Josef Fousek: I samota je krásná, ale musíš mít někoho, komu o ní vyprávíš
Josef Fousek s ženou Jarmilou. FOTO: archiv redakce

Josef Fousek: I samota je krásná, ale musíš mít někoho, komu o ní vyprávíš

8. 11. 2019

Písničkář, básník, textař, spisovatel, cestovatel, fotograf. Uspořádal přes padesát výstav, napsal na třicet knih. Vystupoval v divadle Semafor, napsal text slavné písně "Až mě andělé", kterou zhudebnil a nazpíval Petr Spálený.

Opravdu odpočíváte, jak vám radí doktoři? Tomu se mi nechce ani věřit...
Teď právě často sedím u počítače a dělám korekturu. Mám ji odevzdat do listopadu, kniha vyjde příští rok na jaře. Jmenuje se Pusa na špacír.

Píše se vám snadno?
Každá knížka je pro mě těžká. Pořád jsem si myslel, že mám ten nejlepší počítač, dokud nepřijel známý z Ameriky, popadal se za břicho, když ho uviděl. Nejradši píšu plnicím perem. S gustem to pak přepisuju v prastarém editoru T602 do počítače a syn Tomáš nakonec vše dává do Wordu.

Jak vznikla vaše proslulá píseň Až mě andělé?
V roce 1982 v Tatranské Poliance na Slovensku v Ústavu Jiřího Wolkera. Měl jsem zrovna vycházku, stýskalo se mi po ženě, po rodině, tak jsem si jako medikaci napsal báseň. Původně se jmenovala Píseň pro mou ženu, ale když jsem ji manželce poslal, zdála se jí příliš smutná. V té době jsem netušil, že by z toho mohla být píseň.

A jak se z ní stala písnička?
V roce 1987 jsem ji recitoval v šatně v divadle ještě starého Semaforu. Petr Spálený mě slyšel, text ho zaujal, a když se vrátil do Říčan, kde s Miluškou Voborníkovou žijí, zhudebnil ji. Miloslav Šimek uváděl pořad Pohoda Vánoc. Na pódiu stromeček, vánoční nálada. A tam ji Petr poprvé zazpíval. To už se jmenovala Až mě andělé. Měla veliký úspěch. Seděl jsem na pódiu vedle Zuzany Burianové, Milušky Voborníkové... a dost mě to dojalo.

Kdy vás napadlo, že bude takhle slavná?
Za to Petrovi Spálenému děkuju, protože víte, jak on to zpívá! Má takový nezaměnitelný chlapský hlas. Píseň se hrála všude možně snad mnohomilionkrát a hraje se i při posledním rozloučení. Po pravdě už po prvním představení v Semaforu jsem si přál, aby nezapadla. A to se podařilo. Všude, kde jsem cestoval a hrál ‒ v Americe, Austrálii, Evropě ‒ tuto píseň krajané znali a já měl vždycky radost i za Petra Spáleného. 

Co vás čeká v nejbližší době?
Připravuju velikou knihu, do které vybírám texty za padesát, šedesát let. Už jsem to dal celkem dohromady. Knihu jsem nazval Nemám čas lhát. 

Prý jste už pradědeček, není-liž pravda?
Už podruhé! Nedávno se narodila Emma, ta je od mé vnučky, a tři měsíce před tím jsem se stal pradědečkem poprvé. To je zase Lilinka od vnuka kaskadéra. Jsou to hezké děti, zdravé. Je to nádherný pocit, že se zrodil nový život. Ale říkám si, panebože, co je asi čeká. Řekl jsem, že až jim bude patnáct, půjdu s nimi do tanečních. Žena se na mě podívala a prohlásila, že jsem se zbláznil, vždyť mi bude devadesát pět. A je to měsíc a půl, co jsem byl v péči lékařů v Kladně a Na Homolce.

Kde ještě jste vystupoval?
V Ďáblicích jsem hrál v Domově pro seniory. Bylo tam plno, museli to dát do jídelny. Měl jsem ohromnou radost, že jsem lidi potěšil. 

