Novým českým prezidentem
si lidé zvolili Miloše Zemana

Novým českým prezidentem
si lidé zvolili Miloše Zemana

27. 1. 2013

V historicky první přímé volbě prezidenta České republiky zvítězil Miloš Zeman, který získal téměř 55 procent hlasů. Lidé mu tak dali přednost před druhým finalistou Karlem Schwarzenbergem. Úřadu by se nová hlava státu měla ujmout 8. března.

Někdejší předseda ČSSD tak po více než deseti letech, které strávil většinou v ústraní, úspěšně završil svůj návrat do vrcholné české politiky. Zisk nejvyšší ústavní funkce ve státě může brát i jako zadostiučinění za neúspěšnou prezidentskou kandidaturu v barvách sociální demokracie z roku 2003. Tehdy se na Hrad překvapivě dostal jeho dlouholetý rival, ale i politický partner Václav Klaus. Po deseti letech Zeman úřad hlavy státu od Klause převezme.

Pětasedmdesátiletý ministr zahraničních věcí Schwarzenberg byl překvapením prvního kola volby, když postoupil z druhého místa a vyřadil průzkumy favorizovaného expremiéra Jana Fischera. V kampani měl na své straně větší část kulturní obce a stal se i kandidátem internetové mládeže.

Zeman však byl v souboji se Schwarzenbergem ve výrazné ofenzivě a svého soupeře oslaboval negativní kampaní, proti níž se Schwarzenberg ne vždy úspěšně bránil. Zeman ve vyostřeném finále volby předvedl svůj razantní politický styl.

Kritika pravice i levice

Osmašedesátiletý Zeman zvítězil v přímé volbě prezidenta z pozice občanského kandidáta, za kterým nestála žádná ze silných parlamentních stran. U voličů bodoval právě kritikou nynějších politických poměrů, od kterých se v posledních letech "politickým důchodem" na Vysočině odstřihl. Přestože před třemi lety se Stranou práv občanů – zemanovci nedokázal uspět ve volbách do Sněmovny, v prezidentském souboji osobností nenašel přemožitele.

Zeman se před volbou označil za levicového kandidáta a v kampani se ostře vymezoval vůči současné vládě premiéra Petra Nečase. Dával také najevo, že chce být aktivistickým prezidentem, který bude z Hradu prosazovat vlastní plány a zapojovat se do jednání vlády i Parlamentu. Otázkou ale je, do jaké míry tuto předvolební rétoriku bude moci naplňovat v rámci omezených prezidentských pravomocí. Čitelným partnerem nový prezident nicméně nebude ani pro sociální demokracii, jejíž lídři jeho kandidatuře nepřáli a obviňují ho z poškozování současné ČSSD.

Havel, Klaus a … Zeman

Spolu s Václavem Havlem a Klausem patří Zeman do trojice nejvýraznějších postav české polistopadové politiky. Jeho kariéru v devadesátých letech ale kromě úspěchů provázely i některé kontroverzní privatizace či aféry s diskreditacemi jiných politických hráčů. Oponenti Zemanovi vyčítali také účelové spojenectví s Klausem, se kterým uzavřel v roce 1998 takzvanou opoziční smlouvu umožňující menšinovou vládu ČSSD.

Po Zemanově vítězství se jednoznačně ulevilo odcházejícímu prezidentovi Klausovi, který se ostře stavěl proti Schwarzenbergovi. Zeman opakovaně uvedl, že Klause i přes různost názorů respektuje, ponechat v úřadu chce jeho kancléře Jiřího Weigla.

Oproti nynějšímu prezidentovi se ale Zeman prezentoval jako eurofederalista. Stěžejní země unie Francie a Německo na něj podle neoficiálních vyjádření hledí s nadějí a slibují si od něj vstřícnější přístup k řešení evropských problémů.

 

Životní milníky Miloše Zemana

28. září 1944 - narodil se v Kolíně.
1968 - vstoupil do Komunistické strany Československa; v roce 1970 byl vyloučen.
1969 - absolvoval Vysokou školu ekonomickou (VŠE) v Praze.
1969-70 - pedagog na VŠE v Praze.
1971 - nastoupil do tělovýchovného podniku Sportpropag, kde vybudoval oddělení komplexního modelování.
1971 - poprvé se oženil, v manželství s Blankou Zemanovou se narodil syn David (1972); rozvedli se v roce 1978.
1984 - po nuceném rozpuštění jeho předchozího působiště začal pracovat v podniku Agrodat, kde se zabýval modely zemědělských systémů.
1986 - stal se členem Světové prognostické společnosti.
1989 - v srpnu uveřejnil v Technickém magazínu článek, ve kterém kritizoval režim, poté byl propuštěn ze zaměstnání.
1990-93 - vědecký pracovník Prognostického ústavu ČSAV.
1990-92 - poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění (v lednu 1990 kooptován za Občanské fórum), byl členem klubu poslanců Občanského hnutí a později klubu Sociálně demokratické orientace.
1992 - vstoupil do ČSSD.
1992 - poslanec Sněmovny lidu FS ČSFR, místopředseda klubu poslanců ČSSD.
1992-93 - předseda městské organizace ČSSD v Praze.
28. února 1993 - zvolen předsedou ČSSD.
2. července 1993 - podruhé se oženil; s manželkou Ivanou má dceru Kateřinu (1994).
1996-2002 - člen Poslanecké sněmovny.
1996-98 - předseda Poslanecké sněmovny.
15. března 1997 - podruhé zvolen předsedou ČSSD.
17. července 1998 - jmenován předsedou vlády; díky tzv. opoziční smlouvě s ODS sestavil menšinovou vládu pouze z členů nominovaných ČSSD.
7. dubna 2001 - opustil vedení ČSSD.
15. července 2002 - poslední den ve funkci předsedy vlády (vláda podala demisi 12. července 2002).
2002 - nastoupil do důchodu a přestěhoval se z Prahy do své chalupy v Novém Veselí na Vysočině.
24. ledna 2003 - neúspěšný kandidát druhé volby prezidenta republiky; nepostoupil z prvního kola, soupeři mu byli Václav Klaus a Jaroslava Moserová.
21. března 2007 - oznámil odchod z ČSSD.
2009 - předseda přípravného výboru Strany práv občanů; později Strana práv občanů - zemanovci (SPOZ).
6. března 2010 - zvolen předsedou SPOZ.
29. října 2010 - po neúspěchu SPOZ ve volbách do Sněmovny rezignoval na funkci předsedy SPOZ.
13. listopadu 2010 - čestný předseda SPOZ.
12. ledna 2013 - vítěz prvního kola prezidentské volby; postoupil do druhého kola spolu s Karlem Schwarzenbergem.
26. ledna 2013 - zvolen prezidentem republiky.

prezidentské volby
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.