Heinrich Schliemann, snílek
a amatér, který objevil Tróju

Heinrich Schliemann, snílek
a amatér, který objevil Tróju

31. 5. 2013

Mnozí jeho vrstevníci, vážení archeologové, se mu vysmívali a považovali ho za amatéra, ba břídila, který může svým neodborným postupem památkám jenom uškodit. Jenže jeho výsledky byly imponující!

Objev bájné Tróje si Heinrich Schliemann vysnil už v dětství. A podřídil tomu všechno – vydělal jmění a naučil se jazyky. Amatérský německý archeolog budil dojem snílka, který slepě věřil Homérovým spisům. Město ale nakonec vykopal a učinil i další nálezy. V Tróji našel Schliemann před 140 lety, 31. května 1873, také údajný poklad krále Priama.

Legenda? Ne, skutečná událost!

Existence Tróje byla považována za legendu, dějiny desetileté války mezi Trójany a vojsky Řeků popsal ve svém eposu Ílias básník Homér. Schliemann byl ale přesvědčen, že dílo popisuje skutečné události a rozhodl se město najít. Opustil tedy prosperující podnikání a všechny síly a kapitál vložil do realizace tohoto cíle. V roce 1871 začal kopat na pahorku Hisarlik v severozápadním Turecku, aby zpod nánosů zeminy odkryl pozůstatky kdysi slavného starověkého města.

Doprovázen druhou manželkou, Řekyní Sofií, narazil Schliemann v roce 1873 pod základy jedné ze staveb na poklad – více než 8800 zlatých a stříbrných předmětů. Byly mezi nimi šperky, diadémy, vázy či poháry. Schliemann se domníval, že se jedná o cennosti krále Priama, který je v Homérově eposu označován za panovníka Tróje. Vědci ale nakonec prokázali, že poklad je zhruba o tisíc let starší než byl mýtický vládce. Tím však historie „Priamova pokladu“ neskončila.

Poklad darovaný německému národu

Schliemann jej tajně vyvezl z Osmanské říše a v roce 1881 daroval „německému národu jako dárek do věčného vlastnictví“. Turecká vláda mu na to konto zakázala další výzkumy a vydala na něj zatykač (Schliemann se odebral do Řecka). Poklad zůstal v berlínském Pergamonském muzeu do roku 1945. Po vstupu Rudé armády do města se jeho velká část dostala do SSSR. Teprve v roce 1993 Moskva potvrdila, že poklad je uložen v depozitářích Puškinova muzea.

V Tróji archeologové časem zjistili, že na místě stálo nejméně devět různých měst. „Homérskou" Tróju pak většina vědců řadí do vrstvy VIIa, pocházející z doby okolo roku 1300 před naším letopočtem. Na Schliemannovy zásluhy se odborníci dívají různě. Někteří mu vyčítají, že svou neodborností způsobil na nalezišti nenahraditelné ztráty. Jiní naopak tvrdí, že jeho „nemetodický postup“, kdy šel přímo k nejspodnější vrstvě, byl pro vědu blahodárný.

Nešťastné dětství v živořící rodině

Schliemann (1822 až 1890) byl rodákem z německého města Neubukow. Jeho snění o historii a objevech zřejmě pramenilo z nešťastného dětství. V devíti letech mu zemřela matka a vychovával ho otec, evangelický kazatel, který hodně pil, takže rodina živořila. Schliemann začínal jako příručí v obchodě a k tomu po nocích studoval historii a jazyky (ovládal jich kolem dvaceti). Posléze začal sám podnikat, byl mimo jiné firemním zástupcem v Rusku.

Objev Tróje nebyl jediným úspěchem jeho snažení. Při vykopávkách v řeckých Mykénách našel několik hrobů plných zlata a také zlatou posmrtnou masku. Prohlásil, že pohlédl do tváře krále Agamemnona, vůdce trójského tažení. Vědci jsou ale přesvědčeni, že jak maska, tak i kuželová hrobka patřily některému z Agamemnonových předchůdců na trůně.

Schliemann, autor deseti knih a 150 deníků, pracoval také v řeckém Tírynthu a Orchomenu. Nedocenil naopak archeologický potenciál Kréty, kde se domníval, že „pod zemí nic důležitého není“. Anglický lord Arthur Evans měl jiný názor a roce 1894 zde objevil pozůstatky velkolepé kultury včetně mínojského paláce v Knóssu.

 

Mimořádné nadání
pro cizí jazyky

Heinrich Schliemann byl velmi nadaný k učení cizích jazyků a měl vynikající paměť. Velmi dobře se domluvil nejméně třinácti jazyky (anglicky, nizozemsky, francouzsky, španělsky, italsky, portugalsky, rusky, starou a moderní řečtinou, …). Během života se učil na pětadvacet jazyků a pro jejich zvládnutí si vytvořil vlastní metodu. Díky ní se zvládl naučit cizí řeč za šest týdnů. Kuriózní je, že během studií ruštiny dostal dvakrát výpověď z bytu pro rušení sousedů divnými větami, jimž nikdo nerozumí.

archeologie Řecko
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.