Tak si sedím v obyváku a hlavou mi lítá, co se svým životem udělám. Mám toho tolik na srdci, že ani nevím, z kterého konce začít. Vždy mi pomůže, když se vypíšu a pošlu svůj příběh. Tento program je velice dobrý a díky všem, co pro nás osamnělé a trošku starší něco dělají.
Já vím že je nás hodně. Najednou si rekapitulujete celý svůj život. Děti jsou dospělé, mají svůj život, manžel mi odešel za jinou. Najednou zůstanete sama a zdá se vám, že nikomu nechybíte. Nechci tak dál žít, musím to vše změnit, přece mám ještě nárok na pěkné věci. Nejsem jenom babi na hlídání, poskok na zavolání.
Chtěla bych do jiného kraje, prostě odejít pryč, bude to složité nebo naopak jednoduché. Hlavně nesmím zakysnout, chci přece ještě žít. Tak Evo, povídám si, naber sílu a začni jednat. Udělej radikální řez za minulostí, jak radí odborníci, ráno se probuď a raduj z každé maličkosti. Brzy bude jaro, kytky rozkvetou, vzduch se probudí ze zimního spánku a bude jiný - krásný a čerstvý.
A hlavně žij, stojí to přece za to, že ano. Tak jdu do toho, nabrat tu vnitřní sílu s tím, že na sebe budu hodně tvrdá. Když má člověk vnitřní pohodu, tak vše dokáže.
