Láska nezná hranice v žádném věku. Helena Mandíková se zamilovala a už třetí rok žije s partnerem na Korsice
Helena Mandíková opustila Prahu a přestěhovala se na Korsiku. FOTO: Václav Burle

Láska nezná hranice v žádném věku. Helena Mandíková se zamilovala a už třetí rok žije s partnerem na Korsice

15. 6. 2021

Bylo jí třiašedesát let, když se na dovolené zamilovala do Korsičana, a to tak, že se k němu hned nastěhovala. Z ostrova ve Středozemním moři řídí svou spediční firmu a i tam se stále věnuje sportu, zejména volejbalu a tenisu.

Jak jste se ocitla na Korsice?
V létě roku 2018 jsem tam odjela na dovolenou, potkala šarmantního Korsičana a už jsem tam zůstala.Tím, že tam mohu dělat svoji práci, ke které potřebuji především internet, nebylo pro mě rozhodování, zda žít jinde, než v Česku, tak těžké.

Jaký je život na tomto ostrově?
Velmi příjemný. Přívětivé klima celý rok, tenis tu mohu kdykoliv venku i v zimě. Velmi dobrá strava, vše "bio", protože na Korsice téměř není průmysl, který by znečistil podnebí. Korsice se říká ostrov krásy, podle zdejších obyvatel je tu moře modřejší, tráva zelenější... Ale země je to opravdu krásná, divoká, nádherné moře a pláže a vysoké hory. Ten kontrast miluji. Korsika i krásně voní, to už říkal i Napoleon.

Korsičané jsou údajně velmi hrdým národem, je to tak?
Korsika patří oficiálně k Francii, ale Korsičané jsou samostatný národ a jsou na to velmi hrdí. Mluví vlastním korzickým jazykem. Historie k nim nebyla moc přívětivá, dříve zde byl život velmi tvrdý, málo úrodné půdy. Říká se, že Korsičan nediskutuje, Korsičan střílí. Jsou tak hrdí, že neznají slovo odpuštění či usmíření. Je to národ zbojníků, kteří se nikdy nenechají někým omezovat a nikdo si je za peníze nekoupí. Za svou zemi položí život a rodina je nadevše.

Jak moc zasáhla Korsiku vlna pandemie?
V době pandemie zde byly stejné či podobné podmínky jako v celé Evropě, jen ostrov se lépe izoluje. Téměř se zastavil letový provoz i přeprava trajekty. I na Korsice byla nejrůznější restriktivní opatření, ale ne tak moc přísná jako jinde v Evropě. Teď se turisté zase pomalu vracejí, zatím hlavně Francouzi, Korsiku velmi milují. Při příjezdu je zatím nutný PCR test.

Dostala jste se v době pandemie do Česka? Nestýskalo se vám po domově?
Tím, že tady normálně pracuji a komunikuji v češtině, tak se mi zatím nestýská. Před covidem jsem vždy přibližně po třech měsících jela na jeden měsíc domů. Pak přišel covid a nebyla jsem v Česku sedm měsíců. To už bylo dlouhé.

Jaká je vlastně vaše profese, jakou školu jste vystudovala?
Vystudovala jsem stavební fakultu na ČVUT v Praze. Po škole jsem pracovala u společnosti VHMP - výstavba hlavního města Prahy. Mimochodem u této firmy pracovala i Marta Kubišová. Po roce 1991 jsem začala pracovat pro německou dopravní firmu a v roce 2006 jsem si založila vlastní spedici. Zajištuji dopravu z celé Evropy, především vozím vína z Francie, Itálie, Španělska a Německa. Práce se celkem daří a i v době pandemie se víno stále dováželo do obchodních řetězců. Teď mi ve firmě pomáhá i můj syn s přítelkyní, mají na starost veškerou administrativu, faktury, daně, DPH. Na Korsiku se snaží jezdit minimálně dvakrát za rok.Synovi se na Korsice také velmi líbí a přemýšlí, jak tady začít podnikat.

Podle čeho vína vybíráte, a jaké víno pijete nejraději vy?
Já sama vína nevybírám, myslím, že nejvíce se prodávají francouzská vína z oblasti Bordeaux a vína Chenet, která se dováží z Alsaska. Já osobně mám radši bílá vína trochu sladší a piju je podle nálady. Po sportu si ale nejraději dám dobré pivo. Mimochodem, na Korsice připravují vlastní kaštanové pivo Pietra a je vynikající.

Zmiňujete sport, podle vaší štíhlé postavy předpokládám, že se mu hodně věnujete...
To ano. Jsem ročník 1955, ale zatím se cítím stále dobře a věk vůbec neřeším. Celý život hodně sportuji, sport mě baví a vždy mi pomohl od nejrůznějších problémů. Od svých patnácti až do pětapadesáti let jsem hrála závodně volejbal. Teď si na pláži občas pinknu beach. Hraju taky tenis a miluju sjezdové lyžování.

A postavu si asi udržujete i střídmou a zdravou stravou...
Jím vše, na co mám chuť, klidně i sladké, ale je fakt, že nejsem velký jedlík. Jím jenom, když mám hlad. Takové to večerní mlsání u televize nemusím. Ale sladký dortík si dám skoro každý den.

Čtenářky našeho portálu vás znají jako modelku našich módních přehlídek. Věnovala jste se modelingu i v mládí?
V mládí jsem fotila hlavně plavky pro firmu Triola, ale byla to spíš brigáda při studiu, žádný profesionální modeling.

Nicméně módu jistě sledujete. Co nejraději nosíte?
Ano, módu pořád sleduji. Upřednostňuji hlavně sportovní módu, nejraději si na sebe vezmu džíny a tenisky, ale pokud mám nějakou schůzku, ráda si obléknu hezké šaty. Nové oděvy si kupuji kdekoliv, mám své oblíbené značky. Nerozlišuji obchody pro mladé a starší, když se mi něco líbí a dobře se v tom cítím, tak si to koupím.

 

 

Hodnocení:
(5 b. / 24 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.