O Vánocích je Betlém pro křesťany na celém světě symbolem radosti a naděje na mír. Město, v němž se podle křesťanské tradice narodil Ježíš Kristus, však leží uprostřed nepříliš pokojného Blízkého východu, píše zpravodaj agentury DPA.
Na náměstí Jesliček před bazilikou Narození Páně v Betlémě vrcholí přípravy na Vánoce. Zvuk kladiv se prolíná s babylonskou změtí jazyků. Zní tu arabština domácích Palestinců, ale i angličtina, němčina a také hodně ruštiny i jiných slovanských jazyků mezi poutníky. Ortodoxní kněz kráčí chladným adventním ránem mezi davy lidí a mumlá si modlitby.
Skupina poutníků zůstává zvědavě stát, než je průvodce nasměruje dál k bazilice Narození Páně. Když se protlačí nízkými vchodovými dveřmi, ocitnou se v temném kostele. Vpravo od oltáře sestoupí za svitu tuctů tenkých, dlouhých svíček do jeskyně, v níž Ježíš před více než 2000 let přišel na svět. Kolem opačné strany oltáře návštěvníci vystupují zase nahoru, tam pak pravoslavní křesťané využívají příležitosti napsat svá přání na malé cedulky. Ty shromažďují kněží a nepohrdnou při tom ani drobným milodarem.
V přilehlém kostele svaté Kateřiny bude štědrovečerní půlnoční mši celebrovat jeruzalémský latinský patriarcha Fuád Tval. Jistě při ní zmíní i opakovaně nenaplňované naděje na mír mezi Palestinci a Izraelem. Palestinský prezident Mahmúd Abbás snažící se o urovnání sice dosáhl uznání Palestiny jako nečlenského pozorovatelského státu OSN, situace na místě se ale ve skutečnosti k míru nijak nepřiblížila. Hnutí Hamas v pásmu Gazy a Izrael se v listopadu znovu krvavě střetly. A také na západním břehu Jordánu to zase silněji vře.
Majitelům obchůdků se suvenýry, které zabírají celé náměstí Jesliček, kazí špatné zprávy ze Svaté země mírně obchody. Neúnavně se ale snaží přilákat turisty k vyloženému zboží: krucifixům všech velikostí, biblickým scénám, vánočním jesličkám, velbloudům stejně jako dalším a dalším Josefům s Marií a přirozeně Spasiteli samému, to všechno vyřezané z olivového dřeva.
„Tyto Vánoce jsou zcela jedinečné,“ říká palestinská ministryně cestovního ruchu Rula Majaahová. Naráží tím na nedávné udělení statusu pozorovatelského nečlenského státu OSN Palestině a na loňské přijetí Palestinců do kulturní organizace UNESCO. V červnu pak byla bazilika Narození Páně vyhlášena světovým kulturním dědictvím. „Rozhodnutí UNESCO znamená, že do Palestiny bude přijíždět ještě více turistů, aby navštívili město našeho Pána Ježíše Krista,“ doufá ministryně.
V roce 2011 přijely na západní břeh Jordánu zhruba dva miliony návštěvníků. Letos jich má být o 20 procent více. Největší skupinu představují návštěvníci z ortodoxních zemí bývalého Sovětského svazu, především z Ruska a Ukrajiny. Nespokojeni jsou ale městští radní s tím, že jde téměř výhradně o jednodenní turisty. Betlém se svými pouhými 30 tisíci obyvateli přitom může nabídnout 3700 pokojů ve 33 hotelích.
Největší překážkou pro turistiku je vyostřená politická situace. Komplikaci představuje navíc i zeď, kterou Izrael na ochranu proti útokům postavil podél hranice se západním břehem Jordánu a kolem Jeruzaléma. Z pohledu Palestinců je betonová stavba vysoká až osm metrů znamením hanby. „Betlém je symbol naděje a míru, situace je ale komplikovaná a těžká,“ uzavírá předseda místní obchodní komory Sámir Hasbún Hasbún.
