Bez nasazení, bez srdce, ale také bez osobností, které by strhly celý tým. Jako by českým hokejistům bylo jedno, zda uspějí či neuspějí. Jako by jim bylo jedno, co si o jejich hře myslí čeští fandové. "Kdo neskáče, není Čech!" Pokřik, který před lety několikrát dotlačil české reprezentanty k mediailím.
Česko je už ale dost dlouho mimo světovou špičku. Povinné výhry s Kazachstánem, Norskem či Slovinskem nestačí. Už Lotyši nám ukázali, jak se teď hraje hokej. A co teprve Švýcaři a Kanaďané. Rychlá kombinace, okamžitý přechod středního pásma, důraz v útoku a hlavně hlad po gólech. Češi pod Jalonenem hráli opatrně, některé třetiny vypustili úplně, jako by měli na nohách závaží. Nevyhrávali vhazování, soupeři jim lehce unikali, lépe si přihrávali, lépe kombinovali a vytvářeli si gólové příležitosti. Prohráváme, ale točíme se minuty ve své vlastní třetině, hledáme vhodné místo pro přihrávku. A stejně ztrácíme puky, protože soupeř je ve všech fázích rychlejší.
Finský trenér Kari Jalonen s klidem sleduje hru. Neburcuje své mužstvo, nekřičí, nesnaží se o změnu hry či taktiky. Pamatujete na koučování Hlinky či Růžičky? Když se mužstvu nedařilo, dokázali v průběhu hry přeskupit hráče, nakombinovat útočné řady podle momentální formy, stáhnout sestavu ze čtyř na tři pětky, zkrátka dát týmu nový impuls, jiskru, která by zažehla a otočila nepříznivý stav. Jalonen se k tomu odhodlal až v poslední třetině posledního zápasu.
Ano, je těžké míchat sestavou, když v ní nejsou tak silní a šikovní hokejisté, kteří by konkurovalli Švýcarům nebo Kanaďanům. Letos se nikdo z českých hokejistů s formou nepotkal. Dominik Kubalík sice do čtvrtfinále vévodil kanadskému bodování, ale byl jedinou výjimkou. Pálil především v přesilovkách, ve hře pět na pět však často ztrácel puky, kazil rozehrávky. Červenka, nejproduktivnější hráč švýcarské ligy působil unaveně. Chytil by se možná chytil, ale zranil se. A tak bych se dalo pokračovat.
Ne, Češi v současné době na medaile nemají. Trenér Jalonen by měl složit funkci a svaz by měl najít nového trenéra. Ale hlavně se zamyslet nad tím, co děláme špatně. Proč ztrácí lesk nejen reprezentace, ale také česká liga, která v posledních letech nedokáže vychovat "světové" hráče.
Je to škoda. Protože teď už šampionát skončil i pro nás, české fanoušky. "Kdo neskáče, není Čech" na náměstích letos neuslyšíme. A kdo ví, kdy si to zase od plic a od srdce zakříčíme.