Mediátor Martin Svatoš: Učím Čechy nesoudit se
Mediátor JUDr. Martin Svatoš

Mediátor Martin Svatoš: Učím Čechy nesoudit se

4. 9. 2019

Každý spor má několik forem řešení. Pro všechny strany je výhodné, pokud se rozejdou ve smíru a nestojí je to příliš peněz. K tomu jim může pomoci mediátor.

Co je to vlastně mediace a jaké jsou její výhody oproti soudnímu jednání?
Mediace je mimosoudní způsob řešení sporů, který si můžeme představit jako asistované vyjednávání. Mediátor - proškolený a certifikovaný profesionál - sporným stranám pomáhá lépe komunikovat, najít lepší a přátelské řešení a nakonec o celé věci uzavřít mediační dohodu. Mediace má celou řadu výhod. Předně je výrazně rychlejší - v průměru trvá několik hodin, kdežto soudní řízení se počítá na roky. Mediace je také levnější, zlepšuje a udržuje vztahy a je neformální. Nemusí se chodit k soudu, nikdo není oblečený v talárech, a pokud to stranám vyhovuje, můžete se potkat u nich doma, nebo v kanceláři klidně o víkendu či pozdě večer po práci. Nejčastěji se přesto ale vyjednává u mediátora v kanceláři. V rámci mediace se navíc mohou řešit problémy a témata, která by soud vůbec nezajímala a ani jej zajímat nesměla. Ačkoliv se tedy strany například potkají u mediátora kvůli plotu, mohou se bavit i o minulých křivdách nebo o stavbě společné garáže, což by byla témata pro soud nepříslušná. V lepším případě by musely podat hned několik žalob, někdy i k různým soudům. Některá významná témata jako třeba vztahy, emoce či odpuštění jsou pro soud zcela irelevantní. Proto se snažím Čechy motivovat ke smírnému řešení sporu dřív, než podají žalobu k soudu. To je ostatně možné vždy.

Jak je možné, že se v mediaci nakonec podaří řešení najít?
Mediace se snaží řešit spor prostřednictvím skrytých zájmů stran a nikoliv podle tzv. pozic, které strany otevřeně deklarují. Pro snazší pochopení tohoto dělení uvádíme zpravidla následující příběh: Matka přijde do místnosti, kde se její dvě dcery perou o pomeranč. Rozhodne se zasáhnout a zeptá se jich, co dělají: “Já chci pomeranč!”, řekne jedna. “Já ho viděla první, je můj!”, doplní druhá. Matka tedy děvčatům pomeranč vezme a rozpůlí jej vedví. Potom každé z nich dá jednu polovinu. To je řešení přes pozice - řešení podle toho, co kdo deklaruje.  Co se ale stane po té, co každá obdrží svoji polovinu? První z nich ovoce oloupe a sní dužninu. Druhá ale dužninu odloží a začne pomerančovou kůru strouhat… Kdyby se bývala matka zeptala, proč se holky o ovoce perou, dozvěděla by se možná, že se první dcera chce osvěžit nebo posílit svoji imunitu. Druhá by naopak mohla odpovědět, že potřebuje pomerančovou kůru kvůli receptu na koláč. My se ale můžeme ptát dál: Proč chceš péct koláč? A motiv může být například potěšení otce nebo splnění domácího úkolu…
Kdybychom vždy nejprve hledali řešení pomocí zájmu, nejdříve bychom se ptali, a pak teprve řezali. První dcera by potom měla celou dužninu, a  druhá celou kůru. Obě by byly výrazně šťastnější a spokojenější a jejich vztah by neutrpěl.
A podobně funguje rozdíl mezi soudem a mediací. Soudci se neptají po našich zájmech a motivacích. Jejich dotazy směřují na právní argumentaci. S trochou nadsázky mohu pomeranč přisoudit jedné dceři, nebo druhé, nebo jej rozkrojit napůl. Ale jedině mediátor se může stran zeptat na důvody jejich požadavků, na jejich motivaci a společně se stranami nalézt řešení, které bude oběma vyhovovat.

