Mých 30 let - pro mě to byl nový svět
Foto: archiv autorky

Mých 30 let - pro mě to byl nový svět

16. 11. 2019

Bylo mi 40 a dnes je mi 70. Byla jsem němčinářka a dnes jsem po mnoha letech v archivu důchodkyně a dočasně tak trochu členka redakce i60. Měla jsem po smrti partnera neobývaný mimopražský byt a bydlela raději přechodně u sestry, zatímco dnes bydlím ve vlastním malém bytě v Praze na Jižním Městě. Byla jsem sama a dnes jsem zase bez partnera. Je to málo osobních změn nebo moc?

Protože patřím k té menšině žen, které svůj život (dobrovolně - nedobrovolně) místo rodině zasvětily práci, bylo mou největší polistopadovou změnou nové zaměstnání a s tím spojené otevřené dveře do světa. Vynechám individuální turistiku, protože mnozí mohou namítnout, že si ji stejně nemohou z finančních důvodů dovolit. Ani já jsem neměla nikdy nadbytek peněz. Mám na mysli pracovní cesty, hrazené většinou zaměstnavatelem nebo zvoucí stranou, které neznamenaly žádnou rekreaci, nýbrž vyžadovaly z mé strany mnoho práce a úsilí.

Po celé dlouhé roky, kdy jsem učila němčinu, jsem jezdila do NDR. Tehdejší rozdělený Berlín symbolizovaný zdí mi vždy zas a znovu dával pocítit rozdělený svět. Potkávala jsem starší páry ze Západu, kterak jdou na nedělní oběd, viděla jsem nakupovat americké vojáky, sloužící v Západním Berlíně. Byli ze světa, který nám byl jako nepřátelský uzavřen. Opravdu bych si nikdy, nikdy nepomyslela, že se to změní a já budu stát na druhé straně Braniborské brány, že i já vyjedu do světa.

Nová práce na oddělení 2. světové války, tedy konkrétně práce s německou válečnou dokumentací, uloženou ve vojenském archivu, mi zcela změnila život. O do té doby neznámé a nepřístupné fondy vypukl v Evropě i jinde ve světě obrovský zájem, protože mimo jiné odhalovaly mnohé dosud neprobádané válečné zločiny. Díky spisům, které jsem třídila a inventarizovala a v té době se jako jediná u nás v nich vyznala, mi bylo umožněno zúčastnit se různých jednání, konferencí, výstav v Německu, ale i v jiných evropských zemích a výjimečně i soudního procesu v Austrálii. Spisy sloužily jednotlivcům, úřadům, soudům, dokumentačním střediskům, zkrátka celé veřejnosti. Všude do zahraničí jsem se dostala zcela volně, bez pověření zvláštními tajnými úkoly, jako to bylo dříve v případech lidí cestujících na Západ. Když jsem mluvila na nějaké konferenci či výročním zasedání archivního výboru nebo doprovázela ředitele na jednání s vedením zahraničních archivů, které s námi chtěly spolupracovat, říkala jsem si, že to snad nemůže být pravda. Já, Pivcová, která nesměla jet ani do Jugoslávie, jsem zastupovala náš vojenský archiv, a v této oblasti vlastně naši republiku.

A tím se dostávám k tomu, co jsem chtěla podtrhnout. Ne se chlubit svou vlastní důležitostí, protože právě tak jezdili v jiných oborech zase jiní a jinam. Chci jen říct, že najednou nás ve světě začali brát nejen jako málo významnou postkomunistickou zemičku, ale také jako stát s bohatou historií a schopnými lidmi, jako stát, který i jim může být v něčem nápomocen a má co nabídnout. A to byl krásný pocit.

Dnes už vzpomínanou práci dávno nedělám a na služební cesty nejezdím. Ale jsem moc ráda, že jsem v těch uplynulých třiceti letech (spíše v jejich první polovině) byla jedním z kamínků v mozaice úspěšné prezentace naší republiky v zahraničí. Kéž by tak k tomu měla příležitost a podmínky i nastupující generace.

