Nedávno jsem zde představil Centrum současného umění DOX a možnost pro seniory 65+ získat za 400 Kč roční členství v Klubu přátel DOX s možností navštěvovat výstavy, přednášky, diskuze a další programy po celý rok zdarma (viz www.i60.cz/clanek/detail/35668/vystavy-v-holesovickem-centru-soucasneho-umeni-dox). Tak jsem toho poprvé využil při vernisáži výstavy sochaře Marka Škubala pod názvem Prometheus, kde dokonce byla pro členy na přípitek sklenka vína zdarma.
Marek Škubal (nar. 1986) studoval kamenosochařství na střední škole a i na Akademii výtvarných umění v Praze a pak pokračoval v ateliéru kresby u Jiřího Petrboka v rámci doktorského studia. Výstava představuje autorovu tvorbu za poslední tři roky. Drtivá většina děl je vystavena poprvé, včetně rozsáhlého souboru akvarelových kreseb. Výstava je rozdělena do tří celků: Snění, Vanitas a Mýty.
Nicméně když se vejde na výstavu, návštěvníka prioritně upoutají sochy velekněze, Rodericka Ushera a Charlese Baudelaireho (viz první 3 obrázky za článkem, na pozadí třetího obrázku jsou vystavené Škubalovy akvarely). Roderick Usher je postava z hororové povídky amerického spisovatele a literárního teoretika Edgara Allana Poea z roku 1839 The Fall of the House of Usher (Pád domu Usherů). Charles Baudelaire byl francouzský básník, první z řady tzv. prokletých básníků (viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Charles_Baudelaire).
V části výstavy Snění Škubal pracuje s dávným tématem posmrtné masky, zejména s tváří starých mužů (viz čtvrtý obrázek). Záleží pouze na divákovi, zdali vidí tvář mrtvého či pouze snícího. Spánek je bratrem smrti.
Se smrtí je spojen i další díl výstavy s názvem Vanitas, latinsky prázdnota, nicotnost. Jde o klíčový pojem biblické knihy Kazatel, poukazující na pomíjivost a marnost života a lidského úsilí. Zátiší vanitas zobrazují předměty symbolizující smrt (lebka), čas (hodiny) apod. Právě estetizace lebky jako symbolu zářivé smrti dominuje vytaveným dílům autora. Výrazným motivem jsou i hemžící se červi v lebkách. Tomuto tématu se Škubal věnuje dlouhodobě. Obraz červa se totiž stal pro Škubala významným z hlediska symboliky a postupem času ovládl většinu jeho prací. V roce 2011, když zahájil práci na kresebném cyklu Animal Bódhisattva, se poprvé začal zabývat tematikou „božství", které v sobě snoubí obraz červa coby zástupce těch nejnižších z živočichů a zároveň symbolu zahrnujícím v sobě smrt i znovuzrození. Je třeba nenechat se odradit odpudivým povrchem, ochudili bychom se o významy, které jsou skryty pod ním. V každém případě červi vypadají neskutečně reálně, jen jim chybí ještě se hýbat (viz ukázky na pátém a šestém obrázku). Není nereálné, že u někoho by pohled na ně mohl vyvolat až fóbické reakce…
Poslední část výstavy, Mýty, je věnována antické mytologii. Tváře spících Titánů, Faunů a Satyrů umocňuje monumentální socha Promethea, která je vyvrcholením výstavy a dala celé výstavě i název (viz poslední tři obrázky).
Každopádně tvorba Marka Škubala je osobitá a okamžitě rozpoznatelná, byť se jeví zdánlivě neaktuální, jako by díla byla vytvořena před více než stoletím. Výstava trvá až do 27. dubna 2025.
Použité zdroje (kromě již v článku uvedených):
www.dox.cz/program/vystavou-prometheus-s-umelcem-markem-skubalem-a-kuratorem
https://protisedi.cz/nelidske-rozhovor-s-vytvarnikem-markem-skubalem/
