„Ne vždy se jedná o závažnou vadu artikulace, ale jde o fakt, který může komplikovat výkony ve škole,“ říká v rozhovoru pro i60.cz Staníček, přední český odborník na řečové vady dětí. Především pro ně také sestavil „učebnici“ s názvem Hry na rozvoj verbální komunikace, do které vměstnal 107 nejlepších her. A sám ji také ilustroval.
Jak mohou rodinní příslušníci co nejlépe připravit k zápisu do základní školy dítě, které koktá či má problém s komunikací?
Role nejen rodičů je jasná – dítě školou nestrašit, ani nestresovat. Případné obavy dětí rozptylovat a posilovat v nich sebevědomí, že to zvládnou. Pokud má dítě vadu řeči a dochází k logopedovi, je třeba být opravdu důslední v domácí přípravě a nenechávat celou práci jen na logopedovi, který navíc s dítětem netráví zdaleka tolik času, jako rodič. Logopedické moudro říká, že je lepší s dítětem pracovat 30krát denně po jedné minutě než jedenkrát denně 30 minut.
Jak do přípravy může zasáhnout logoped či foniatr, který má dítě v péči?
Terapie je individuální, tak jako každé dítě. Obecně ale platí, že čím dříve se začne, tím lepší jsou výsledky. Není třeba čekat až do pětileté prohlídky nebo na zápis do školy, kdy se rodičům potvrdí to, co většinou cítili už dříve, a to, že jejich dítě potřebuje logopedickou péči. Kliničtí logopedové umí pracovat i s malými dětmi, kdy sezení probíhá formou hry a logopedie je zábavou, na kterou se těší.
Co když dítě nekoktá, ale přesto nemluví úplně správně?
Pokud dítě nevyslovuje správně pouze malý počet hlásek, zpravidla sykavky nebo vibranty R a Ř, obvykle do školy nastoupit může. Je ale žádoucí, aby docházelo pravidelně ke klinickému logopedovi. V případech, kdy dítě hlásky vyslovuje izolovaně, ale ne v řeči, může nástup do školy dokonce pomoci, protože se v českém jazyce bude zaměřovat na uvědomování si písmen ve slovech a díky tomu si začne více uvědomovat, kam patří hlásky, které se izolovaně naučilo.
Co je vlastně pro dítě v období před zápisem do školy nejdůležitější?
Školní zralost zahrnuje několik hlavních oblastí vývoje. Je to fyzická zralost, pod kterou je zahrnuto především dovršení věku šesti let do 31. srpna před nástupem do školy. Dále se pod fyzickou zralostí rozumí dostatečně vyvinutá tělesná konstrukce, aby dítě zvládalo fyzickou zátěž, dlouhodobější sezení na židli, přenášení aktovky a podobně. Další oblastí, která je u předškoláka posuzována, je kognitivní zralost, která zahrnuje celou škálu schopností a dovedností. Dítě by mělo být schopné rozlišovat společné a rozdílné znaky předmětů (barvy, tvary, velikosti, materiály), dokázat složit a rozložit slovo na slabiky, rozpoznat rozdíly mezi podobnými hláskami, najít rozdíly mezi obrázky nebo již rozlišit abstraktní symboly a značky, například písmena od číslic.
Na co si dát ještě pozor? Čemu se věnovat?
Důležitou podmínkou je také fungování záměrné paměti. Častou problémovou a diskutovanou schopností je pozornost. Dítě může mít dostatečné předpoklady se učivo naučit i vše pochopit, ale kvůli nedostatečné pozornosti selhává. Sleduje se také stav logického myšlení, aby dítě zvládalo všechny náročné požadavky učiva. Za významné lze označit též jemnou a hrubou motoriku. Dítě musí zvládat například koordinaci oko – ruka, aby bylo schopno psát, kreslit a plnit úkoly v pracovních listech. Současně se předpokládá velké množství dovedností, které se musí před nástupem do školy naučit. Například používání příboru, zavazování tkaniček, samostatně se oblékat a mnoho dalších věcí. Zmínit je potřeba také emocionálně-sociální zralost, která je často podceňována. Při nástupu do školy se u dítěte předpokládá určitá samostatnost a připravenost na nečekané situace. Mělo by být schopné začlenit se do kolektivu a v něm spolupracovat, řídit se stanovenými pravidly a dodržovat je a respektovat autoritu učitele.
