Vnímáš
Ilustrační foto: pixabay.com

Vnímáš

28. 6. 2020

Možná to vnímáš,
že slunce zabloudilo,
pak mysl ztišíš
a hned se rozední,
možná si všímáš,
že vše se neztratilo,
a ještě slyšíš
má slova poslední.

Slova jsou slova
a byla málo platná,
z barevné duhy
jsme utkali si plášť,
modř azurová
je láska nenávratná,
jeden jsme druhý,
a přesto každý zvlášť.

Nebe se temní
a duha zvolna mizí,
den s touhou marnou
si ruce podává,
jsme neprůhlední,
a přitom stále ryzí,
city nám stárnou,
však láska zůstává.

Moje poezie
Hodnocení:
(5 b. / 21 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.