Hudba, tóny, melodie
Foto: autorka

Hudba, tóny, melodie

22. 11. 2019

Na začátku se raději hned přiznám, že jsem nebyla obdařena ani kapičkou hudebního sluchu a mé znalosti v této oblasti jsou zcela mizivé. Nezpívám (a když, tak jen velmi potichu a pro sebe), nehraju na žádný hudební nástroj. Už je vám určitě jasné, že toto nebude žádný učený článek o hudbě a hudebních nástrojích. Po čtyřech přednáškách na U3V nejsem žádný expert na hudební nástroje a vím, že expertem nebudu ani po ukončení semestru. Je to jen a jen vyjádření mých pocitů.

Hudební nástroje – jistě i já mám o nich nějaké povědomí, ale nikdy jsem se nepokoušela do této oblasti nějak proniknout. A kurs U3V jsem proto pojala jako výzvu.
A najednou zjišťuji, že i když se ze mne nikdy nestane hudebník, tak poznatky získané v kurzu mi dají mnohé, rozšíří moje obzory, obohatí mě, i když, vzhledem k věku, možná jen na omezenou dobu.

První melodie obyčejně malé dítko slyší z úst své matky. Ukolébavky, dětské písničky, broukání. A první hudební nástroj, s kterým tříská do postýlky, je vlastně dětská hračka - chrastítko.

Obdivuji vynalézavost třeba afrických domorodců, kteří si dokázali vyrobit zcela primitivní hudební nástroje z materiálů, které našli v přírodě a nebo v běžném životě. K provozování hudebních zvuků stačí docela málo. Náš svět je zhýčkaný, a tak nás ani nenapadne vyrobit si hudební nástroj třeba z dýně, z duté trubice nějaké rostliny, z kamínků, klacíků a jiných obyčejných a dostupných materiálů. My jdeme do obchodu a za nějaký peníz si koupíme dokonalou věc. A jsme ochuzeni o radost z tvoření. Ale tak to je a nebudeme se vracet zpátky na stromy.

Nicméně nás hudba provází celý život. Na otázku, který hudební nástroj mám nejraději, bych bez rozmýšlení odpověděla – housle. Zavřu oči a slyším jejich tklivý hlas. Housle umí naříkat, těšit i radovat se. A umí být také pořádně rozpustilé, pro to všechno mám ráda hru na housle.
Ale mám také ráda, když mi moje sedmiletá vnučka rozechvěle hraje na svou první flétnu. Je u toho vážná a já ji s obdivem pozoruju.
Nemám ráda tvrdou muziku, která se dnes hraje tak, že normální člověk je po koncertě hluchý a jednotvárné dunění „du du du“ rezonuje až v útrobách. Nemám z toho žádný požitek, naopak.

Tu poslední melodii, která je pro nás hrána, už slyšet nemůžeme. S matčinou ukolébavkou přicházíme na svět a hudba, tóny a melodie nás obyčejně z tohoto světa vyprovázejí.
Hudba a hudební nástroje patří do našich životů. Bez nich by byl lidský svět velmi chudý a prázdný.

Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 13. týden

Na Zelený čtvrtek začíná na státních hradech a zámcích turistická sezona. Tak si vyzkoušíme vaše znalosti na téma "České hrady a zámky."

AKTUÁLNÍ ANKETA

Provedli jste nějaké úpravy svého bytu či domu na stáří? (sprchový kout místo vany, bezpečnostní madla, bezbariérové prahy apod.)

Ano, úpravy bytu jsem (jsme provedli)

29%

Ano, ale zatím jen částečně

15%

Nevím, jaké úpravy by to měly být

11%

Ne, ale zvažujeme to

13%

Ne, o žádných úpravách neuvažuji

17%

Ne, protože na to nemám peníze

15%