Vonící jaro vypouští květy,
aby ta země zas krásná byla.
Z těch holých stromů a smutných strání
by se zas trochu vymanila.
Ty holé větve a smutná země
zase se znovu bude smát.
Musíme ale k ní pustit jaro,
aby tu zemi mohlo hřát.
Budeme chodit a cítit květy
nenecháme si krásu brát.
Víme však že se období mění,
ale to jaro když v srdci není,
tak kde tu radost budem brát?