O mlsání
Fotografie: Věra Ježková

O mlsání

10. 8. 2023

Nedávno mi Jenda večer v mailu napsal, že si jde udělat mrkvovou polévku s vejcem. Z tabletu jsem mu stručně odpověděla: „Polévka fuj.“ Po chvíli přišla reakce: „Já nejsem tak mlsnej jako ty, sežeru vše, krom koprovky.“

Zamyslela jsem se. Jsem mlsná? Myslím, že ne. Samozřejmě ráda mlsám. Hlavně hořkou čokoládu nebo cokoliv s chutí slaného karamelu.

Ale v podstatě sním všechno kromě želatiny, sulcu a podobných třaslavostí. Ty by se ve mně dlouho neudržely. Možná ani tatarák. Nemusím čerstvá rajčata. Ale kousek na chlebíčku spolknu bez následků. Taky nevyhledávám sladké měkké ovoce, hlavně broskve a meruňky. Není mi příjemná „vůně“ ananasu. I když ten jsem jedla. Jednou. Přítel se u příležitosti mých narozenin rozhodl, že mě obrátí na svou víru a spolu s jinými dobrotami mi předložil ananas. S nějakým alkoholem; myslím, že s vodkou. Ještěže tak. Nechtěla jsem mu kazit radost, a tak jsem ho do sebe nasoukala, usmívajíc se, seč jsem mohla. Od té doby ho dávám jen já jemu. Jako kytku i v konzervě.

Jinak snad sním všechno, i když ne všechno mi chutná. Třeba výše uvedená vařená mrkev a vajíčko rozprsknuté v polévce. Vařenou mrkev dělávala maminka s bramborem, když jsem byla malá. Nebyla jsem z ní nadšená, ale pokaždé jsem ji snědla. Jednak bych nic jiného nedostala, jednak rodiče dbali na to, abych si nevybírala a dojídala. To druhé jim vydrželo do mých deseti let, kdy jsem onemocněla infekční žloutenkou. Po roce mé přísné diety akceptovali, že nechám na talíři třeba jen jedno sousto. Protože – co kdyby?

Myslím, že je rozdíl mezi tím, že je člověk mlsný, a tím, že mu něco nechutná. Chuť, stejně jako ostatní smysly, jejichž prostřednictvím vnímáme své okolí, je vrozená. Nerozhodujeme se tedy vědomě, zda nám něco bude, či nebude chutnat. I když … Vzpomněla jsem si na jeden svůj dávný chuťový omyl. V rámci studia němčiny na pedagogické fakultě jsme byli čtrnáct dní na stáži v Postupimi. Bylo tam krásně, hostitelé se o nás dobře starali. A k jídlu nám nabízeli mj. velké mísy s lososem. Při pohledu na něj jsem usoudila, že ho nejím. Syrové červené maso … Když jsem o mnoho let později snědla v Praze kousek lososa na chlebíčku, byla jsem zdrcená. Taková dobrota – a já se jí tenkrát dobrovolně vzdávala!

Mnozí nejspíš ale máme také zkušenost, že v průběhu života se nám chuť trochu mění.  Někdy se naučíme jíst něco, co jsme dříve nejedli. A jak praví lidová moudrost, nejlepší kuchař je hlad. 

A co vy? Jste mlsní? Co máte hodně rádi a co nejíte?

 

 

Magnetka od kamarádky

gastronomie jídlo životní styl
Hodnocení:
(5.1 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 9. týden

Sledovali jste také Mistrovství světa v biatlonu? Pokud ano, tak určitě budete znát odpovědi na kvízové otázky, které se tento týden budou týkat právě biatlonu.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Jakou největší výhodu má podle Vás zasílání důchodu na bankovní účet?

Ušetřené finance

21%

Bezpečnost

21%

Pohodlí

19%

Ušetřený čas

19%

Žádnou, důchod si vyzvedávám osobně a neplánuji to měnit

20%