Lékaři možná získají nový nástroj při hledání účinnější léčby dědičných nádorů prsu a vaječníků. Mladý český vědec Michal Zimmermann objevil genetický faktor rozhodující o způsobu opravy poškozené DNA. Výsledky výzkumu zveřejnil vědecký časopis Science.
Zimmermann objevu dosáhl v laboratoři americké Rockefellerovy univerzity, kam se dostal při doktorském studiu. Jeho výzkum sledoval chování nádorových buněk u dědičné rakoviny prsu a vaječníků při léčbě chemoterapeutiky. Léky u nádorových buněk cíleně vyvolávají poškození DNA tazvaným dvouřetězcovým zlomem. Při léčbě dochází k přerušení obou řetězců šroubovice DNA.
Působením chemoterapeutika nádorové buňky hynou a nádor tudíž ustupuje. Pokud ovšem buňky nádoru najdou cestu, jak zlomy opravit do původního, tedy nežadoucího stavu, nádor získá rezistenci k léčbě. A právě gen Rif1, který Zimmermann objevil, rozhoduje o typu opravy DNA, a tím ovlivňuje úspěšnost léčby.
Objev funkce genu Rif1 otevírá nové možnosti pro klinický výzkum rakovinných onemocnění prsu a vaječníků, ale také vyšší šance pro optimální prognózu a cílenou individuální léčbu. Zdá se, že sledování mutací genu Rif1 v dědičných nádorech prsu a vaječníků mohou lékaři v budoucnu využít při volbě efektivní terapie. Tuto hypotézu musejí nyní vědci ověřit na myších a později také u onkologických pacientů.
„Náš výzkum byl doposud ryze základní,“ vysvětlil Zimmermann. „Nepracovali jsme přímo s buňkami nádorů, ale s geneticky upravenými myšími buněčnými liniemi.“
