Tak jsem se po čase opět podíval na moudrý web, co nám všechno říká o pojmu „rituál“. Našel jsem tam úplnou inflaci nejrůznějších významů, které byly řádně vědecky podložené a zdůvodněné a bez kterých se, podle webových článků, vlastně ani nedá žít.
Pro ilustraci několik málo citací z těchto článků:
- Rituál je něco, co nám napomáhá k tomu, abyste se dostali z místa, které vám již v životě nevyhovuje.
- Rituál neboli obřad či ceremonie, zejména rituál náboženský, je způsob chování, které má přesně stanovené postupy a pravidla.
- Během provádění rituálu se otevírá most mezi materiálním světem a hlubšími, duševními vrstvami, které leží pod vědomím.
Za těmito rituály stojí nejrůznější myšlenkové pochody, ať už se týkají náboženských dogmat, posílení vlastního sebevědomí či překonání obtížných životních situací. Rituály často přesahují jednotlivé osoby a stávají se součástí života stejně smýšlejících skupin lidí. Rituál je, pochopitelně, pojem mnohovýznamový. Mě však zajímá spíše druhá stránka tohoto pojmu. A to, opakující se každodenní činnosti, které má člověk hluboko zažité ve svém podvědomí a které se postupně stávají nezbytnou součástí jeho života.
Člověk, tedy hlavně senior, který už nemusí podléhat pracovnímu stereotypu a výdělečnému drilu, má většinou již svůj ustálený denní režim. A moudré, vědecké rady ke svému životu nepotřebuje. V přemíře vědeckých mouder se tam totiž zcela ztrácí to zcela obyčejné, to, co každý den podvědomě dělá, na co nemusí příliš myslet, co příjemně vnímá a co mu naplňuje den.
V mém případě den začíná venčením mé malé chlupaté kamarádky. Den za dnem stále stejný rituál. Venčení, granule v misce a důkladné podrbání. Oba jsme si na to zvykli. Britney si pak ustele vedle mne pod počítačem a na stole před obrazovkou kouří káva. Bez ní nemůže den začít. Její vůně a chuť dává sílu a chuť strávit opět jeden z normálních, a třeba i příjemných dnů.
Drobných rituálů mám před den pochopitelně více. Jedním z nich bývala i přiměřená literární aktivita. Dnes je to už spíše snaha, občas i marná. Tento rituál ale nevzdávám. Co kdyby!
Další velký rituál bývá navečer po venčení. Britney dostává po namočených granulích nakrájenou, voňavou psí tyčinku, kterou hltavě sežere a bez které by snad ani neusnula. Štěkáním pak dává najevo svoji spokojenost.
Velmi příjemné rituály přicházejí vždy s příchodem mé pražské přítelkyně a spolupracovnice Věrky. Příjemné dialogy při sklence vína, polední obědy, výlety a hlavně vědomí, že nejsem sám. Že je tu i spřízněná duše, která mi přináší i inspiraci k další literární tvorbě.
Ten nejdůležitější rituál jsem si nechal až na samý závěr. Je to ten nejprostší rituál, který prožívá každý z nás. A sice skutečnost, že se vůbec ráno probudím a s důvěrou vzhlédnu do nového dne. Bez tohoto důležitého každodenního rituálu by všechny výše uvedené činnosti byly jen pouhou fikcí. Oprávněně si myslím, že v podobném vnímání všech těchto uvedených větších, či menších rituálů nejsem určitě sám. Jaké máte vy své oblíbené rituály?