Dalo by se říci, že už od 14. století, kdy bylo Brno se 7 500 obyvateli třetím nejlidnatějším městem českého království, byly domy postupně rozšiřovány směrem do sklepů a byly propojovány podzemními chodbami. Od 16. stol. se sklepení začíná postupně rozšiřovat i pod veřejná prostranství. Město je v podstatě prošpikováno sítí tunelů a jiných zajímavých prostor.
Od roku 2010 je postupně celé rozsáhlé území pod Brnem zpřístupňováno veřejnosti. Je tu např. Labyrint pod Zelným trhem, Kostnice pod kostelem sv. Jakuba, Lapidárium na Špilberku, Mincmistrovský sklep, Kapucínská hrobka, bunkry, kryty a mnoho jiných objektů. A nejnověji se postupně otvírají brněnské vodojemy.
První dva vodojemy pod Žlutým kopcem, který je znám především díky nemocnici pro onkologické pacienty, byly zpřístupněny veřejnosti teprve na konci roku 2022. Nejzajímavější na tom je, že byly jaksi zapomenuty a znovu objeveny teprve v roce 2016. Nejstarší vodojem projektoval londýnský stavitel Thomas Docwry. Jejich výstavba začala v roce 1869, dokončena byla v roce 1872 a fungovaly až do roku 1997, kdy byly odpojeny od vodovodní sítě.
A překvapena jsem byla, když jsem se dozvěděla, že funkčních vodojemů je v Brně ještě asi kolem dvaceti. Vodojemy, které jsou pod rozsáhlou travnatou plochou vedle nemocnice, jsou celkem čtyři. Dva jsou z ostře pálených cihel a další dva betonové.
První dva jsem navštívila 15. března tohoto roku. Vůbec nic jsem o nich nevěděla, jen viděla pár fotek na internetu. O to víc jsem byla překvapena, stála a hleděla v němém úžasu nad tou podzemní krásou a precizností. Působí jako by byly z jiného světa, z nějaké dávné civilizace. Však už zde byli i filmaři z Hollywoodu, aby tu mohli natočit nějaký svůj biják.
Vodojemy mají kapacitu celkem asi 20 tisíc kubíků vody a ty dva cihlové mají rozměry 45x45 a 45x70m a výšku asi 6 m. Teplota uvnitř zděných vodojemů je 13-17 stupňů, u betonových jen kolem 10 stupňů.
Svoji návštěvu jsem doplnila o týden později přednáškou odborníka na brněnské podzemí. Pan Aleš Svoboda, který u „toho“ byl od samého začátku, má asi největší zásluhy, že je to tak, jak to je. V roce 2014 bylo totiž rozhodnuto brněnskými představiteli celý podzemní areál zbourat, aniž by ho kdo viděl. A dokonce už toto území měli vyhlídnuté a vykolíkované developeři a měli s ním své plány.
Jedním z prvních lidí, kteří do vodojemu vstoupili betonovou skruží za účelem pořízení fotografií, byl právě pan Svoboda s kamarádem fotografem v dubnu 2016. Fotky umístili na facebook a rázem se o nich dozvěděl celý svět a kolotoč se roztočil. O záchranu vodojemů se také zasloužili obyvatelé Občanského sdružení Masarykova čtvrť, kteří v červnu 2016 iniciovali zpamátnění nádrží. Takže vodojemy jsou technickou památkou.
Všechny 4 vodojemy by měly být zpřístupněny v roce 2024 i s povrchovým zázemím. Více se samozřejmě dozvíte na internetu nebo ve třech knihách, které napsal pan Svoboda. A věřte mi, že je to velmi zajímavé čtení.