Co vám kdy v životě udělalo radost?
Radost mám pořád. Například když držím v ruce svoji knížku. Těší mě, že se nemusím vnucovat. Chodí na mě lidi, nejsem proteklý bulvárem. Nejsem straníkem a neklaním se. Viděl jsem kus světa, v Americe v Evropě, v Austrálii. A jsem rád, že mám diváky a čtenáře i doma v Česku. Hraju hodně na Moravě, rád se vždycky stavím v Luhačovicích. Všude nalézám dobré přátele.

Které životní období považujete za nejúspěšnější?
Kdyby to měl být životní úspěch, tak seznámení s Jarmilou. Jsme spolu padesát osm let a známe se šedesát let. Rozumíme si a máme se rádi. Začal jsem od piky, vzdělání žádné, ale lidi v práci mě měli rádi. 

Jak odpočíváte, když nejste na jevišti?
S rodinou. Mým největším štěstím je, že rodina funguje a je velká. Dětem jsem nikdy nedal ani pohlavek a Jarka je vychovávala s láskou. Vnuk Josef je kaskadér, objevil se už v mnoha filmech, vnučka pracuje v knihovně na DAMU, vystudovala filozofickou fakultu.

Jak se udržujete v psychické a fyzické kondici?
Cvičím jen tak lehce. Hlavně člověk nesmí být pořád sám. Taky platí „prací proti smrti・, jak řekl Romain Rolland. A prací může být třeba krmení ptactva, chození na procházky, čtení knih nebo zájem o události kolem. I samota je krásná, ale musíš mít někoho, komu o ní vyprávíš.

Máte nějakou radu pro lidi, kteří překročili osmdesátku, aby byli dlouho fit?
Někteří nadávají na všechno a na všechny a jsou zapšklí. Já osobně se řídím tím, že vždycky mluvím pravdu, proto se podruhé nemůžu nikdy splést. Měl jsem šťastný život a i když jsem byl často nemocný, tak jsem se z toho vydrápal.

 

Táňa Nečadová

 

 

 

Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(4.9 b. / 27 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Buchtelová
Krásně napsáno,bečím když to čtu.To se nedá přirovnat k tomu co se dá přečíst na různých diskuzích.To je pohlazení na duši.
Jaroslav Charvát
Děkuji za tento rozhovor. Pan Fousek mně přijde jako normální chlap. A když slyším "Až mě andělé..." pláču jak stará koza... Milá písnička....Nevím proč, ale já jsem si tu píseň zasadil do hřbitova v Krčmani (u sil. I/55 u Olomouce), je to za obcí a já jsem tam byl na pohřbu, hned mě to napadlo. Smuteční hosté odešli a hřbitov osiřel, jen já jsem tam zůstal a užíval to ticho, ten klid....Potom jsem pomalu, s mokrýma očima odešel do místní restaurace (asi sokolovna) na kar. Už mě hledali.
Jana Kollinová
Dodatečně jsem se podívala na fotografie pod článkem. Při pohledu na fotografii pana Fouska s manželkou, na fotografii se psem, který se s bezvýhradnou oddaností a láskou dívá do očí "pána", vidím kouzlo osobnosti v té nejčistší formě.
Jana Kollinová
Dodatečně jsem se podívala na fotografie pod článkem. Při pohledu na fotografii pana Fouska s manželkou, na fotografii se psem, který se s bezvýhradnou oddaností a láskou dívá do očí "pána", vidím kouzlo osobnosti v té nejčistší formě. co je to láska k
Jana Gondášová
Zbývá jen popřát, aby Vám ten pro Vás hezký život vydržel co nejdéle
Věra Ježková
Pana Fouska mám moc ráda. Děkuji.
Hana Polednová
Krásný rozhovor s Pepou Fouskem. Mám jeho humor moc ráda a přeji mu hodně zdravíčka do dalších let. Mimo jiné, zmiňovaná píseň doprovázela na poslední cestě mého manžela, který ji také miloval.
Antonín Nebuželský
I my, dědci 70-80+,co spolu mluvíme, máme rádi Pepu a přejeme mu hodně sil a invence, do dalších let.
Dana Puchalská
Děkuju za moc zajímavý rozhovor. Pepu Fouska a jeho humor i písně mám opravdu ráda.
Soňa Prachfeldová
Mám Pepu Fouska ráda, jeho píseň Až mě andělé - provázela se mnou na nejtěžší cestě.
Věra Halátová
Já si vzpomínám, jak kdysi Josef Fousek vyprávěl o tom, jak si "nainstaloval lavor" jako "satelitní anténu". A když se ho přišel jeho soused zeptat, co na to chytá, on řekl: Nic. "Tak proč děláte z lidí blbce?" odvětil soused. "Já z lidí blbce nedělám, zatím jste se přihlásil vy." A také si vzpomínám na jeho vyprávění, jak byl ve vaně, někdo zazvonil, on si myslel, že je to manželka, tak vyběhnul nahý, s kabátem přes ramena, otevřel dveře a zvolal: budliky, budliky! A ona to byla pošťačka. Jeho humor se mi líbí.
Marta Kovacsiková
Přeji panu Fouskovi a jeho paní hodně radosti s pravnoučaty. Ať si je užívají dlouho ve zdraví.
Alena Vávrová
Pana Pepu Fouska mám odjakživa moc ráda a čtu všecko, co napsal, třeba i 2x. Humor a zároveň moudrost a velké člověčenství. Znám ho i jako výborného fotografa, měl výstavu v nedaleké Mimoni. Také mu přeji hodně zdraví do dalších let a na knížku se moc těším.
Hana Rarasch
Pan Spálený zpívá tuto písničku snad při každém svém vystoupení a fakticky stojí za to vnímat ten úžasný text. Je dojemný a přitom bez pathosu.
Marie Ženatová
Díky moc za hezký rozhovor. Píseň "Až mě andělé..." je překrásná. A panu Fouskovi přeji ze srdce také další život ve zdraví, neutuchajícím elánu a spokojenosti..
Zdenka Jírová
Pana Fouska jsem měla ráda snad odjakživa. Jeho humor byl vždy skvělý a písní Až mě andělé povolají k sobě se stal spolu s Petrem Spáleným určitě nesmrtelným. Přeji mu hodně zdraví do dalších let.
ivana kosťunová
Pan Fousek je nejen vtipný, ale i velmi moudrý. Přeji mu dlouhý a spokojený život.
Zdenka Soukupová
Přeju panu Fouskovi dobré zdraví. S jeho životním přístupem se mu to jistě podaří. A písnička Až mě andělé...? NÁDHERA!
Danka Rotyková
Bezvadný člověk. Díky za článek a přiložené fotky, Fouskovým to sluší, je z nich i na dálku cítit harmonie.
Jana Kollinová
Rozhovor s panem Fouskem mě zaujal, zejména jeho životní filozofie shrnutá do odpovědí na poslední dvě otázky. Píseň Až mě andělé je krásná a pokaždé, když jí slyším, tak se mě znovu a znovu hluboce dotýká. Líbí se mi i humor pana Fouska. Přeji mu ještě mnoho aktivních tvůrčích let.
Marie Seitlová
Pěkný rozhovor, píseň se mi moc líbí.
Jitka Vitvarová
Článek s panem Fouskem se mi moc líbil. Když jsem hodnotila, tak jsem si myslela, že budu přidávat hvězdičky a dopadlo to tak, že jsem dala jednu. Moc mi to mrzí.
Jitka Hašková
Ještě dodatek velmi si pana Fouska vážím, líbí se mi všechny jeho básně, knihy, atd.
Jitka Hašková
Děkuji za rozhovor s panem Fouskem
Marie Doušová
Píseň je krásná a J. Fouska mám ráda a už se těším na jeho novou knihu. Přeji mu hodně zdraví a pohodu do dalších let.
Zuzana Pivcová
Ta píseň Až mě andělé zavolají k sobě je opravdu krásná. a to já říkám o málo písničkách. Pan Fousek je takový "akorát". Přeji mu vše dobré a stále hodně elánu.