Nejdůležitější bylinou pro oblast žlučníku a jater je ostropestřec mariánský. Užívá se 1 čajová lžička pomletého semene 4-5x denně před jídlem – nebo ve formě nálevu: 2 čaj. lžičky rozdrcených semen na šálek vody a 20 min. vyluhovat. Čaj se pije teplý a neslazený po doušcích – ráno nalačno 30 min. před obědem a večer před spaním 1 šálek. Lze ho kombinovat s mátou peprnou nebo do mátového čaje přidat asi 20 kapek tinktury z ostropestřce. Kúra se musí provádět 4-6 týdnů. Ostropestřec lze ještě kombinovat s pampeliškou, vlaštovičníkem, řebříčkem nebo pelyňkem.
Pozor: semena ostropestřce nelze mít do zásoby. Obsahují olej, který by zoxidoval a tím drogu znehodnotil. Uchováváme ve vzduchotěsné nádobě co nejkratší dobu!
Další významnou bylinou je vlaštovičník větší. Léčí všechny žlučníkové potíže včetně kamenů, regeneruje játra, působí na slinivku a slezinu, rozpouští ledvinové kameny i oxaláty, vnitřně i zevně příznivě ovlivňuje všechny kožní problémy. Je účinný ve všech lékových formách. Nejjednodušší užívání je v tinktuře: léčebně 3x denně od 15 do 30 kapek do vody – před jídlem, preventivně 3x denně 15 kapek – do vody před jídlem.
Ing. Jiří Janča doporučoval jako vynikající lék na rozpouštění žlučníkových kamenů křenové víno: do litrové lahve se dá do jedné pětiny jemně nastrouhaný čerstvý křen a zalije se doplna nekonzervovaným červeným vínem. Nechá se 6 dní vyluhovat a potom se užívají 3 pol. lžíce denně, vždy po jídle.
Ve druhé polovině měsíce jde spíš o sníženou tvorbu žluče a cholesterolu, pokleslou náladu, nevrlost, vnitřní neklid, nechutenství nebo tlaky v břiše po jídle. Žlučník je nutno posilovat: přísnou dietou, vlaštovičníkovou tinkturou: od 22 do 25 kapek 3x denně před jídlem, užívat šťávu z čerstvých kopřiv, pít čaj obsahující nějakou posilující bylinu, například kořen omanu pravého.
Vylučování žluče a její tvorbu podporuje čaj z máty peprné: 1 vrchovatou čaj. lžičku přelijeme 250 ml vařící vody, 10 min. vyluhujeme a pijeme denně 2-3 šálky neslazené.
Také čekanka a česnek i česnek medvědí podporují vylučování žluče.
Na jarní únavu kopřivy, ale i směs z koření
Kopřivová šťáva působí proti jarní únavě, dodává nám železo, vitamín C, vitamíny řady B, kyselinu křemičitou: listy (před rozkvětem rostliny) se otrhají, omyjí a rozmixují s trochou vody, přecedí přes sítko z umělé hmoty a šťáva se uloží do chladničky. Užívá se 3-5x denně 1 čaj. lžička nalačno.
Malátnost a „jarní únavu“ si můžeme způsobit přemírou salátu, když se po zimě snažíme rychle dohnat nedostatek čerstvé zeleniny. Hlávkový salát zlepšuje zažívání, ulevuje při zácpě, je vhodný pro lidi, kteří mají nadváhu. Avšak zelena zelenina obsahuje chlorofyl s velkým obsahem hořčíku a ten, při jednostranném příjmu zelené zeleniny, začne vypuzovat kyselinu křemičitou. Ta je důležitá pro pevnost svalů, žilních stěn, pro kůži, nehty, vlasy. Její úbytek bychom měli vyrovnat pomocí čaje nebo polévky či špenátu z mladých kopřiv.
Čaj proti jarní únavě z kuchyňského koření: 1 lžička majoránky, 1 lžička kmínu, 1 bobkový list, 1 lžička tymiánu, 1 lžička fenyklu – směs zalijeme 750 ml studené vody, přivedeme k varu a 5 min. povaříme, po částečném zchladnutí scedíme.
Pro jarní čistící kúry jsou vhodné byliny zlepšující látkovou výměnu. Nejlépe ve směsi, například: list kopřivy (35g), celík zlatobýl – nať (25g), lopuch – koření (15g), vřes – květ (15g), pampeliška – kořen a list (10g): 1 čaj. lžička směsi na šálek vody 2-3x denně. Také list břízy bílé je vhodným prostředkem a poomáhá při dně a revmatismu.
