Preventivní prohlídky u lékaře. Jak často na ně chodit a co vás na nich čeká?
Ilustrační foto: Ingimage

Preventivní prohlídky u lékaře. Jak často na ně chodit a co vás na nich čeká?

15. 6. 2021

K nejjednodušším způsobům, jak si hlídat své zdraví, patří preventivní prohlídky. Má na ně nárok každý v pravidelných intervalech a zdarma. Všichni by měli chodit na prohlídku ke svému praktickému lékaři, k zubaři a ženy ještě ke gynekologovi.

Preventivní prohlídky slouží k vyhledávání a včasnému odhalení dosud skrytých onemocnění. Mohou pacienty tedy ušetřit řady zdravotních komplikací a nezřídka zachránit i život. Jde například o nemoci a stavy jako vysoký krevní tlak, cukrovka či vysoký cholesterol. Nejen tato onemocnění mohou dlouho probíhat bez příznaků. Pokud se na ně včas přijde, lze se vyhnout nevratnému poškození zdraví.

Začneme-li si včas léčit například vysoký tlak (hypertenze), snižujeme riziko nebezpečného infarktu a mrtvičky, které se mnohdy neobejdou bez závažných následků, pokud už je přežijeme.  Když přijde lékař včas na cukrovku, můžeme se vyhnout selhání ledvin, retinopatii (cévní onemocnění oční sítnice) či amputaci nohy. A není ani výjimkou, že při prevenci lékař odhalí rakovinu.

 

Prohlídka u praktického lékaře

Kontrolu u praktického lékaře byste měli absolvovat každé dva roky. Obsah preventivních prohlídek je dán vyhláškou č. 70/2012 Sb.

„Obecně u svého praktického lékaře pacient během prohlídky doplní rodinnou anamnézu (lékař se zaměří na kardiovaskulární a nádorová onemocnění, poruchy metabolismu tuků, hypertenzi či diabetes), dále změří krevní tlak, vyšetří štítnou žlázu, srdce, plíce, orientačně i zrak a sluch. Součástí je též onkologická prevence, vyšetření konečníkem, při pozitivní rodinné anamnéze jsou ženám vyšetřena prsa a mužům varlata,“ vypočítává mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Milan Řepka.

Všeobecná preventivní prohlídka u dospělého:

  • doplnění anamnézy včetně sociální s důrazem na výskyt srdečních, plicních, metabolických a nádorových onemocnění a výskyt závislostí,
  • kontrola a vyhodnocení výsledků vyšetření, provedených v posledním období,
  • kontrola očkování,
  • kompletní tělesné vyšetření, včetně změření krevního tlaku, zjištění indexu tělesné hmotnosti a orientačního vyšetření zraku a sluchu; onkologická prevence: vyšetření kůže a vyšetření per rectum, u mužů při pozitivní rodinné anamnéze nebo při přítomnosti jiných rizikových faktorů klinické vyšetření varlat, u žen od 25 let věku při pozitivní rodinné anamnéze na dědičný nebo familiární výskyt zhoubného nádoru prsu nebo přítomnosti jiných rizikových faktorů klinické vyšetření prsů, a to spolu s poučením o samovyšetřování,
  • vyšetření moči,
  • provedení dalších laboratorních (krevní cukr, cholesterol, kreatinin, glomerulární filtrace) nebo přístrojových vyšetření (EKG) v příslušném věku nebo s ohledem na existující rizika.

„Preventivní prohlídka je unikátní příležitostí pro pacienta poradit se s lékařem. Výstupem jsou opatření pro udržení zdraví, případně intervence zjištěných rizik, ať už formou režimových nebo léčebných opatření,“ vysvětluje v článku Národní zdravotnický informační portál (NZIP).

 

Zubní prohlídka

Dvakrát ročně jsou hrazeny preventivní návštěvy u zubního lékaře. Preventivní prohlídky se mají konat jednou ročně se zhruba 11měsíčním odstupem, ale po 5 měsících od provedené preventivní prohlídky mohou všichni přijít ještě na tzv. pravidelnou prohlídku.

„Stomatolog v rámci prohlídek zhodnotí stav vašeho chrupu, sliznic i čelistí, v případě potřeby s vámi nacvičí zubní a ústní hygienu a zaměří se také na ty změny v dutině ústní, které by mohly signalizovat jiné onemocnění,“ popisuje Řepka.

