Bratři Montgolfierové: nejdřív
letěla sukně, potom ovce

Bratři Montgolfierové: nejdřív
letěla sukně, potom ovce

4. 6. 2013

Podle oblíbené legendy stála u zrodu letectví sukně, kterou si manželka Josepha Montgolfiera nechala sušit v blízkosti krbu. Jak se v záhybech látky hromadil ohřátý vzduch z ohniště, začala se sukně vlnit a nadouvat, jako by chtěla vzlétnout. A ejhle, nápad byl na světě!

Pravdivost tohoto dvě a půl století starého příběhu už dnes těžko někdo ověří. Skutečností ale je, že v roce 1782 začal Francouz Joseph Montgolfier spolu se svým bratrem Jacquesem provádět pokusy s létacími aparáty na horký vzduch.

Nejprve to byla krychle potažená látkou

Jejich první balon měl podobu krychle, tvořené dřevěnou konstrukcí, která byla potažena látkou. Když se pod otevřeným dnem rozdělal oheň, vznesla se krabice ke stropu místnosti. Ani jeden ze sourozenců netušil, že příčinou je stoupavý pohyb horkého vzduchu. Místo toho přičítali zásluhu kouři, který podle nich obsahoval plyn lehčí než okolní vzduch.

Během prvních měsíců roku 1783 postavili bratři Montgolfiérové několik dalších, pokaždé o něco větších balonů. Radost z objevu jim však kalila obava, že by si ho mohl přivlastnit někdo jiný. Proto se rozhodli, že svůj vynález předvedou před co možná nejpočetnějším publikem, čímž si zajistí důkaz o svém prvenství.

Úžasná desetiminutová premiéra

Pro veřejnou premiéru svého balonu, která se konala 4. června 1783, tedy před 230 lety, si vybrali tržiště v městečku Annonay. Balon vyrobený z látky vyztužené papírovinou měl přibližně kulovitý tvar. Po naplnění kouřem se k údivu přihlížejících vydal vzhůru a než po zhruba deseti minutách opět klesl k zemi, překonal vzdálenost dvou a půl kilometru. Byl to jeho poslední let, neboť po přistání začal hořet. Vesničané, pracující na nedaleké vinici, byli z události natolik vyděšení, že se balon ani nepokusili uhasit.

Zpráva o epochálním vynálezu se rychle dostala do Paříže, přičemž neunikla ani králi Ludvíkovi XVI. Jeho sídlo ve Versailles se v polovině září 1783 stalo dějištěm dalšího historického letu. Aby si bratři Montgolfierové ověřili, jaký vliv na organismus má pobyt ve vyšších vrstvách atmosféry, zavěsili pod balon koš, do kterého vměstnali ovci, kohouta a husu. Zvířata přečkala dobrodružství bez úhony, takže Montgolfierové začali připravovat nový podnik. Jeho cílem už nebylo nic menšího, než dostat do vzduchu člověka.

Půlhodinový let nad střechami Paříže

Jako první vzduchoplavci se do historie letectví zapsali vědec Pilâtre de Rozier a markýz François Laurent d'Arlandes. V bohatě zdobeném modro-zlatém balonu podnikli 21. listopadu 1783 zhruba půlhodinový let nad střechami Paříže. De Rozier se pak do dějin aviatiky zapsal ještě jednou. V červnu 1785 zahynul v troskách balonu vlastní konstrukce, s nímž hodlal přeletět kanál La Manche. Spolu se svým spolucestujícím Pierrem Romainem bývá Pilâtre de Rozier označován za první oběť leteckého neštěstí.

Horkovzdušné balony, jakož i jejich plynem plněné obdoby, otevřely lidstvu cestu k oblakům. Jejich éra trvala poměrně dlouho a kromě zábavy posloužily i vědě či vojenským účelům. Teprve na přelomu 19. a 20. století narušily jejich dominanci vzducholodě, které už nebyly závislé na směru větru. Ani vzducholodě ale nakonec neodolaly vítěznému tažení letadel těžších než vzduch. U jejich zrodu, stejně jako v případě horkovzdušného balonu, stála také sourozenecká dvojice, Američané Orville a Wilbur Wrightovi.

objevitelé
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.