Zahrádkářské mýty: O krtkovi, včelách a hrušce
Ilustrační foto: Eva Jiříková

Zahrádkářské mýty: O krtkovi, včelách a hrušce

19. 8. 2019

Okusuje krtek kořínky rostlin?  Šíří se rez hrušňová z tújí? Také mezi zahrádkaři koluje řada mýtů. Některé z nich nyní uvedeme na pravou míru v novém seriálu pro milovníky zahrad a skalek. 

1. mýtus: Pokud budou blízko zahrady úly, včely zajistí opylení stromů a vysokou úrodu.

Skutečnost: Pokud bude v okolí kvalitnější zdroj nektaru a pylu, včely se v zahradě prakticky ani neukážou. Jejich práci zastanou včely samotářky, čalounice, čmeláci a další hmyz. Proto bychom se měli zaměřit i na vytváření prostředí pro ně, upravit některé prostory tak, aby se jim u nás líbilo, vytvářely si v zahradě hnízda.

2. mýtus: Rez hrušňová se šíří z tújí, tam, kde je na hrušních, je třeba túje vykácet.

Skutečnost: Není tomu tak. Rez hrušňová má jako druhého hostitele jen některé druhy jalovců. K jejímu šíření napomáháme sami tím, že hrušně neošetřujeme a umožňujeme tím dozrání spór této choroby na listech hrušně. Ty se rozletí, někde v okolí si najdou vnímavý druh či odrůdu jalovce, zabydlí se v něm a na jaře (v době okolo kvetení hrušní) se prostřednictvím větru zase vrátí na hrušeň. Pečlivé ošetření hrušní v prostorech celých zahrádkářských kolonií by omezilo napadení jalovců a tím i infekční tlak v příštím roce.

3. mýtus: Pokud vám na zahrádce řádí krtek, máte smůlu, je to chráněné zvíře, bude vám proto dál „rýt“ zahradu a požírat rostliny

Skutečnost: Krtek není chráněný, ale to neznamená, že bychom se ho měli zbavit tím, že ho zahubíme. Žádné rostliny nepožírá, živí se totiž živočišnou potravou, především hmyzem, plži a žížalami. Likviduje některé pro zahrádkáře škodlivé druhy půdního hmyzu, např. larvy tiplic či ponravy. Rytím uvolňuje krtek kořínky rostlin, což je pro zahrádkáře samozřejmě nežádoucí.

Na druhou stranu vytváří „drenážní“ kanálky, kterými odtéká přebytečná voda. Můžeme se ho pokusit vyhnat ze zahrádky, existují různé akustické plašiče, pachové či chemické odpuzovací prostředky. Krtek nemá rád překážky, nepřelézá je, nepodlézá, zastaví se na okraji záhonu, který má hlubší obrubník. Prodávané pasti do nor musí být zahloubeny čistě, bez většího poškození, jinak jimi neproleze, ale zahrne je zemí, obejde je. Krtci nemají rádi ani psy a kočky, menší plemena psů mívají lov drobných hlodavců či hmyzožravců jako koníček. 

 

Květoslav Mráček

 

 

 

Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(5.2 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Květoslav Mráček
Paní Soňo, krtci mají rádi humózní vlhké půdy se žížalami, se vším tím co žerou. Stěhují se do takových míst. Do suchých záhonů, kde nejsou žížaly a jiná havěť moc nejdou. Když jsem začal intenzivně zalévat ovocné stromy, tak, že se půda provlhčila až do hloubky přes 30 cm, začali pod stromy cestovat i krtci. Do té doby byli nejspíše ve větší hloubce, nebo prostě tam, kde měli co žrát. Druhý důvod může být přemnožení hrabošů. On zvládne ulovit i "myš". No a myši často využívají jeho podzemní tunely. Třeba jich tam běhá tolik, že se nemusí pachtit s vyrýváním nových tunelů a vyhrabováním krtin. Nasytí se jinak.
Soňa Prachfeldová
Mám krtky ráda, neublížila bych jim, ale teď si uvědomuji, že letos nemáme žádné krtcince. Jak je to možné?
Jitka Caklová
Pane Mráček, vím co jsem kupovala, túje Smaragd. Wiki: "Zerav, zvaný též túje, je rod dřevin z čeledi cypřišovité". To co píšete jsem si přečetla i v článku: https://region.rozhlas.cz/rez-hrusnova-napada-hrusne-a-jalovce-tuje-ani-cyprisky-mezi-hostitele-nepatri-7959353 Téměř čtyřicetiletá vlastní zkušenost, jak jsem napsala níže, mi stačí k tomu, abych nepsala nesmysly.
Květoslav Mráček
Děkuji Vám za příspěvky k tématu, je fajn že se do diskuze ozýváte. No a vidíte to, bude to pokračovat dále. Paní Jitko Caklová, spóry rzi hrušňové, k tomu aby zase mohly napadnout hrušeň, se musí "zabydlet" v nějakém jalovci a na jaře vytvořit ten sliz, aby z něj po uschnutí se mohly vrátit na hrušeň. Vyfotografujte svou "tůji". Pokud je na ní někdy v období dubna ten gel, je to na 100 % jalovec. Lebeda zahradní (Atriplex hortensis) krtkům nevadí, mám v zahradě obé a vzájemně se tolerují. Tahle lebeda má i formy se zeleným a žlutým listem, všechny tři lze použít na přípravu špenátu. Je to prastará zelenina, jedla se mnohem dříve, než se objevil v kultuře špenát. Další mýtus je okolo jednoho pryšce, pryšec křižmolistý také krtka ze zahrady nevyžene.
Miluše Hasenohrlová
Ad.3 : na krtka mám rostlinu červené lebedy, už se neukázal,ale u souseda vesele řádí .
Jitka Caklová
Bod 2. NENÍ mýtus. V roce 1983 jsem na zahradě zasadila hrušeň. Krásně rostla, bohatě plodila. Po dvaceti letech jsem z NEvědomosti, s vidinou budoucího živého plotu podél prašné cesty, vysázela 70 tújí "Smaragd". Jak túje rostly, hrušeň chřadla a přestože každé jaro je jak nevěsta, plody jsou už 15 let nula. Dnes jsem před rozhodnutím, zda vykácet tújový plot, který aby k něčemu vypadal dá hodně práce (stříhání s přibývajícími lety je rok od roku stále náročnější) a nebo, pokácet hrušeň a vzít včeličkám jarní pastvu. Pokud vykácím plot, včeličky nepřijdou o pastvu a hrušeň bude opět rodit. Faktem je, že rez hrušňová v tújích přezimuje a z jara, když se hrušeň zazelená, se na ni vrací. V tújích, v zimním období, rez hrušňová vypadá jako rezavý gel.