Opálená kůže je „západním“ módním trendem již téměř 100 let. Přitom tisíce předcházejících roků se za krásnou považovala porcelánově bílá pokožka. Opálená pleť byla spojována s chudobou a manuální prací na venkově. Ke změně kurzu přispěl dánský lékař Niels Ryberg Finsen, který se soustředil na výzkum fyziologických dopadů různých druhů světla. U některých objevil léčebné účinky nejen na kůži, ale i na některé závažné choroby, jako jsou křivice nebo tuberkulóza. V roce 1896 založil v Kodani Ústav pro terapii světlem a za své objevy získal v roce 1903 Nobelovu cenu. Ovšem o masové rozšíření trendu opalování se zasloužil módní průmysl, jmenovitě módní ikona Coco Chanel, která se na francouzské Riviéře nechtěně hodně opálila a její nová vizáž okouzlila širokou veřejnost.
Vraťme se ale do současnosti a začněme pozitivními zprávami. Po kontaktu se slunečními paprsky se v pokožce vytváří nepostradatelný vitamín D, i když bez vhodné stravy (mléčné výrobky, ryby) je takto vyrobené množství vitamínu D nedostatečné. Pobyt na sluníčku také přináší relaxaci a vytváří dobrou náladu díky uvolňovaným endorfinům.
Zrádné UV záření
A teď ta horší část. Sluneční světlo obsahuje ultrafialové (UV) záření, které aktivuje pigmentaci (UV-A) a je odpovědné za spálení kůže (UV-B). Podobné účinky má i záření v soláriích. Sluneční spálení se projevuje do 24 hodin zarudnutím pokožky, mohou se vytvořit i otoky a puchýře. Nežádoucí reakci kůže pak zesilují mnohé další faktory, například kontakt s citrusy nebo některými rostlinami (třeba s bolševníkem), ale i užívání určitých léků (antibiotika, antirevmatika, kardiaka).
Jaká jsou dlouhodobá rizika po opakovaném opalování? „Může docházet k chronickým a do určité míry nevratným změnám v podobě aktinického/slunečního stárnutí, což jsou kožní změny, projevující se vráskami, zhruběním a vysušením kůže a zejména různými nezhoubnými i zhoubnými novotvary,“ vysvětluje dermatolog MUDr. Radek Pavlíček a pokračuje: „Často vznikají i tzv. aktinické keratózy, což jsou nejdřív suchá, olupující se ložiska na pokožce, později rohovinové plátky až výrůstky, které bývají předstupněm kožní rakoviny.“
Dnes už jsou běžně dostupné informace, které lidem pomáhají vyvarovat se rizik. Každý si může zjistit, k jakému ze čtyř základních fototypů náleží, a použít vhodné ochranné krémy, což jsou prostředky známé spíše pod nevhodným a nepřesným označením „opalovací“. Jednoduše řečeno, čím světlejší kůži, vlasy a oči člověk má, tím hůře se opaluje a je méně odolný proti slunečním paprskům.
Při rozhodování o přiměřené ochraně před sluncem je užitečné zjistit i hodnotu UV indexu, který je dnes běžnou součástí předpovědi počasí. Čím je jednotka vyšší, tím větší je dávka slunečního záření. UV index je závislý na zeměpisné šířce, u rovníku je nejvyšší. Vliv má i nadmořská výška, s níž se také zvyšuje. U nás se UV index pohybuje v hodnotách 0-9, v tropech může dosáhnout i stupně 16, přitom za vysoký se považuje už index 5-7, v těchto případech je vhodné nosit pokrývku hlavy, v poledních hodinách se zdržovat ve stínu a použít přípravky s ochranným faktorem 30 a vyšším.
