Již tři sta let od dob Marie Terezie se ničil kůrovec běžně dostupnou metodou, to je zakrytí poraženého kmene chvojím, a po jisté době, když nalétali kůrovci, se kmen oloupal nebo šel friško na pilu. Z preventivních důvodů se kácely i stromy okolo, kde se rovněž předpokládalo napadení.
Vina našich předků je snad jen v tom, že pro rozšíření obdělavatelných ploch začali s odvodňováním mokřin a melioracemi, ale to v té době bylo žádané a nutné, avšak tím to vše začalo.
Dalším, už dnešním problémem je několik desítek tisíc vlastníků lesa do jednoho hektaru. Jak se dědí a případně i dělí pozemky, nedávno se i vracelo, vlastnictví je jen na papíře a majitel ani neví, kde ten kousek lesa má, a další je nezájem o tento lesík. I když péči o les nařizuje lesní zákon, majitelé to neumí, nemají na to peníze nebo na to pr..í. Na takovéto případy je však jen jediná sankce, a to jsou pokuty. Ty ale nevyřeší napadení lesíka kůrovcem a potřebná opatření nejde nařídit někomu jinému. Pokud majitel sousedního pozemku zjistí, že stromy takovéhoto majitele napadl kůrovec, může se jen dívat, jak se bude šířit po okolí.
Ale za podstatný problém a počátek všech kůrovcových kalamit pan Stanislav označil mimořádný pokles hladiny podzemních vod. Takže v tom jedeme všichni. Spotřeba vody na občana se pohybuje od 90 do 130 litrů na den, tyto údaje vodáren se lehce liší podle měst. Tak to vynásobíme deseti miliony, připočteme služby, průmysl a zemědělství a jsme u kořene věci. Snížit tuto spotřebu je nemožné, úspěchem bude, pokud bude zájem a podaří se zastavit nárůst.
Na to ale navazuje další problém. Tato použitá voda se odvádí do kanalizací, čističek a řek, takže místo vsáknutí v místě srážek nebo použití teče do moře. Další hledisko je, že srážková voda pro prosáknutí do podzemních zásobníků potřebuje čas, a to dost, takže náprava bude na dlouho.
Za podstatnou úchylku já považuji zelené střechy (kdo a čím je bude zalévat?) a do budov instalaci druhého vodovodního potrubí s celou technologií na šedou vodu. To problém neřeší a je to jen lapač na peníze majitelů a celkový výsledek je mínus. Stejně působí parkoviště u nákupních center a střechy velkých areálů. Z okapů a silnic šup do moře.
ALE, jak to souvisí s kůrovcem: jehličnaté stromy, pokud mají dostatek vody, reagují na poškození své lýkové vrstvy tím že poraněné místo zalijí mízou a z broučka udělají „jantara“.
Někde mám uloženo a mohu to najít, kolik materiálu a potažmo i energie je potřeba na jednu větrnou elektrárnu, hrozná čísla. Budu rád když mne někdo přesvědčí že ta vrtule vyrobí více energie než bylo potřeba na její vznik a případnou likvidaci.
Takže jsme odhalili příčiny, ale co s tím? Civilizace potřebuje vodu i dřevo, ale tato náprava by musela být celoevropská, což je prakticky nemožné, stejně jako s oteplováním, CO2 a plastovými odpady. S tímto stavem se asi budeme muset smířit.
Nebo má někdo z vás doma další Gretu Thunberg + zde (16), která dokázala v OSN zaujmout (hlavně svým divadelním projevem) a získat mocné tohoto světa pro obnovu ekosystému?