Zubní preventivní prohlídka:

  • kontrola stavu chrupu a parodontu, sliznice a dalších tkání,
  • zjištění anomálie v postavení zubů a čelistí,
  • pátrání po přednádorových či nádorových změnách
  • zjišťování změn v dutině ústní, které by mohly signalizovat jiné onemocnění,
  • odstranění zubního kamene,
  • poučení o udržování správné ústní a zubní hygieny.

 

Gynekologická prohlídka

Ženy by navíc rozhodně neměly vynechávat pravidelnou kontrolu u svého gynekologa, a to jednou za rok. „Tato prohlídka je přizpůsobena věku, respektive sexuální aktivitě ženy. Součástí je odběr vzorku z děložního hrdla k cytologickému vyšetření v rámci prevence nádorového onemocnění a nácvik samovyšetření prsů,“ upozorňuje mluvčí VZP.

Právě gynekologická prevence doslova zachraňuje životy, ale pravidelně se jí účastní sotva polovina žen. Ženy starší 60 let jsou ale ještě laxnější. „Na prevenci jich chodí sotva třetina a v některých regionech jako například na Jesenicku dokonce jen desetina. Přitom právě u této věkové skupiny je diagnostikováno nejvíce zhoubných nádorů děložního čípku,“ upozorňuje profesor David Cibula, vedoucí Onkogynekologického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Gynekologická preventivní prohlídka:

  • rodinná, osobní a pracovní anamnéza a aktualizace této anamnézy se zřetelem na známé rizikové faktory,
  • klinické vyšetření prsů od 25 let věku při pozitivní rodinné anamnéze na dědičný nebo familiární výskyt zhoubného nádoru prsu nebo při přítomnosti jiných rizikových faktorů,
  • prohlídka kůže a palpační vyšetření mízních uzlin v oblasti pohlavních orgánů,
  • vyšetření v zrcadlech a kolposkopické vyšetření; neprovádí se u virgo žen,
  • odběr materiálu z děložního čípku k cytologickému, případně bakteriologickému nebo virologickému vyšetření; neprovádí se u virgo žen,
  • palpační bimanuální vyšetření; při nejasném výsledku doplnění vyšetření vaginální ultrazvukovou sondou,
  • poučení o významu preventivní protirakovinné prohlídky,
  • nácvik samovyšetřování prsů při první prohlídce u registrujícího poskytovatele.

 

Screeningové programy

S preventivními prohlídkami úzce souvisejí screeningové programy, zaměřené na vyhledávání onkologických onemocnění v široké populaci. „Žádanky na příslušné vyšetření (mamografie, screeningová kolonoskopie) pacientovi dává, nebo vyšetření (test na okultní krvácení do stolice, stěr z děložního hrdla) provede registrující praktický lékař, resp. gynekolog,“ doplňuje Řepka.

Screening rakoviny tlustého střeva a konečníku formou testu na okultní krvácení se týká lidí od 50 let, a to nejprve jednou ročně a od 55 let jednou za dva roky. Organizují ho praktičtí lékaři.

Test okultního krvácení do stolice je jednoduchý a zcela bezbolestný. Obnáší pouze odběr vzorku stolice v klidu domova. Test následně odevzdáte praktickému lékaři či do laboratoře, která v něm může odhalit pouhým okem neviditelné stopy krve, jež mohou signalizovat zhoubný nádor střeva.

Namísto tohoto testu si ale může každý vybrat primární screeningovou kolonoskopii na odborném pracovišti, kam dá pacientovi jeho lékař žádanku. Kolonoskopii stačí absolvovat jednou za 10 let. Jde o jednoznačně spolehlivější vyšetření než uvedený test. Během kolonoskopického vyšetření lze odstranit i podezřelé výrůstky (polypy) ve střevě, čímž se pacient vyhne klasické operaci.

U žen od 45 let věku jejich praktik také ověřuje, zda absolvovaly screening rakoviny prsu. Na něj ženy obvykle posílá gynekolog, ale žádanku na mamografického vyšetření jim může dát i praktický lékař, a to jednou za dva roky.

Při pravidelné gynekologické prohlídce lékař ženám provádí i screening rakoviny děložního čípku, a to formou stěru ze sliznice čípku. Pravidelné vyšetření dokáže objevit i tzv. přednádorové stavy (prekancerózy), které lze velice účinně léčit.

 

 

prevence zdraví
Hodnocení:
(5 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.