Ilustrační foto: Pixabay
Chránit pokožku je třeba celý život
Nabídka fotoprotektivních prostředků je velice pestrá, existují krémy, lotiony, gely, oleje, spreje, tyčinky na rty. Mezi ochranné přípravky patří až ty od faktoru 6, což je velmi nízká ochrana. Střední ochranu zajistí až faktor 30. Důležité je složení ochranného filtru. „Existuje fotoprotekce chemická, která přeměňuje škodlivé záření na teplo a bývá v přípravcích s nižším faktorem, a pak fotoprotekce fyzikální, ta je obsažena v prostředcích s vyšším ochranným faktorem. Fyzikální filtry jsou vhodnější, protože paprsky odrážejí. Jejich výhodou je, že nealergizují, nevýhodou může být horší roztíratelnost. Moderní sunscreeny jsou testovány na bezpečnost a chrání v celém slunečním ultrafialovém spektru,“ doplňuje doktor Pavlíček. V některých případech se osvědčuje beta-karoten v tabletách, který funguje i jako antioxidant, tedy látka schopná kompenzovat škodlivé účinky probíhajících oxidačních procesů.
Použitím ochranných prostředků před a během opalování péče o zdravou pokožku nekončí. Po osprchování jemným mycím přípravkem je třeba celé tělo namazat tělovým mlékem nebo krémem po opalování. Nejvhodnější jsou přípravky opět s antioxidanty, které tlumí poškození kůže. Nejčastěji se jedná o vitamin E a C.
Nadměrné vystavování se slunci neškodí jen kůži, přináší i jiná zdravotní rizika, jako jsou záněty rohovek a spojivek, dehydratace nebo úžeh. S přibývajícím věkem tato rizika rostou a je tedy namístě zvýšená opatrnost.
Ilustrační foto: Pixabay
Nepodcenit znaménka
Jak již bylo řečeno, nejobávanějším rizikem opalování je rakovina kůže. Pro její úspěšnou léčbu je nejdůležitější, aby byla zachycena co nejdříve. Proto je nutné dodržovat určitá pravidla, která platí pro všechny, nejen pro milovníky opalování. Každý člověk by měl vědět, kde má jaká kožní znaménka, a přibližně po třech měsících si je kontrolovat samovyšetřením nebo s pomocí blízké osoby. Velmi užitečné je si znaménka fotit, lépe se pak posoudí, zda se mění.
„Při jakékoliv změně barvy, povrchu, tvaru a velikosti znaménka, právě tak i v případě krvácení nebo svědění urychleně vyhledejte dermatologa a nechte si znaménka vyšetřit odborně. Vyšetření netrvá dlouho, není nijak zatěžující a může vám zachránit zdraví, někdy i život,“ zdůrazňuje dermatolog Pavlíček.
Vojenská zdravotní pojišťovna ČR v rámci preventivních programů přispívá na dermatoskopické vyšetření znamének jednou ročně částkou až 400 Kč. Vyšetření lze také podstoupit bezplatně v rámci každoroční akce Stan proti melanomu, která probíhá na jaře v Praze, Brně a Ostravě.
Základní fototypy podle citlivosti kůže vůči slunci bez ochranného prostředku
PRAKTICKÉ RADY PRO BEZPEČNÝ POBYT NA SLUNCI
- Nanášejte ochranné prostředky pečlivě a v dostatečném množství (nejméně 1 g na obličej, 30 g na tělo dospělého)
- Nezapomínejte na některá místa, jako jsou uši, zátylek, u mužů pleš.
- Aplikujte dvakrát, a to 10 až 30 minut před sluněním, aby se prostředek navázal na rohovou vrstvu pokožky.
- Mazání ochrannými prostředky během slunění opakujte, a to i když jsou označené jako voděodolné. Pocení, koupání, otření ručníkem, oblékání snižuje množství prostředku na kůži, k jeho úplnému odstranění dojde až po umytí.
- Čím vyšší ochranný faktor (SPF), tím lepší ochrana. Pro prevenci nežádoucích účinků UV záření jsou nutné vyšší faktory, minimálně 15.
- Nesluňte se v čase od 11 do 15 hod. I ve stínu bývá až 50% expozice kvůli odraženému světlu. Také voda, písek a sníh kvůli odrazu UV záření zvyšují.
- Používejte pokrývku hlavy, noste tmavé brýle. Textilie chrání tím více, čím je hustěji tkaná a čím je tmavší. Méně chrání bavlna a viskóza, zvláště pokud jsou mokré.
- Doplňujte pravidelně a v dostatečném množství tekutiny. Kůže vystavená slunci je brzy vysušená a ztrácí pružnost.
