Legendární aerotaxi vyhrálo v prestižním anglickém závodě, přeletělo Atlantik i Saharu.
Čtyřmístný celokovový dvoumotorového dolnoplošník Aero Ae-45 dostal typové označení podle roku, kdy byl zahájen jeho vývoj v tehdejším výrobním závodu Aero v Praze ve Vysočanech. Skupina zkušených konstruktérů (Miroslav Baitler, Jiří Bouzka, Ondřej Němec, František Vlk) chtěla navázat na předválečnou tradici firmy a vyrobit letoun sloužící individuální letecké dopravě, obchodním a služebním cestám.
První prototyp vzlétl 21. července 1947 a v září 1947 se již představil na Mezinárodním leteckém dni v Ruzyni. V březnu 1948 se do vzduchu dostal druhý prototyp a jen do konce roku 1948 s nimi tovární piloti nalétali přes 28 000 km v rámci zahraničních letů. Oba prototypy uskutečnily do března 1949 celkem 735 letů a strávily ve vzduchu 366 hodin. Celkem se v Aero od roku 1948 do roku 1951 vyrobilo 200 kusů tohoto legendárního stroje. Poté výroba přešla do Letu Kunovice, kde se vyráběly zmodernizované verze s označením Ae-45 S a Ae-145.
FOTO: Aero Vodochody
Zahraničních úspěchů a rekordů dosáhly letouny Ae-45 / Ae-45 S nepočítaně. V srpnu 1949 s ním (Ae-45) Jan Anderle zvítězil na slavném závodě „Norton Griffith Challenge Trophy“ v anglickém Birminghamu. Šéfpilot Aero také provedl na dvoumotorovém stroji non-stop přelet Sahary. Jako první československý letoun dokázal (Ae-45 S) přeletět Atlantský oceán z Buenos Aires do Milána s mezipřistáním na ostrově Fernando de Norronha.
V 50. letech sloužily desítky strojů jako aerotaxi pro podniky i jednotlivce u Československých aerolinií. Jako kurýrní stroje je používala také Československá armáda. Některé kusy byly dokonce upraveny jako sanitní letouny. Velkého mezinárodního úspěchu dosáhly na třech desítkách zahraničních trzích na šesti kontinentech od Polska, Rumunska přes Jihoafrickou republiku, Indii, Indonésii až po Mongolsko a Austrálii.
Čtyřmístný letoun Aero A-45 byl 7,51 metrů dlouhý a měl rozpětí křídel 12,25 metru. Dosahoval maximální rychlosti 280 km/h, jeho dostup byl 4 700 metrů a maximální dolet pak 1 000 kilometrů. Dva motory Walter Minor 4-III měly výkon 105 koní.
Radka Černá
