Když jste vystoupili z letadla na letišti u Palerma, sežehl nás horký vzduch, ačkoliv bylo po osmé hodině večerní. Říkal jsem si, klídek, betonové letiště je jistě rozpálené mnohem více, než běžná ulice. Než jsme si vypůjčili na letišti auto, dojeli do centra Palerma, odložili jsme si v malém hotýlku kufry a vyrazlil do ulic tohoto historického města, ukazovaly místní hodiny 21.50 hod. Člověk by čekal, že už bude, co se teplot týče, příjemně. Ale kdepak. Hllavní ulice byly rozpálené z celodenního slunce, z betonových či kamenných cest, chodníků a zdí domů sálalo ohromné teplo jako z dobře rozpálených kachlových kamen.
Trochu přijatelněji bylo v úzkých uličkách, skrz které proudil o něco příjemnější vzduch a právě v těchto uličkách byla rozmístěna spousta restaurací a barů, zaplněných turisty ze všech koutů světa či místními štamgasty. V jedné z takových restaurací jsme zakotvili i my, ochutnali první sicilské speciality a říkali si, že zas tak zlé to na naší "dovolené s Cháronem" snad nebude.
Uličky v Palermu
Druhý den ráno jsme si rychle prošli nejdůležitější památky "mafiánského" Palerma a pak vyrazili autem do místo našeho ubytování, do Avoly na jihovýchodě ostrova. Cesta skrz celou Sicílii trvala přes čtyři hodiny. Dvoupruhová dálnice A19 sice byla poloprázdná, zato v hodně mizerném stavu. Díry v asfaltu, skoro n každém mostě se přejíždělo do jednoho pruhu, protože mostní konstrukce byly buď v opravě nebo částečném rozpadu. Krajina kolem dálnice vypadala jako čerstvě sklizené obilné pole, žádné stromy, jen zbytky suché trávy. Tu a tam se na ní pásly krávy, ovšem, co vlastně žraly, to netuším.
Já jsem hlavně sledoval teploměr, protože zprávy o antycyklónách Kerberos a Cháron mě rozhodně nenechaly chladným. Zatímco v autě jsme díky klimatizaci udržovali nějakých 23-24 stupňů, venkovní teploměr se střídavě pohyboval mezi hodnotami 45 - 48 stupňů. Zhruba v půlce naší cesty, asi deset kilometrů za krásným městečkem Enna, rozprostřeném na skalním ostrohu, ukazoval teploměr 47,5 stupně. Takovou teplotu jsem samozřejmě nikdy ve svém životě nezažil. Zastavil jsem na jednom z mála dálničních parkovišť, abych ten žár vyzkoušel na vlastní kůži. Připadalo mi, že sauna je proti tomuto rozpálenému vzduchu příjemnější. Bylo to, jako byste stáli proti obrovskému fénu, který na vás zblízka chrlí horký vzduch. Cítíte, jak vás pálí každý pór kůže. Vydržel jsem na slunci stát necelých pět minut a pak jsem zase rychle zalezl do vychlazeného auta.
Sicilské město Noto
Do Avoly jsme dorazili kolem 18 hodiny. Čekal na nás krásný, klimatizací vychlazený apartmán. Jenže o odpočinku nemohla být řeč. Jen co jsme se rychle osvěžili v teplém moři (teplotu vody bych odhadoval na nějakých třicet stupňů), vyrazili jsme do nedalekého městečka Noto, kde si nedávno řekla ano bývalá modelka Alena Šeredová s dědicem italské automobilky Fiat Alessandrem Nasim. Místo pro svou svatbu si vybrali opravdu dobře. Noto je výkladní skříní italského baroka. Nejlepší stavitelé z Říma, Neapole a dalších měst se tu doslova vyřádili poté, co staré Noto - v minulosti patřící postupně Římanům, Byzanské říši, Normanům, Španělům či Bourbonům - koncem 17. století zpustošilo zemětřesení a oni jej postavili celé znovu.
Člověk by tu mohl strávit celý den a obdivovat honosné, především církevní stavby. Nám ale stačily dvě večerní hodiny k tomu, aby náš strohý letní oděv nasákl potem. Litovala nás i naše "paní domácí" Rossalia, podle které máme prostě na počasí smůlu. "Běžně je tady v létě kolem pětatřiceti, někdy stoupají teploty ke čtyřicítce, ale pětačtyřicet je fakt i na nás, Siciliány dost," přiznala. Nicméně, dala nám hned několik tipů na místa a města, která bychom měli během naší dovolené v okolí Syrakus navštívit. Tak uvidíme, co nám v příštích dnech Cháron dovolí. Prý se můžeme dočkat nového evropského teplotního rekordu.