Přidáním paprik – feferonek do jídla se zrychlí metabolismus a spalování kalorií. Prospěšnou bylinou je i rozrazil lékařský. Ničí škodliviny vznikající při životních pochodech, používá se při zažívacích potížích a zvýšené hladině cholesterolu v krvi, působí proti horečce a při nachlazení, má i určité protinádorové účinky. Užívá se v nálevu.
Myslete na svou paměť
Všichni jistě oceníme čaj ke zlepšení paměti: připravíme odvar ze 2 pol. lžic mladých jasanových výhonků, 1 pol. lžíce výhonků šípkové růže a 750 ml vody – vaříme 8 min. Pijeme 3 týdny, vždy po jídle, po týdenním přerušení lze opakovat. Jasanové výhonky působí i proti zvýšenému množství kyseliny močové v krvi. A pamatujme na dostatečný příjem hořčíku zároveň s vitamínem B6, který udržuje jeho hladinu v krvi.
Při nedostatku hořčíku slábne paměť! Jako antisklerotikum působí i pupeny a výhonky černého bezu.
Při jarních virózách – rýma, kašel, bolesti v krku, pálení očí – se osvědčil nálev ze směsi podrceného šípku, nati třapatky nachové a listu jitrocele kopinatého, všeho po 20g: 3 pol. lžíce směsi na 500 ml vody, 20 min. vyluhovat, popíjíme během dne.
A co udělat pro krásu?
Kosmetika: mrkev obnovuje pružnost kůže, zamezuje jejímu tvrdnutí. Čerstvě nastrouhanou přiložíme na 20 min. na omytý obličej, po sejmutí vetřeme do kůže mastný nebo polomastný krém.
Řepík lékařský není vhodný k ošetření velmi suché a citlivé pleti – může vyvolat alergii – zčervenání, vyrážku!
Pro ostatní typy pleti lze připravit pleťovou masku: řepíkový nálev smícháme s kosmetickou rašelinou. Hmotu naneseme na obličej, necháme působit 20 min. a po sejmutí omyjeme heřmánkovým čajem. Řepík hojí, čistí, stahuje, rašelina má regenerační účinky.
K ošetření trudovité a mastné pleti s rozšířenými póry připravíme pleťovou vodu: řepíkový nálev smícháme se zředěným lihem (zředěný líh = 10-50% - čím mastnější pleť, tím vyšší koncentraci snese). Organické kyseliny čistí póry a třísloviny je stahují. Droga působí dezinfekčně a odstraňuje drobné záněty.
V závislosti na počasí začínáme realizovat své představy o bylinkové zahrádce. Do misek vyséváme jednotlivé druhy bylinek, abychom si je předpěstovali k pozdější výsadbě do volné půdy nebo nádob. Například: dobromysl, pažitku, fenykl, bazalku, kerblík, yzop.
Pokud se rozhodneme pro bylinkovou spirálu, je nejvyšší čas pro její stavbu. A také přípravu záhonů k osázení bylinkami.
V tomto měsíci sbíráme:
Bršlice – kozí noha – oddenek
Bříza bělokorá – pupeny
Čekanka obecná – kořen (umýt, rozřezat, sušit max. 50 stupňů)
Česnek medvědí – list (před rozkvětem rostliny, zmrazit)
Jirnice modrá – kořen (umýt, rozříznout, sušit max. 50 stupňů)
Kopřiva dvoudomá – list (ne v zastíněných prostorech, kolem 14. hod)
Kozí brada luční – kořen (kolem 8. hod, rozříznout, sušit max. 50 stupňů)
Kuklík městský – oddenek s kořenem (rozříznout, sušit max. 35 stupňů)
Lékořice lysá – oddenek (od 6. do 10. roku)
Lopuch větší – kořen (rychle omýt, rozpůlit, sušit max. 50 stupňů – před sušení ponořit na 3 min do vroucí vody – účinnost)
Mochna nátržník – oddenek (do 10. hod – drtí se až před použitím)
Pampeliška lékařská – kořen (rychle omýt, sušit max. 50 stupňů, uzavřít!)
Prvosenka jarní – květ (i p. vyšší má účinek?, sušit max. 40 stupňů)
Plicník lékařský – kvetoucí nať (sušit max. 30 stupňů)
Sedmikráska chudobka – květ (sušit max. 30 stupňů)