Pojďme k řeči…
Specifickou kapitolou jsou pak komunikační schopnosti. Předškolák by měl být schopný rozumět delším větám a adekvátně reagovat na otázky. Aktivní i pasivní slovní zásoba by měla být na takové úrovni, aby dítě dokázalo verbálně vyjádřit vše, co by chtělo. V šesti letech by se v řeči již neměly objevovat žádné výraznější dysgramatismy. Artikulační schopnost ještě dokonalá být nemusí, ale pokud přetrvává nesprávná výslovnost některých hlásek, potom by se mělo jednat o drobné, lehčí nedostatky typu zaměňování sykavek nebo nesprávné výslovnosti hlásky L, měkčení vibrant R a Ř.
A co při samotném zápisu? Existují nějaká cvičení, nějaký „fígl“, kterým by rodiče či odborník dítě uklidnil či mu jinak pomohl?
Velkou roli samozřejmě hraje výchova a vzor rodičů. Ne vždy je problém jen ve vývoji. Některé děti jsou nesprávně vedeny a jejich reakce se poté mohou jevit ve škole jako nezralost. Nejsou připravené na zátěžové reakce, protože měly například vždy vše tzv. zadarmo, a cokoli si přály, získaly bez úsilí. Takové děti může najednou ve škole překvapit, že po nich učitelé požadují dokončení úkolu, vydržet sedět po celou dobu vyučování nebo že je potřeba udělat domácí úlohu. Děti s nezralou emocionálně-sociální oblastí mají ve škole problémy s pozorností a s chováním. Navzdory tomu, že mají potenciál učivu zcela porozumět, mít dobré výsledky, a být dokonce nadprůměrné, mohou kvůli nedozrálosti v této oblasti selhávat a mít špatný prospěch. Pokud je předškolák sice šikovný, ale příliš hravý a emocionálně nezralý, je vždy vhodné, aby s ním rodiče absolvovali vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně.
Co dětem může pomoci?
V předškolním věku by si mělo dítě především hrát. Formou hry se může naučit vše, co je potřebné pro nástup do školy. Pokud se něco učí, mělo by to probíhat přirozenou cestou nápodoby svých rodičů nebo sourozenců. Pokud mají rodiče zájem dítě naučit v předškolním věku něco více než vrstevníky, je potřeba se především zaměřit na motivaci. Pokud se dítě na nějakou činnost těší a dělá ji s nadšením, naučí se rychle a mnohem efektivněji. Platí to pro sport, hudební nástroje, matematiku, psaní, čtení, kreslení a de facto pro jakoukoli činnost. Současná doba je charakteristická tlakem na výkon a to se projevuje již v předškolním věku. Rozhodně není potřeba, aby se dítě naučilo před nástupem do první třídy počítat do sta, pokud by neumělo základní sociální dovednosti, například pozdravit paní učitelku. Mezi pátým a šestým rokem probíhá vývoj velice dynamicky, děti se rychle mění a dělají značné pokroky i v poměrně krátkém čase. Stačí na dítě nepřenášet strach a nebýt úzkostně starostliví a hlavně svému potomkovi věřte.
Mají rodiče školu informovat o tom, že jejich dítě trpí řečovou vadou nebo má problémy s komunikací?
Ano, určitě, rodiče by měli informovat učitelský sbor, aby již před příchodem dítěte byli na jeho situaci připraveni a nevystavovali ho od prvních okamžiků zátěžovým situacím. Například aby koktavé dítě nevyvolávali před tabuli, nechali jej odpovídat v lavici, mluvili s ním pomalu, srozumitelně s porozuměním.
Shodne se logopedická odborná veřejnost na tom, jestli takové děti posílat do k zápisu do škol hned, nebo u nich žádat odklad školní docházky?
V Česku má odklad až 25 procent dětí a řečové vady bývají jedním z důvodů. Logopedické vady a řečové poruchy zapříčiní odklad školní docházky z 22 procent. Existuje celá škála řečových vad, které nástup do školy mohou znemožnit nebo alespoň pozdržet. Nejčastěji je to nesprávná artikulační schopnost, což je i nejčastější řečová vada v předškolním i školním věku obecně. Nazývá se dyslálie a udává se, že 40 až 50 procent prvňáčků nastupuje do školy s nesprávnou výslovností hlásek. Ne vždy se jedná o závažnou vadu artikulace, ale jde o fakt, který může komplikovat výkony ve škole.