Kdy jste se rozhodl Vy sám, že budete mediátorem  A jak se na  tuto profesi lze připravit?
Když jsem pracoval na Mezinárodní obchodní komoře v Paříži, narážel jsem na téma mediace relativně často, ale jako právník jsem byl poněkud skeptický. Pak jsem měl možnost se několika mediací osobně zúčastnit. Fascinovala mě práce mediátora - to jak dokáže se stranami hovořit tak, aby jej správně chápaly - přátelsky, věcně a současně navozovat tvůrčí atmosféru. Výstup byl pro obě strany výrazně lepší, než to, v co mohly doufat u soudu či v arbitráži, a to bez čekání a  levněji. Hlavně jsem si ale všiml, že na rozdíl od soudu či rozhodčího řízení, které stranám dává rozhodnutí, mediace jim umožňuje nalézt řešení jejich situace. Chtěl jsem to samozřejmě vyzkoušet. Mediaci a vyjednávání jsem studoval již během svého studia na pařížské Sorbonně, ale intenzivně jsem se jí věnoval také, když jsem pracoval na italském Rozhodčím soudu v Miláně. V dobách, kdy jsem se do ČR vracel ze zahraničí, byla mediace u nás ještě na úplném počátku.
Dnes už samozřejmě existuje v České republice celá řada skvělých kurzů. Po měsících snažení se nám loni podařilo akreditovat Kurz základů mediace FORARB na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, což považuji za velký úspěch. Ať se již budoucí mediátoři budou chtít zaměřit na rodinou, sousedskou či obchodní mediaci, jádro vzdělávání je stále stejné: Pochopit a naučit se techniky a teorii řešení sporu, zvládat vyjednávání a mediační proces, ale také práci s konfliktními stranami či v krizových situacích.

Kde se čtenáři mohou informovat o jednotlivých mediátorech a jejich zaměření?
Oficiální seznam zapsaných mediátorů vede Ministerstvo spravedlnosti. Tento seznam je dostupný také na internetu: http://mediatori.justice.cz/. Zde je možné zjistit, kdo je zapsaný mediátor, jaké je jeho působiště a jaký je obor, na který se zaměřuje. Nejdůležitější je ale dle mé zkušenosti získat na konkrétního mediátora pokud možno doporučení.  Samozřejmě je  možné zkusit vyhledat mediátory na internetu a informovat se na jejich stránkách. I v těchto případech ale doporučuji poohlédnout se po nějaké referenci.

Kdo v Česku mediaci nejvíce využívá ?
Oblast sporů, pro které se mediace používá, je relativně široká. Od sporů sousedských, po konflikty rodinné, od sporů komunitních po velké mezinárodní obchody. Nelze říci, že by pro některá odvětví byla mediace méně či více vhodná. Samozřejmě se ale musíme pohybovat v oblasti práv, o kterých můžeme sami rozhodovat. Tak kupříkladu rozvádějící se pár může nalézt  dohodu na uspořádání majetku po rozvodu, na výživném, ale i na tom, kdo se bude starat o děti. Samotný rozvod má ale v kompetenci výhradně soud. Je nicméně zřejmé, že pokud se k soudu dostavíme s těmito dohodami, proběhne řízení výrazně rychleji, levněji a především smírněji.

Můžete prosím, popsat nějaký konkrétní případ z praxe, abychom si mohli lépe představit výhody mediace?
Konkrétní případy popisovat nemůžeme, neboť jakožto mediátoři jsme vázáni povinností mlčelivosti. Nicméně, pokud budu anonymizovat, mohl bych zmínit jeden z případů, který jsme řešili letos na jaře.
Pan Karel odmítal doplatit zbytek faktury stavební společnosti za renovaci interiéru jeho chaty. Šlo o několik desítek tisíc korun. Podle jeho tvrzení bylo dílo nedodělané a prokazovalo značné vady. Z důvodu nefunkčního sociálního zařízení navíc  nemohl nyní ve své chatě vůbec bydlet. Byl tak rozčílený, že odmítal firmě doplatit byť i sto korun.
Nakonec na radu svého advokáta zkusil mediaci. To se již blížilo léto a s tím i sezóna chalupaření. Pokud by sám podal žalobu k soudu, táhlo by se řízení nejméně do příštího roku. Strany se ale naštěstí potkaly u mě v kanceláři.
Zástupce stavební společnosti tvrdil, že vše proběhlo v pořádku. Odmítal vinu na vadách a požadoval okamžité doplacení celé částky, jinak hrozil soudem. Pokud by se soud měl zabývat vyhodnocování vad, musel by určit znalce v oboru stavebnictví. To by samozřejmě nebylo levné, ani rychlé a někdo by to musel nakonec zaplatit.
V obdobných případech je nesmírně těžké určit, kdo má “pravdu”. Mediace naštěstí není postavena na zjišťování minulých pravd, ale na hledání konkrétního řešení.  Na počátku obě strany prohlásily, že ani jedna ze stran není ochotna ustoupit. To je ale dost častý jev. Díky pokročilým mediačním technikám se mi podařilo dohledat hlavní zájmy stran. Chatař primárně chtěl svou nemovitost užívat - a to pokud možno co nejdřív.  Zeptal jsem se jej, jakou má dle svého šanci šťastné léto ve svém království, pokud se vydá soudní cestou. Jeho odpověď byla skličující. Nakonec uznal, že část viny je i na něm samotným, neboť často měnil názor i zadání prací.  Obdobný dotaz směřoval na jednatele společnosti. Kdy myslíte, že uvidíte nejdříve své peníze, pokud u soudu uspějete?
I manažer stavební firmy nakonec uznal, že vše nebylo provedeno úplně dokonalé. Nakonec se nám podařilo dosáhnout kompromisu. Objednatel doplatil část dlužné částky a stavaři promptně dokončili stavební práce. Myslím že nakonec byli všichni spokojeni. Pokud by se vydali cestou soudu, bylo by teď možná nařízeno první jednání. A to máme září. 
V létě mi přišel od pana Karla do mé kanceláře pohled z jeho chaty. Psal v něm, jak moc si svůj pobyt užívá. Docela mě to potěšilo.

