Říkal jsem si tehdy, že by bylo ohromně zajímavé podívat se na druhou stranu této hranice a navštívit Írán. Toto přání se mi tedy splnilo, ale až po dlouhých téměř 60 letech. Ale splnilo a stálo to za to!
Jenom malou poznámku ke zmíněnému kanálu. Třetí úsek kanálu, na jehož břehu jsem pozoroval rybáře, byl dokončen krátce před naším příletem do Ašchabadu, konkrétně dne 12. května 1962. Byl to úsek Tedžen – Ašchabad (kanál Pionýrská) dlouhý 260 km. Celková délka kanálu činí úctyhodných cca 1 400 km.
Nadějně to s tím Teheránem vypadalo v roce 1970, kdy si tehdejší nově jmenovaný československý velvyslanec přál, abych s ním do Teheránu odletěl jako jeho tajemník. Nevyšlo to.
Do „Perské říše/Íránu“ jsem se tedy vydal, spolu s cestovatelkami a cestovateli Money Club, ve čtvrtek dne 27. září 2018. Bylo nás 22 a průvodkyně Petra z cestovní kanceláře. Během přípravy na uvedenou superexpedici jsem si zopakoval některé významné a zajímavé epizody z bohaté historie země.
V rámci studia dějin diplomacie jsem si svého času pročetl celou řadu materiálů o mimořádně významné konferenci „slavné Trojky“ v Teheránu ve dnech 28. listopadu – 1. prosince 1943. Zúčastnili se jí „Roosevelt – Stalin – Churchill“. Mezi hlavní otázky, které byly projednávány v Teheránu, patřily: vytvoření druhé fronty v Evropě, byla přijata dohoda o účasti Sovětského svazu ve válce proti Japonsku, intenzivně se hovořilo o poválečném uspořádání Německa, výrazně byla diskutována rovněž „polská otázka“ a mnohé další záležitosti.
Našel jsem si rovněž své poznámky z cesty do Makedonie, kde jsme v roce 2014 navštívili spolu s Evou Žižkovou kupř. Verginu, kde jsme pochopitelně zašli i k hrobce Filipa II - Makedonského. Ten byl zavražděn ve starověkém městě Aigai, jehož pozůstatky se nacházejí právě poblíž Verginy. Po jeho smrti převzal velmi úspěšně štafetu vládnutí jeho syn Alexandr Veliký - Makedonský. V průběhu zhruba deseti let si Alexandr podrobil Perskou říši. Tato říše zahrnovala v podstatě všechny země od Egejského moře až po Indii. Stejně jako Filip II i jeho syn Alexandr používal nejen síly zbraní, ale velmi dovedně i prostředků diplomatických. Po smrti Alexandra se však jeho gigantická říše poměrně velmi rychle rozpadla. Alexandr Veliký – Makedonský zemřel ve slavném Babylónu, který se měl stát centrem jeho ohromné říše.
No a potom, po této důkladné přípravě (těch prostudovaných materiálů bylo podstatně víc), už nás čekala samotná 21.SuperExpedice. Do Teheránu i zpět do Prahy jsme letěli obrovitým letadlem společnosti „Emirates“. V Teheránu jsme byli ubytováni v Grand hotelu Firdausí. Stejný název nesla i přilehlá ulice a náměstí. Potěšilo mne to, protože na jméno velkého perského básníka Abú-I-Kásima Mansúra ibn Hasana Firdausí jsem narazil již při mé výše zmíněné cestě do tehdejší Sovětské Střední Asie, konkrétně do Tádžické sovětské socialistické republiky, resp. jejího hlavního města Dušanbe, kde jsme v Národní knihovně Firdausí absolvovali s kolegou Bohoušem velice úspěšnou besedu o Československu.
V Teheránu jsme navštívili Národní archeologické muzeum, kde je shromážděno množství archeologických památek z různých místních nalezišť, Šáhovy paláce, výraznou věž Svobody, městské opevnění a v neposlední řadě i rušný bazar. Z Teheránu jsme se letecky přepravili do Šírázu, kde nás čekalo milé překvapení. Místo avizovaného tří hvězdičkového hotelu jsme byli místní cestovní kanceláří ubytováni v pěti hvězdičkovém nádherném Chamran Grand Hotelu. V něm jsme strávili tři kouzelné noci. Jako v pohádce.
