Příběhy starých fotografií: Dědeček Bernard
Ilustrační foto: Pixabay

Příběhy starých fotografií: Dědeček Bernard

16. 3. 2023

Seděl jsem ve stínu ohromného stromu a z větví obsypaných zralými třešněmi jsem si vybíral jen ty nejčernější, protože byly nejsladší. Maminka jako pilná včelička trhala třešně do košatiny, aby je mohla zavařit a já je měl jako přílohu k jídlu celou zimu.

Pak začala maminka vzpomínat na tatínka Bernarda a to jsem poslouchal rád. Vyprávěla mi o Bernardovi, kterého moc milovala. Byl přísný a všechny děti mu musely vykat. Přes to, kdykoli to bylo možné, tak jim otevíral své srdíčko plné lásky dokořán.

Byl nejstarším synem dědečka Josefa a toužil také rozmnožit majetek rodiny, jako se to podařilo jemu. Krom příjmu z toho, co si na políčku vypěstovali, se od mládí jako mimořádný talent pustil do hudby. Hrál na několik hudebních nástrojů a po smrti kapelníka převzal jeho místo v kapele. Do toho všeho přišla "Velká válka" později zvaná jako „Světová“. Starosta krátce po mobilizaci padl a dědeček jako první radní převzal vedení obce. Tak se po skončení války jako první dozvěděl o nuceném odprodeji pozemků šlechty. I on měl svůj SEN. Jaký to byl? Založit si na svažitém pozemku třešňovku. Znal a miloval sadaření.

291338111_588129836173547_5154152278826497090_n.jpg

Tak jako se před časem velká část vesnice usmívala nad nápadem jeho tatínka s řeznickými psy, tak tomu bylo i dnes, když si na úvěr kupoval rokli v polích. Všichni chtěli, aby se jim peníze, co do pozemků vložili, vrátily co nejdříve. Dědeček dobře věděl, že v sadaření musí být trpělivý. Čekal pět let, zkoušel různé druhy třešní, rouboval je na stávající podnože a šlechtil druh, který dozrával do černé barvy s vysokým obsahem cukru a malinkatou pecičkou. Nazval jí KAŠTANKOU. Dokonce se spojil s dalším sadařem z okolí a pracovali na konečném výsledku společně.

Když zaměstnal na česání třešní nemalou část obce, už se mu nikdo naposmíval. Sám vozil třešně na ovocný trh v Praze. Nejdříve na voze taženém kravičkami a později párem koní. Když se povedl rok, tak těch tři sta třešní přineslo do rodiny velmi pěkný zisk, aby se mohla rychleji splatit půjčka od kampeličky a přikoupit další pole. Tehdy mnozí pochopili, že se mu čekání a tvrdá práce vyplatily.

„Děkuji dědečku za ty sladké třešínky“, říkal jsem si v duchu a snil jsem jako malý kluk o tom, čím já „proslavím“ naší rodinu, tak jako se to podařilo mému dědečkovi Bernardovi!

Příběhy starých fotografií vzpomínky
Hodnocení:
(5 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 9. týden

Sledovali jste také Mistrovství světa v biatlonu? Pokud ano, tak určitě budete znát odpovědi na kvízové otázky, které se tento týden budou týkat právě biatlonu.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Jakou největší výhodu má podle Vás zasílání důchodu na bankovní účet?

Ušetřené finance

21%

Bezpečnost

21%

Pohodlí

19%

Ušetřený čas

19%

Žádnou, důchod si vyzvedávám osobně a neplánuji to měnit

20%