Krakatit
Ilustrační foto: pixabay.com

Krakatit

12. 11. 2019

Dnes poseču trávu na chatě, rozhoduji se jednoho krásného červencového dne. Jenomže sekačka bude asi potřebovat doplnit energetický nápoj, uvědomím si. Natural 95  jsem zvyklá přepravovat na kole, ale dnes cítím, že to nedám. Vzdálenost 18 km, dva pořádné kopce a poté procházka se sekačkou bez pojezdu na ploše pomalu půl hektaru, v tom vedru nic moc.

Jsem spořádaný občan a vím, že brát do veřejných dopravních prostředků nebezpečné látky je zakázáno. Ale tentokrát mne ďábel pokušení přemůže. Skleněná láhev od vína se šroubovacím uzávěrem, do poloviny naplněná průhlednou nažloutlou tekutinou, obalená několika vrstvami mikrotenových sáčků a zakrytá šátkem, končí v mém slaměném letním košíku. Nastupuji do autobusu a připadám si jako zbloudilý terorista Islámského státu. Autobus je téměř plný nic netušících cestujících všeho věku. S hrůzou vidím dědu s vnoučkem, postarší dámy s nákupem, slečny se sluchátky na uších – mé budoucí oběti! A má představivost pracuje dál na plné obrátky. Nehoda, při které se láhev rozbije a následný požár, přikrmený mým kontrabandem, nás všechny nemilosrdně zničí.

Řidič jede pomalu a rozvážně. Já si naopak přeji, ať už jsme proboha na místě! Po pár kilometrech se před námi nečekaně objevuje přenosný semafor, ohlašující práce na silnici. Je to na křižovatce, takže červená trvá nekonečně dlouho. Navíc se mi zdá, že navzdory obalům cítím benzinové výpary. Je horko a klimatizace při vypnutém motoru nefunguje. Abych se trochu uklidnila, sahám do košíku pro knihu, kterou jsem si zakoupila před odjezdem v knihkupectví na autobusovém nádraží. Zabodnu oči do textu a hned prvních pár stránek mne pořádně vyděsí. Polomrtvý Ing. Prokop právě ústy Karla Čapka barvitě líčí někdejšímu spolužákovi účinky svého ďábelského vynálezu. Kra…kra…To už je na mne moc. Knížka letí zpět do košíku. Naštěstí na semaforu naskakuje zelená a autobus se dává do pohybu.

Konečně jsme na místě. S úlevou vystupuji a v duchu se omlouvám všem spolucestujícím.
„Tak to už nikdy,“ říkám si pokorně, přestože vím, že benzin asi není Semtex, ani literární výbušnina. 

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 1 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.