O rodné řeči

O rodné řeči

29. 4. 2013

Pokud se mluví o řeči,
češtinu jen tak něco nepředčí.
Ta umí hladit, lát i hřímat,
stačí slov otěže pevně třímat.
Když na lásku se naladí,
dítě i milou pohladí,
mnozí ji znají pozpátku,
jiní jí napíší pohádku,
mnozí ji v písni vyzpívají,
mnohým se nad ní i dech tají.
Písmenka vedle sebe kráčí,
někdy jak vojáci,
jindy jak hráči
a nikdy neodbudou svoji práci.
O to mám tu svoji rodnou řeč radši.
Ke slovu slůvko,
za větou věta.
Budu ji milovat do konce světa.
A ty mi neříkej mluvko!

 

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zuzana Pivcová
Čeština je opravdu libozvučná a krásná, i když se trochu obávám, že nastupující generace, často již "odkojené" počítačovým jazykem, to už tak nepocítí.
Jiří Libánský
Láska k rodné řeči a její obdiv je krásné a vděčně přijímané téma. Literární formu bych definoval jako hymnus vtělený do přerostlé říkanky. :-) Je to hravé tak, jak je hravý i náš rodný jazyk.
Jarmila Peerová
Souhlasím s Jitkou,čeština je nádherná,tvárná řeč,které bychom si měli považovat....,stejně jako vaší básničky o ní...
Jitka Chodorová
Z tvé básně Jano,čiší hrdost k rodnému jazyku a já s tebou plně souhlasím.