To je vysoké číslo. Jak to může ovlivňovat začátek školní docházky?
Pokud je vada výslovnosti komplikovanější, ano, může být důvodem odkladu školní docházky. Je ale žádoucí, aby dítě docházelo pravidelně ke klinickému logopedovi. V praxi se ale setkáváme také se závažnějšími vadami komunikace, které odklad povinné školní docházky vyžadují téměř vždy. Například při diagnóze vývojová dysfázie dítě nemluví v gramaticky správných větách, zaměňuje rody, nesprávně skloňuje, hlásky ve slově vzájemně zaměňuje, dokonce často nerozumí složitějším větám. Deficity mají tyto děti také ve sluchovém i zrakovém vnímání nebo grafomotorice. Přitom jsou ale inteligentní a rozhodně se nejedná o formu například mentální retardace nebo jiného mentálního deficitu. Většinou s takovými dětmi pracuje logoped od zjištění této diagnózy, což bývá již okolo třetího roku věku. V závislosti na hloubce takových řečových vad se doporučují odklady školní docházky až o dva roky.
Kdo by měl rozhodovat o odložení školní docházky?
Je plně v kompetenci rodiče, jak s doporučením odborníků naloží, přesto by měl brát ohled názory učitelek z mateřské školy, dětského lékaře a odborníků z pedagogicko-psychologické poradny. V případě že dítě dochází k logopedovi, můžete se zeptat i na jeho názor. Pokud je většinový názor takový, že by dítě potřebovalo odklad, ale rodič se rozhodne opačně, následky mohou být pro dítě fatální a často bývá vráceno zpět do mateřské školy.
Jak a většinou kdy lze poznat, že má dítě potíže s řečí? Jaký je poměr mezi takto postiženými chlapci a děvčaty?
Vývoj řeči u dětí probíhá dle určitých pravidel. Odborníci radí, hlavně nesrovnávat děti, jelikož každý je individuální, a to je pravda. Existují základní mezníky a i dětský lékař je tak vnímá. Pokud je dítě splňuje, není třeba se znepokojovat. Pokud tříleté dítě nemluví nebo jeho slovní zásoba obsahuje asi jen 30 slov, je nutné poradit se s pediatrem, který vám doporučí odborníka. Pro rozvoj řeči je důležitý správný rozvoj sluchu, celkový vývoj dítěte i vhodné rodinné prostředí. Jestliže se nevyvíjí řeč do konce třetího roku, hovoříme o opoždění ve vývoji řeči. Jestliže dítě v tomto období nemluví nebo jeho slovní zásoba obsahuje asi jen třicet slov, je nutné poradit se s pediatrem, který doporučí odborné lékařské vyšetření. Dětem s opožděným vývojem řeči musí být věnována zvýšená péče, musejí být k mluvení stále podněcovány a za snahu chváleny. Pokud dítě nemluví ani kolem čtvrtého roku svého věku, je nutné vyhledat odbornou logopedickou péči. Kolem čtvrtého roku života dítěte se velice rozvíjí slovní zásoba, která má obsahovat asi 2 000 až 2 500 slov. Dítě již užívá větné celky, recituje básničku. Kolem čtvrtého roku už by mělo dítě správně užívat měkčené hlásky Ď, Ť, Ň, poté hlásky K, G, dále sykavky a hlásku L. Nejpozději dítě tvoří správně hlásky R a Ř. Před nástupem dítěte do školy by měla být výslovnost v pořádku.
Existuje statistika, kolik českých dětí se léčí v logopedických ordinacích?
Statistiky ukazují celkový počet logopedických pacientů bez ohledu na věk. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky to bylo v roce 2020 celek, 144 497 pacientů. Z toho vychází téměř 14 logopedických pacientů na tisíc osob. Další statistika říká, že opožděný vývoj řeči a nejrůznější typy vad výslovnosti se v současnosti objevují až u 40 předškoláků.
A dá se odhadnout, jestli existují i takoví rodiče, kteří ze studu raději své děti k odborníkům nevezmou?
Ano, bohužel tací rodiče existují. V odborné péči máme hodně dětí, ale podle našeho sledování statisticky významně přibývá dospívajících a dospělých klientů, kteří zjistili, že s vadou řeči mají problémy v zaměstnání a nemohou dosáhnout pozice, kterou si vysnili. Doporučuji tedy „odhodit předsudky“ a přijít.
Vít Chalupa