Poskytujete mediaci i na mezinárodní úrovni. Je tento způsob dohody v zahraničí více využíván?
Mediace je na západ od našich hranic výrazně více používaná. O tomto mimosoudním způsobu řešení sporů mají místní advokáti mnohem větší povědomí a častěji jej doporučují svým klientům. V tom je asi největší rozdíl. Ale princip řešení sporů a lidské potřeby a zájmy jsou všude na světě stejné. I proto je mediace velmi efektivní doslova po celé zeměkouli. Já sám jsem mediaci poskytoval, nebo alespoň o ní přednášel na všech kontinentech mimo jižní Ameriku a Oceánii. A všude na světě lidé preferují hledaní řešení před odpovědí na právní otázku. To platí o to více, jak se svět stává propojeným a díky internetu a online médiím rychlejším.
Dohodnout se je všude na světě normální. I proto má mediace u nás velkou budoucnost. Nejedná se o žádnou importovanou novinku, ale o logický a vžitý způsob řešení sporů. Je ale určitě důležité připomenout, že vyjednávání, komunikace a řešení sporů mají významné kulturní přesahy a že jsou do značné míry ovlivněné výchovou a místem, odkud strany pocházejí. To musí mediátoři řešící mezinárodní spory umět a to občas bývá největší výzvou. Když mediaci školím, udávám příklad, jak pouhé nepochopení jednoho slova vedlo k obrovskému sporu dvou korporací z Evropy a východní Asie. Naštěstí se ale vše vysvětlilo a obě společnosti spolu dnes nadále obchodují.

 

Božena Hažová

 

JUDr. Martin Svatoš, Ph.D.
Přední český mediátor a rozhodce oceněný několika mezinárodními rankingy (Who’s Who Legal Official Selection for Czech Republic 2016-2018, Mediator of the Year 2016 by Wealth and Finance INTL, Mediation Lawyer of the Year in the Czech Republic). Působí dále jako předseda Pracovní skupiny pro mediaci ICC ČR. O mediacích, arbitrážích a vyjednávání přednáší na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a na celé řadě prestižních univerzit po celém světě (USA, Itálie, Francie, Čína,…).
S více než 300 domácími i mezinárodními mediacemi (přes 1500 hodin jednání) a s úspěšností přes 85% ke smíru dovedených případů náleží mezi  nejzkušenější odborníky na obchodní mediaci ve střední Evropě (IT spory, stavební spory, spory z mezinárodní dopravy,…).
V oblasti vyjednávacího a mediačního tréninku mezi jeho klienty patří Úřad nejvyššího státního zástupce Filipínské republiky, evropské parlamentní strany, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových ČR či Mezinárodní obchodní komora.
V dubnu 2013 se stal jedním z prvních pěti mediátorů zapsaných Ministerstvem spravedlnosti ČR.
Je pravidelným přispěvatelem pro prestižní Kluwer Mediation Blog, autorem Komentáře k zákonu o mediaci (Wolters Kluwer, 2019)  a editorem knihy EU Mediation Law Handbook (Kluwer International, 2017).
Absolvoval právnickou fakultu pařížské Sorbonny a pražské Univerzity Karlovy, studoval také na Cornell Law School.

 

 

 

Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(4.7 b. / 3 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Rypáčková
Mediačními kurzy proškolují velké firmy náměstky ředitele. Vyplatí se to. Aspoň se zklidňují v reakcích na řešen různých problémů, někdy jen rozdají brožurky o asertivitě..
Marie Faldynová
Co se týká mezilidských vztahů bychom mediační kurs potřebovali asi všichni! Když poslouchám, co všechno lidi rozčiluje, místo aby se trochu vžili do svého protivníka, vyučovala bych mediaci už na základních školách :-)
Jana Šenbergerová
Vzhledem k tomu, jak dlouho trvají mnohé soudní kauzy, je to asi dobrý článek soudnictví. Trocha selského rozumu nemůže škodit. Snad to otupí dnešní trendy pro každou prkotinu se hned soudit.