Dominantní matka je problém, který často trvá celý život
Ilustrační foto: ingimage.com

Dominantní matka je problém, který často trvá celý život

17. 2. 2021

Jsou lidé, kteří se ještě v šedesáti i více letech řídí tím, co jim říká jejich máma. Některým to vyhovuje, jiní se tak chovají, aby měli klid. Vědí, že dominantní matky rády řídí životy dětí, i když jsou ty děti třeba už v penzi.

Pětapadesátiletá Lenka se před časem seznámila s o rok starším mužem. Byla nadšená. Zjistila, že mají stejné zájmy – turistiku a sbírání známek.

„Hodně lidí se diví, když říkám, že sbírám známky, myslí si, že je to mužská záliba. On se nedivil, moc se mu to líbilo.  Nenapadlo by mě, že v tomto věku potkám mužského, se kterým si budu tak rozumět. Navíc se mi líbil, fyzicky mě přitahoval, přiznávám, že jsem se zamilovala,“ vypráví Lenka. Idyla trvala asi půl roku. Pak jí začalo připadat zvláštní, že muž na ni nemá čas o víkendech, ty trávil u své mámy. Když se jednou domluvili na sobotní večer, telefonoval, že mamince není dobře a musí u ní přespat. Pak se to několikrát opakovalo. „Zpočátku mi připadalo skvělé, že má s matkou hezký vztah. Jenže postupně mi začalo docházet, že ona řídí jeho život, že on je pořád jejím malým chlapečkem a ona dominanci dává najevo třeba tím, že tvrdí, že jí není dobře. A ví, že on v takovém případě bude s ní a ne se mnou,“ tvrdí.

Katastrofa nastala, když Lenka navrhla, že by mohli vzít jeho maminku na procházku nebo na výlet. Vyšlo najevo, že dotyčný Lenku nechce představit, neplánuje jejich seznámení. „Vzala jsem to, ale trošku mě to naštvalo. Ale říkala jsem si, že tomu dám čas.  Jednou říkal, že máma potřebuje k lékaři a že on nemůže kvůli práci s ní. Organizoval její odvoz, zařizoval senior taxi, tak jsem se navrhla, že ji tam zavezu, že tam s ní i počkám. Odmítl. To už mi přišlo divné, tak jsem se zeptala, proč mě tají. Řekl, že maminka si nepřeje, aby měl známost, že ji nechce rozrušovat. Tak mi došlo, proč se nikdy neoženil,“ vypráví Lenka.

Vztah vyšuměl do ztracena a ji to dodnes mrzí. Pak se od známé, která dotyčného zná, dozvěděla, že jeho matka je vyhlášená tím, že o svém synovi stále mluví jako o chlapečkovi a snaží se řídit jeho život, což on trpně snáší.

Takové modely se často objevují v rodinách, kdy matky vychovaly své děti samy. „Můj muž neustále říká, že se jeho matka pro něj obětovala, když je otec opustil a má pocit, že se jí musí stále nějak odvděčovat. Ona ho peskuje, řídí, ale on to považuje za normální. Mně nepřipadá normální, aby matka řídila život padesátiletému synovi,“ vypráví osmačtyřicetiletá Jana, která prožívá podobný problém. Její muž se dokonce se svou maminkou vodí po ulici za ruku, což mnozí lidé označují za hezký projev synovské lásky, ale Jana tvrdí, že to po něm matka vyžaduje. „Je mu to trapné, ale chce jí udělat radost,“ říká.

Největší problém těchto vztahů je, že je každý posuzuje jinak. To, co někomu připadá milé či obdivuhodné, jinému připadá směšné nebo otravné.

Faktem však je, že lidé, ke kterým se rodiče i v dospělosti chovají jako k dětem, bývají podráždění, úzkostní, frustrovaní. Podvědomě cítí, že něco není v pořádku, mnohdy jim to leze na nervy, ale psychická nadvláda rodičů je tak silná, že se proti ní nechtějí postavit. A když  takovou pozici mají od dětství, nesou si celý život i tyto nepříjemné pocity, které však mnohdy vůbec nevnímají. A co hůř, chovají se jako by to bylo normální.

Americký psycholog Howard Friedman uvedl: „Emoce se šíří jako nákaza. Stačí pobývat dvě minuty v uzavřené místnosti s dominantním člověkem, který je depresivní, úzkostný, zlostný nebo negativistický a jeho emoce chytíte.“

Pokud jeho slova platí, je jasné, že lidé vyrůstající s dominantními matkami majícími tendence řídit životy druhých nemohou být klidní a spokojení.

„Někteří lidé mají problém odloučit se od rodičů i v dospělosti. Pokud například někdo cítí, že se sám obtížně rozhoduje a má tendenci se stále obracet na rodiče s žádostmi o radu nebo s nimi dlouze diskutuje o svých záležitostech, může jít o problém se separací,“ uvádí psychiatr Jiří Berka. S takovými situacemi se psychiatři a psychologové často setkávají u dospívajících dětí, které trpí různými potížemi, ale nakonec se ukáže, že těžce snášejí emoční napětí v rodině, zejména emoční napětí matky. Často se používá výraz narcistický rodič, což je označení pro lidi, kteří mají pocit, že je jejich rodiče dostatečně nemilovali a neobdivovali a nyní své nenaplněné potřeby přenášejí na své děti. Bohužel to dělají mnohdy i v době, kdy těm dětem je čtyřicet, padesát let či více let.

Jeden padesátník se nedávno rozešel v přítelkyní, protože mu řekla, že si její maminka nepřeje, aby se dále scházeli. „Koukal jsem na ni a nechápal. ‚Tobě mluví maminka do toho, s kým se máš scházet?‘ zeptal jsem se. Ona řekla, že to je přece normální, že maminka chce pro ni to nejlepší. Dost mě to vyděsilo. Byla to fajn holka, ale její závislosti na matce byla šílená. Ona se v pětačtyřiceti normálně mámy ptala, jestli jí nevadí, že o víkendu se mnou pojede na výlet, jestli nebude naštvaná, že si neudělají společný program. Ta matka ji využívala, manipulovala a jí to přišlo normální. Samozřejmě, že mě neměla ráda, protože věděla, že jsem ji prohlédl. Nakonec jsem rád, že jsme skončili takhle brzy rozchodem, že to negradovalo do nepříjemných situací,“ vypráví.

Takže pozor, nekonečná láska k dítěti je krásná věc, ale když má to dítě padesát, měla by mít jinou formu než je snaha řídit, radit a ovládat.

psychika rodina
Hodnocení:
(5 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.