Jaro v zahradě Trojského zámku
Všechny fotografie: Martina Růžičková

Jaro v zahradě Trojského zámku

17. 4. 2023

V roce 1662 se vydal devatenáctiletý Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka, jak bývalo v té době zvykem v bohatých šlechtických rodinách, na takzvanou kavalírskou cestu po Evropě.

Budoucí nejvyšší sudí a nejvyšší hofmistr Českého království tehdy rok studoval na univerzitě v Lovani, další rok si užíval putování po rozličných evropských zemích.  V okolí Říma mu učarovaly přepychové předměstské vily s velkolepými zahradami. Zatoužil mít také podobnou. Když v roce 1672 zdědil na severním kraji Prahy dvůr Zadní Ovenec s pozemky, rozhodl se svůj sen uskutečnit.

Pod vedením architekta Giovanniho Domenica Orsiho se v roce 1678 začalo stavět. Po jeho smrti stavbu převzal Jean Baptista Mathey. K práci na výzdobě interiérů si hrabě pozval italské a vlámské malíře, kteří v té době působili v Praze. Dodnes se tak můžeme obdivovat nádherným obrazům a dechberoucím freskám Carpofora Tencalla, Francesca a Giovanniho Marchettiových, Abrahama a Isaaca Godijnových. Monumentální schodiště a další sochy jsou dílem Johana Georga a Paula Hermannových z Drážďan. Zahradu v duchu barokní symetrie vyprojektoval architekt Jiří Seeman. Hraběcí sen se stal skutečností.

Zajímavé byly další osudy zámku. V roce 1763 ho koupila císařovna Marie Terezie pro Ústav šlechtičen. Dalším známým majitelem byl neblaze proslulý kníže Windischgrätz.

V roce 1922 věnoval velkostatkář Alois Svoboda zámek a rozsáhlé pozemky státu s podmínkou, že budou využity pro osvětová a sociálně humanitní zařízení ve prospěch československé mládeže v duchu Jana Ámose Komenského. Po mnoha peripetiích dnes zámek slouží jako výstavní prostory a lapidárium Galerii hlavního města Prahy. V jeho těsné blízkosti pak vznikly zoologická a botanická zahrada.

V letech 1977 – 1989 proběhla rozsáhlá rekonstrukce zámku. Zahrada byla obnovena v duchu barokního konceptu. 

Bohužel povodně v roce 2012 i 2013 způsobily značné škody.

V letošním roce probíhá oprava fasád.

                                                                                                 xxx

Když jsem byla malá, bývala zahrada Trojského zámku častým cílem rodinných výletů. Vzpomínám si, jak jsem si hrávala na lavičce pod mohutnými kaštany. Se zatajeným dechem a posvátnou hrůzou jsem procházela veliké schodiště. Postavy obrů v jeho zešeřelé hlubině i některé sochy na zábradlí ve mně vzbuzovaly strašidelné pocity.  

                                                                                                xxx

 

Dnes nikdy neodolám, když při procházkách kolem řeky míjíme malou branku v dlouhé obvodové zdi.  Když projdu, ocitnu se v jiném světě.

Z barevného štukového prospektu se na mě usměje lev, kterého zrovna probodává hrdinný Herkules.

Uprostřed obnovené štěpnice láká labyrint s vysokými stěnami ze zastřižených habrů.

Šternberská hvězda a troubící tritoni jsou torzem dalšího ozdobného prospektu.

Sousoší s Paridem, zálibně si prohlížejícím tři bohyně, je novodobé. Vytvořil je v roce 1989 Stanislav Hanzlík.

Ohradní zeď, schodiště i některé hospodářské budovy zdobí množství terakotových váz. Na návštěvníky z některých hledí tajuplné obličeje.

Po ozdobném schodišti vystoupám do okrasné zahrady, která byla upravena podle barokního konceptu. Zdobí ji ornamentální záhony ze zastřihávaných keřů. Jejich schéma vychází z čísla osm, jež odkazuje na osmicípou hvězdu v erbu Šternberků.

Po stranách jsou vysázeny kouzelné slivoně myrobalány s karmínově zbarvenými listy. Pokud je zjara zastihnete v plném květu, je to nádherný zážitek. Když jsem si je byla vyfotit v loňském roce, nepřála mi podmračená obloha. Letos jsem je zastihla už skoro odkvetlé.

Centrum dolní části okrasné zahrady tvoří Neptunova kašna se sochami tritonů a najád. Byla nově vytvořena podle dochovaných kreseb na původním místě.

Od hlavní brány tudy prochází cesta k nájezdové rampě, po níž kdysi vjížděly kočáry s panstvem až do horní zahrady ke slavnostnímu schodišti.

Také horní patro okrasné zahrady zdobí symetrické záhony. Dvě protilehlé kašny mají tvar skalisek, kterými se proplátají hadi.

Obě ramena schodiště se zdvíhají nad centrálním sousoším gigantů svržených do Tartaru. Dojem z této scény v minulosti umocňoval umělý vodopád.

Horní podestu podpírají atlanti.

Zábradlí zdobí sochy titánů, olympských bohů a alegorie světadílů a ročních období.

K pořízení fotky severního průčelí zámku jsem vystoupala na ozdobné schodiště těsně přiléhající k ohradní zdi.

Kde bývali ustájeni koně, jsem poznala velmi snadno.

Procházka, při které na vás dýchne baroko, je velice příjemným zážitkem. Přístup je zdarma. Informace o otevírací době i o prohlídkách zámku a pořádaných akcích najdete na stránkách Galerie hlavního města Prahy. 

https://www.ghmp.cz/oteviraci-doba-a-vstupne/zamek-troja/ 
https://www.ghmp.cz/budovy/zamek-troja/

 

Fotografie jsem pořídila 31. 3. 2022 a 10. 4. 2023. V přiložené galerii jsou ještě snímky navíc.

Historické údaje jsem našla v těchto zdrojích:

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1clav_Vojt%C4%9Bch_ze_%C5%A0ternberka
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/trojsky-zamek
https://cs.wikipedia.org/wiki/Alois_Svoboda_(velkostatk%C3%A1%C5%99)

 

historie kultura
Hodnocení:
(5 b. / 24 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 52. týden

U tradic zůstaneme i na přelomu roku 2024 a 2025. Kvízové otázky tohoto týdne se budou týkat tradic novoročních.