Hodnocení:
(5.1 b. / 29 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Olga Štolbová
Zuzko, jsem na tebe pyšná, a obdivuju tě. Díky za zajímavý obrázek tvých třiceti let. ♥
Marie Měchurová
Každý jsem na tomto světě k něčemu předurčeni. Je vidět, že Vy jste se s tím poprala se ctí a láskou.
Jaroslava Handlová
Když člověk dělá svoji práci s takovým nasazením jako Ty, Zuzko, a zužitkuje všechny své vědomosti k úspěšné činnosti a reprezentaci, pak si zaslouží úctu a obdiv. Ode mne už jsi získala obojí dávno. Je dobře, že tento „nový svět" Ti nedovolil zestárnout.
Eva Mužíková
Zuzko, velmi zajímavé shrnutí ze kterého cítím, že jsi měla svoji práci ráda.
Jiří Libánský
A ještě jsem o Zuzaně zapomněl napsat, že je sice sebevědomá, ale většinou až nemístně skromná.
Marie Novotná
Obdivuji Tě. Jsi úžasná. Díky za to, že jsi taková, jaká jsi.
Zuzana Pivcová
Jirku je nutno brát s rezervou. Na vojenské dějiny jsou tu jiní odborníci. Něco jiného je historik a něco jiného archivář.
Jitka Hašková
Měla jsi a máš stále zajímavý život. Jsem ráda, když si mohu s tebou popovídat.
Libuše Křapová
Zuzko, tvůj pohled na uplynulých třicet let je hodně zajímavý :-)
Jiří Libánský
Několikrát jsem zažil, když do vojenského archivu přišli badatelé požádat o vyhledání něčeho v dokumentech. K mému, a hlavně jejich, velkému překvapení jim toho většinu okamžitě Zuzana vysypala přímo z hlavy. Není člověk, který především o německé armádě na území protektorátu, by toho věděl tolik co Zuzana. Ostatně i ve znalostech rakousko-uherské armády by s ní asi málokdo mohl soupeřit.
Lidmila Nejedlá
Seznamovat cizince a propagovat naši kulturu v zahraničí, je velká zásluha, Zuzko.
Soňa Prachfeldová
Jsi naramna Zuzko, moc si tě vážím.
Blanka Macháčková
Máš můj obdiv. K tomu, aby člověk mohl dělat tak zajímavou práci musí hodně znát. To před třiceti lety tak nebylo. Tehdy byly ceněny jiné "hodnoty".
Dana Puchalská
Musela to být opravdu zajímavá práce.
Zdenka Jírová
Měla jsi hezkou a zajímavou práci. Hezky jsi o svém životě napsala.
Jan Zelenka
Nedostudoval jsem historii. A když jsem chtěl jít do mělnického archivu, tak mi tam nabízeli 900,-. To už jsem byl ženatý. Měla jste, Zuzko, bohatý život.
Mirek Hahn
Prima život ! (Té fotografie u skulptury NATO bych si cenil).
Jan Zelenka
zajímavý život, zajímavá práce.
Hana Rypáčková
"Vesele jen vesele, do práce dělník jde." Tak jsme komentovali pracovní proces, ale on je velkou částí života. A když je zároveň zábavou, je to veliké štěstí...Zvlášť, když je oceněn úspěchy.
Marie Seitlová
Zuzko, je vidět, že tvá práce tě plně naplňovala, proto jsi byla tak úspěšná. Děkuji ti za tvůj zajímavý příběh.
Věra Ježková
Zuzko, díky za tvůj příběh. Coby němčinářky máme společné to, že jsme obě „zůstaly pod penzí“. Mne nikdy ani na minutu nenapadlo osamostatnit se, jít do nějaké soukromé firmy apod. Přesto jsem zažila podobné pocity jako ty, jen v rámci Karlovy univerzity a spřátelených pracovišť v Německu. Naši republiku jsem ale nezastupovala. :-)
Naděžda Špásová
Zuzko, měla jsi štěstí, že jsi dělala zajímavou práci, která tě bavila. Tím nechci říct, že jsi to měla v životě jednoduché, to vůbec ne. Nicméně ti přeji hodně štěstí. :-)
Hana Šimková
Milá Zuzanko, život patří jenom nám a musíme si s ním poradit v každé době a v každém věku. Ty jsi si vedla a vedeš velmi dobře.
Marie Ženatová
Milá Zuzanko, díky moc za přiblížení krásného, zajímavého, pestrého a smysluplného života a přeji Ti ho i nadále...
Hana Nováková
Zuzko, já myslím, můžete být na sebe hrdá a to je tutovka.Někdy se ten soukromý život trochu odliší od normy a to řízením osudu a pro Vás jistě to nebylo jednoduché. Dalo Vám to ale sílu vrhnout se do zajímavé práce , která se pro Vás stala posláním a nehroutit se z toho. V práci jste jistě byla víc než dobrá a jak Vás znám z íčkařské komunikace tak i nekonfliktní a rozumná, proto jste nutně musela mít s Vaším vzděláním dveře otevřené. Je dobře, že jste procestovala svět i když možná, soudím podle Vašich básní, to bylo na úkor soukromého života.Vše je vždy něčím vyvážené nebo na úkor, ale tak to životl přináší.Zbytek života, který doufám že bude ještě dosti velký prožijte v klidu, zdraví a pohodě a možná i láska zavítá. Hezké dny žití...
František Matoušek
Vždycky jsem takovou podobnou práci v archivu chtěl dělat. Táhlo mě to k historii a domníval jsem se, že tam bych snad mohl...žel, nevyšlo to. Musela to být zajímavá práce.
ivana kosťunová
Možná to někomu může připadat nicotné, nebo skromné, ale dle mého názoru pokud je pro člověka práce povoláním, nikoliv zaměstnáním, je to jedna z nejvyšších hodnot, kterých lze v životě dosáhnou. Snad to i prodlužuje život. :)) prožívala jsi a prožíváš spokojený a smysluolný život. Právem jsi na něj pyšná.
Anna Potůčková
Zuzko, dle mého jsi měla těch svých 30 let hodně zajímavý, o čemž svědčí také fotografie u článku!