Je to ještě květina, nebo ne? Budete se divit, ale květina to je. Kde roste, odkud vlastně pochází, nevím. Někdo mi její obrázek poslal. Sice netuším proč a co to má znamenat. Proč se na mne ta kytka tak dívá? Stěžuje si snad, že není tak krásná jako květiny jiné? No, ona není krásná, ale je jedinečná. Má totiž opravdový obličej.
Její pohled je vlastně smutný a bezbranný. Také vypadá, že by snad chtěla něco říci.
Zjišťuji, že v přírodě je tolik zvláštních výtvorů, které je určitě možné vidět naživo. Já už je ale nikdy neuvidím.
Květina se na mne dívá a vlastně mě lituje. Říká ale, že nemusím všechno na světě ve svém životě stihnout, že stačí, že mi někdo tuto zvláštní květinu poslal. Nevím, jestli mě chtěl potěšit, nebo vystrašit.
No, raději si budu představovat to první a za květinu tedy děkuji.
Vlastně mi ten někdo poslal těch květin s lidskou tváří několik a tak vám je posílám. Možná, že jste takovou tvář už v životě viděli.