Další den nás čekal fantastický archeologický areál v Persepolisu. Na Persepolis jsem se já těšil ze všeho nejvíce. A nebyl jsem zklamán. Právě naopak! Při svém služebním pobytu v Alžírsku jsem opakovaně navštívil podobné komplexy, avšak římského původu: Timgad a Džamilu. Byly to však komplexy značně menší. Ve srovnání s Persepolis. Persepolis je něco skutečně úžasného. Něco, co si člověk nedovede představit, něco, co musí prostě vidět vlastníma očima! Persepolis byla v době achajmenovské dynastie metropolí Perské říše. Tento komplex založil achajmenovský velkokrál Dareios I, ale větší část celého tohoto grandiózního komplexu dokončil teprve jeho syn Xerxés I. Klíčovým pozůstatkem dávné historie je rozlehlý palácový komplex. Procházeli jsme se s Evou celým tímto rozsáhlým komplexem a bez přestání jsme prostě žasli.
V Pasargadách jsme si prohlédli hrobku zakladatele Perské říše Kýra Velikého. V Nakš-e-Rustamu jsme obdivovali skalní stěnu, do níž jsou vytesány hrobky achajmenovských králů a reliéfy z dob prvních Sásánovců. V Šírázu nás zaujala mauzolea dvou slavných rodáků, výrazných perských básníků Háféze a Sádího a nádherné perské zahrady.
Velmi zajímavý byl přejezd v podstatě liduprázdnou krajinou ze Šírázu do Kermánu. Následovala návštěva a prohlídka historického města Yazd. Toto město je známé tím, že bylo centrem původní perské víry zoroastrismu. V Yazdu žije více než 12 000 aktivních uctívačů boha Ahura a jeho věčného ohně. V literatuře se uvádí, že v Yazdu je nejvíce minaretů z celého Íránu. V okolí města je několik Věží ticha, kam vyznavači ohně přinášeli své mrtvé a nechali je zde sežrat dravými ptáky, především supy. Toto posvátné místo jsme navštívili za soumraku a musím říci, že působí velmi výrazně, řekl bych, že dokonce až poněkud strašidelně.
No a to už jsme se dostali do Isfahánu, města, které je označováno za nejhezčí íránské a jedno z nejhezčích světových měst. Můžeme to bez zaváhání plně potvrdit. Na vrchol své slávy a moci se dostalo v době krále Safavidské říše Šáha Abbáse. Prohlédli a navštívili jsme zde řadu skvostných památek, včetně slavného náměstí Maidan-e-Nakš-e-Jahan.
I Isfahán, stejně jako Yazd, je na seznamu památek UNESCO.
Při návratu do Teheránu, na závěr naší cesty, jsme ještě navštívili svaté město Qom, jehož skvostem je svatyně Hazrat-e-Masumeh. A na samém okraji Teheránu jsme nahlédli do grandiózního Mauzolea Ajatolláha Rúholláha Chomejního.
Poslední den, tedy 8.října 2018, jsme si ještě odpočinuli v Hotelu Novotel IBIS – Teherán a po půlnoci jsme vyrazili zpět do Prahy. Zastavili jsme se ještě krátce v Dubaji.
Celkově je možno, naprosto odpovědně uvést, že superexpedice byla prostě skvělá. Zcela hodnověrně jsme si ověřili, že Íránčané jsou mimořádně přátelští, vysoce kultivovaní a s výrazným smyslem pro čistotu. Partnerská cestovní kancelář ESO travel, tedy místní kancelář, se o nás perfektně starala. Již jsem zmínil „up grading “ hotelu ze tří na pět hvězdiček, denně jsme všichni dostávali balenou vodu a při všech zastávkách chutné drobné pohoštění. Výborná byla i společná večeře, kterou také skvěle zorganizovala místní kancelář.
