Za účasti přímého aktéra mobilizace z roku 1938, stoletého Josefa Načeradského, byla před budovou generálního štábu Armády ČR zahájena výstava věnovaná předválečnému budování československého pohraničního opevnění. Expozici mapující historii výstavby a úlohu pevnostního opevnění v tehdejším Československu připravil vojenský historik Eduard Stehlík.
"Dodnes existují kluby vojenské historie, které o tyto pevnosti pečují včetně těžko dostupné výzbroje," připomněl na vernisáži náčelník generálního štábu Petr Pavel.
Síť pevností začala tehdejší mladá demokratická republika budovat v reakci na sílící hrozbu sousedního nacistického Německa. Takzvaných řopíků bylo dokončeno přes 9000 - i tak se nestihlo dostavět je v plánovaném rozsahu, který byl na svou dobu ambiciózní. Vojáci byli připraveni vlast bránit, což dokázali při mobilizaci, kdy pohraniční pevnosti obsadili.
Po mnichovské konferenci mocností byla k boji odhodlaná československá armáda donucena opustit je bez boje. Dohoda podepsaná v bavorské metropoli akceptovala německé územní požadavky vůči Československu a předznamenala brzký zánik pevnostních útvarů, jejichž existence ztratila odstoupením pohraničí své opodstatnění. Oproti předpokladům spojenců se ale ani ústupkem požadavkům Adolfa Hitlera nepodařilo zabránit vypuknutí druhé světové války.
"Tento systém obrany byl výborný, i když byl určen jen pro pozemní nápor, letectvo by ho pochopitelně obešlo. Zejména podzemní kryty byly dokonalé a vydržely by několik měsíců bez potřeby zásobování," řekl Načeradský. Upozornil, že po kapitulaci byla nálada dvojí - někteří říkali, že se mělo válčit, druzí byli opačného názoru.
"Já tvrdím, že jsme se bránit neměli, protože Němci přesně věděli, co kde máme, během několika hodin by to letecky zničili. Jejich špionáž byla na výši, čekali jen na záminku zakročit," dodal Načeradský. Podle něj by šlo sice o hrdinství, ale zároveň o hazard se špatným výsledkem.
Načeradský oslavil sté narozeniny v březnu. V době okupace působil v domácím odboji a byl členem protifašistické skupiny, která spolupracovala s partyzány. Po zatčení jednoho příslušníka odbojové skupiny se po nějakou dobu skrýval, gestapo ho ale objevilo a uvěznilo. Byl několik týdnů ostře vyslýchán, žádného dalšího člena domácího odboje však nevyzradil.
