Nejčastěji hlášeným druhem se stala sýkora koňadra, následovaly oba druhy vrabců. Výběrem různé potravy i tím, kde opeřence krmíme, přitom můžeme částečně ovlivnit, kteří ptáci na krmítko zavítají.
Různé druhy ptáků totiž preferují odlišnou potravu i to, kde ji sbírají. „Sázkou na jistotu je černá slunečnice, která je tučná, dodá ptákům potřebnou energii, je cenově dostupná a konzumuje ji většina opeřenců, kteří k nám létají do zahrad,” uvádí Dita Hořáková z České společnosti ornitologické. Základ je vhodné doplnit kvalitními výrobky z hovězího loje: koulemi, peletkami či špalíčky: jsou atraktivní nejen pro sýkory, ale i pro mlynaříky a strakapoudy. Nasekané vlašské ořechy nalákají brhlíky, obiloviny preferují vrabci a čížci.
Mysleme i na ptáky, kteří potravu sbírají ze země. Když pod keře rozhodíme jablka, sušené červy, ovesné vločky a směs semínek, ocení to většina pěnkavovitých druhů, kosi, kvíčaly, ale třeba i hrdličky a bažanti. Sojky a straky mají rády nepražené a nesolené arašídy.
Jaká je častá chyba, které se dopouštíme? „Pokud na krmítko nelétají ptáci, spíše než neatraktivní krmení za tím bude nevhodné umístění. Drobný pěvec vylétnutím za potravou riskuje život, protože dobře ví, že v okolí číhají dravci, například krahujci. Raději než volnému prostoru dávají ptáci přednost krmítkům, která jsou zavěšena do hustých větví nebo připravena v blízkosti keřů,” radí Hořáková. Opeřenec tak může rychle sebrat sousto, přesunout se zpátky do porostu a v bezpečí se v klidu najíst.
FOTO: Monika Suržinová
Aby se krmítko nestalo pastí
Důležité je uvědomit si, že ptáky krmíme hlavně kvůli sobě. Motivuje nás radost ze zajímavých pozorování i dobrý pocit, že trošku pomáháme přírodě. Aby to byla pravda, musíme se o krmítko starat. Dosypávat potravu nestačí: řada opeřenců se v krmení přehrabuje, popřípadě v něm nechává trus. Tím se šíří choroby, které sice nejsou přenosné na člověka, ale pro ptáky mohou být smrtelné. Například počty zvonků zelených radikálně snižuje trichomonóza, které se přezdívá krmítková nákaza. Jednou za týden bychom měli krmítko čistit, odstranit staré zrní, povrch vydezinfikovat a nechat vyschnout. Pokud už se nemoc objeví a u potravy spatříme ptáky, kteří jsou apatičtí a načepýření, na 14 dní přestaneme sypat a po tu dobu krmítka odstraníme.
Vhodné je problémům předcházet a vybírat taková krmítka, která lze snadno udržovat a čistit, například z omyvatelného plastu a se zásobníky, díky kterým ptáci v potravě nešlapou a nekálí do ní. „Celou řadu různých druhů krmítek, na zavěšení, na zem, ale třeba i na okenní parapet, stejně jako prověřené krmivo a bezpečné dezinfekce, nabízíme v e-shopu Zelená domácnost, který provozuje právě Česká společnost ornitologická,” upozorňuje Hořáková.
Dlask tlustozobý. FOTO: Helena Hurtová
Sčítání není omezeno jen na krmítka
Pokud se plánujeme zapojit do Ptačí hodinky, nemusíme se u sčítání vázat jen na krmítka. Pozorování v divoké přírodě má své kouzlo, například u rybníka, řeky či ve skalách můžeme zaznamenat opravdu zajímavé druhy, které nahlásí jen málokdo. Zásadní je dodržet pravidlo, že se u sčítání neprocházíme: hodinu stojíme na jednom místě a pozorujeme všechny ptáky v okolí. U každého druhu zapisujeme nejvyšší počet jedinců, které jsme viděli v jeden okamžik.
Podrobnosti a sčítací formulář jsou připraveny na webu www.ptacihodinka.cz. Záznamy můžeme České společnosti ornitologické elektronicky zasílat až do neděle 19. ledna.
Zdroj: Česká společnost ornitologická
