Jídlo v nouzi aneb Co pro jiné snadné je, pro mě náročné
Foto: autorka

Jídlo v nouzi aneb Co pro jiné snadné je, pro mě náročné

26. 3. 2020

Většina z vás při pohledu na doprovodnou fotku mého pokrmu usoudí, že je to obyčejné rizoto. Ano, mohlo by být, protože úkol zněl, uvařit něco z domácích zásob, a k této "lahůdce" jsem skutečně nic zvenčí nepotřebovala. Psát ale recept na rizoto, to byste se mi vysmáli, i když asi víte, že valná kuchařka nejsem.

Tohle však není jen tak obyčejné rizoto, nýbrž tradiční ájurvédský pokrm, zvaný KIČADI (pravopis může být odlišný).
Najdete ho v obměnách i na různých internetových stránkách. Mně ho však před mnoha lety doporučil jeden z našich nejpřednějších odborníků na ájurvédu, starou indickou medicínu a vlastně celý životní styl.

Kičadi je samozřejmě jídlo vegetariánské (i když jinak vegetariánka nejsem) a má tak blahodárné složení jednotlivých ingrediencí, že dobře pročišťuje organismus a energeticky ho posiluje. Jíst ho stále by se mi asi zprotivilo, ale čas od času si ho na jídelníček zařadím, jednorázově, po celý den, případně i dva dny za sebou. Cítím se pak (opravdu!) lehčí, nemám nafouklé břicho, lépe trávím a také klidněji spím.

Kičadi se dělá stejně jako polévka či německý Eintopf nebo rizoto v jednom kastrůlku. Já jsem zvyklá samozřejmě na menší množství, které sním jen já sama. Studené nebo znovu ohřívané už mi nechutná.

V kastrůlku rozehřeji na dně olivový olej nebo trochu másla (správné je tzv. ghí, což je rozškvařené máslo, z kterého se z povrchu sebere pěna a ta se vyhodí, ale to já nedělám), přidá se na to vždy špetka koření - římský kmín, kurkuma, koriandr a zázvor. Přisype se lžička hořčičného semínka, já dávám žluté. Počká se, až se vše začne trochu škvařit a začnou praskat hořčičná semínka. Pak se na to vysypou předem namočené fazole mungo, tak na 1 porci půl skleničky. Ale, jelikož já fazole moc nesnáším, mohu místo nich použít červenou loupanou, předem opranou čočku. Když se začne také trochu škvířit, vysype se na to vše ještě nejlépe basmati rýže, předem namočená, dvakrát tolik, kolik je čočky. A to je vlastně téměř vše. Směs se vaří, zprvu krátce prudce, pak se oheň zmírní a kastrol se už přikryje pokličkou. Až v závěrečné fázi se pokrm přisolí. Měl by vypadat spíš trochu kašovitě, nezůstat sypký. Celá příprava trvá tak 15 minut.

Tak co, asi jsem vás příliš nenalákala. Moje sestra by to rozhodně nejedla. Ale úkol je úkol a ten jsem tímto splnila. Těm, kteří to zkusí, přeji dobrou chuť.

Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.