Nemůžu se seznámit...
Foto Picsart, koláž autorka

Nemůžu se seznámit...

4. 2. 2022

...smutně si posteskla kamarádka. Chodily jsme s kelímkem studeného kafe dokola po náměstí. Foukal vítr. Nebylo to poprvé, co si stěžovala. Opakovaně jsme rozebíraly odpovědi na její inzerát. I  odpovědi mužů na její odpovědi na jejich inzeráty.

"Buď hledá sex, nebo služku. Anebo obojí," zamračila se. Kulím na ni oči: "Tak na takové inzeráty neodpovídej!" radím. "Ty naivo, myslíš, že to tam napíše? To z něj vyleze až potom!" rozčílila se na mě a vyhodila do koše prázdný kelímek.

A tak jsme znovu začaly rozebírat, v čem je vlastně ta seznamovací potíž. Proč na její inzerát, ve kterém hledá kamaráda, se kterým bude život veselejší, takový kamarád nedopoví. "Co tam máš? V tom inzerátu?" ptám se. "No, že hledám někoho, s kým si budu rozumět, s kým bude život hezčí, než bez něj." "Rozumět v čem?," ptám se. "V pohledu na svět, přeci!", kroutí nade mnou očima. "Jako na politiku? Nebo... ?", mrknu na ni s úsměvem.

"V trávení volného času," důrazně odpoví. "Chodili bychom spolu na výlety, do divadla, na koncerty, do kavárny," zamyslí se. "A pak by se vidělo..." "A to ti chlapi nechtějí?" ptám se už jen ze zdvořilosti. Je mi jasné, že takhle to pravděpodobně nefunguje. Rozebíraly jsme dokola, jak je dnes těžké sehnat nezadaného muže "v letech" s vyřešenou minulostí, kterému nejde o flirt. Kterému jde o to, aby se ženou "v letech" trávil čas na výletě, v divadle, na koncertě nebo u kávy. Oni si představují, že by z toho dlouhého výletu mohlo být alespoň krátké muchlování, že když ženská nevypere, tak alespoň vyžehlí košili do divadla. A že se u kávy nebude probírat dcera a její nemožný chlap. Ani plánovat oprava okna na její chalupě.

A v tu chvíli mi to došlo! "Hele, už to mám!", zářím. "Napiš do inzerátu na rovinu, co hledáš a co nabízíš!", navrhuji. "Co jako? Jako jak to myslíš?", zaraženě se mě ptá. "Co bych jako měla nabízet?" "No... hledáš chlapa na výlety. A co jako za to nabízíš?" Nevěřícně na mě kouká "Co bych jako měla nabízet? Stačí, že u toho budu. Můžeme si povídat." Znám ji a vím, o čem by mohla být asi tak řeč. Znáte to určitě také. Prostě by byla řeč o životě. Možná o knížkách, o cestování... o všem možném, tom našem. Fotbal ani nesmrtelnost chrousta by to nebyly.  

Zkusila jsem si představit, že jsem mužskej. Tak to bych šla raději na pivo, než se harcovat s ukecanou cizí ženskou po vejletech.  Tam bych si alespoň nemusela dávat pozor na pusu. A sem tam by padl dobrej vtip. Ten košilatej, co většina ženskejch fakt nemusí. A odpadlo by mi uklízení. Co kdyby nááahodou chtěla přeci jen jít ke mně. A nakonec je to pivo nejlepší, vždyť na ten zbytek jsem beztak sám. A na vejlet pojedu s vnoučaty. Dcera mi za to vypere! 

můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.