jako Ty bych se ale ze svého obdivu vyznat neuměla.