Prázdninový tip: Brtnickou stezkou přírodou ke kulturní promenádě
Foto: autorka

Prázdninový tip: Brtnickou stezkou přírodou ke kulturní promenádě

9. 8. 2019

Tímto nadpisem na panelech, rozmístěných ve městě Brtnice a v údolí stejnojmenné říčky, začíná seznamování s přírodními i historickými zajímavostmi této oblasti. Brtnice byla letos na jaře vyhlášena vítězem soutěže o nejkrásnější historické město kraje Vysočina za rok 2018. Pojďme se podívat, co pro získání tohoto prestižního označení zde udělali tak zvláštního, aby to dokázalo přilákat také mnoho turistů.

My jsme si zmíněné město nechali až na odpolední část výletu jako takový závěrečný bonbónek.

Zřícenina hradu Rokštejn
Po ránu jsme nejprve přijeli přes Jihlavu k obci Přímělkov, kde jsme zaparkovali auto a dál se vydali pěšky po cyklostezce č. 26 ke zřícenině hradu Rokštejn. Ten nás překvapil svojí monumentální hradbou zdí a vysokou hranolovou věží, viditelnou již z dálky. Zřícenina se tyčí nad údolím říčky Brtnice, zhruba 8 km od tohoto města a 12 km jihovýchodně od Jihlavy. Raně gotický hrad zde byl založen již ve 13. století a patřil mezi nejstarší moravské hrady. Markrabě Jan Jindřich ho po roce 1359 nechal přebudovat v reprezentativní sídlo s veškerým komfortem té doby. Vznikl vlastně dvojhrad, který byl unikátní středověkou stavbou u nás. Na konci 14. století připadl objekt Valdštejnům. Při dobývání hradu vojsky Matyáše Korvína roku 1468 byl hrad velmi pobořen a zpustošen. Následně zůstal neopraven a tudíž i neobydlen a zub času ho nahlodával stále více.
Již mnoho let – od roku 1981 - zde probíhá archeologický výzkum, tak je nutno dodržovat omezení přístupu do některých vyznačených míst. Je vidět, že nyní se blýská na lepší časy. Zbytky palácových zdí byly poopraveny a zakonzervovány, aby neohrožovaly archeology, ani turisty. Dokonce je již zpřístupněna i hranolová věž. My jsme tam však byli již před devátou hodinou ráno, a vstup do věže měl být umožněn až od 10. hodiny. My jsme tam zatím prošmejdili vše, co bylo dovoleno. Představte si, že na nádvoří je vstup volný a všude se můžete pohybovat a fotografovat zcela zdarma.  Na zpřístupnění věže jsme nečekali, náš plánovaný program byl časově nadupaný. Uspokojeni a potěšeni mimořádným zážitkem pro oči i duši, jsme pokračovali dál v pěší túře.

Přírodní rezervace Údolím Brtnice
Modrá turistická značka kopíruje tok říčky Brtnice (ta se vlévá do řeky Jihlava). Pod Rokštejnem pokračuje širší kaňonovitý úsek a my jsme se vydali proti proudu této říčky. Rezervace skýtá nádherné pohledy na příkré stráně. Jen nás opravdu mrazilo, když jsme viděli zkázu lesů. Kůrovec ničí, co se dá. Je to žalostná podívaná na torza stromů, které kdysi bývaly chloubou a ozdobou Vysočiny.
Rezervace byla vyhlášena roku 2001, aby ochraňovala vzácné druhy rostlin i živočichů na ploše přes 68 hektarů. Cestou jsme na stráních objevili žlutě kvetoucí smil písečný, u vody množství kapradin, např. vysoký pérovník pštrosí a na nivních lukách k nám přilétali četné druhy motýlů, např. drobní a krásní modrásci, okáči, babočky, hodně bělásků. Kde nebyla říčka stíněna olšemi a vrbami, tak byly vidět těsně pod hladinou vyhřívající se drobné rybky. Při chůzi po cestičkách v chládku jsme koukali pod nohy, abychom neublížili velkým hlemýžďům, kteří se tady pomalu přesunovali se svými různobarevnými domečky. Zřejmě za naši ohleduplnost nás zdravili vystrkujícími růžky. Co ulita, to jiné zabarvení. Avšak vidět byli jen na krátkém úseku, prostě žádní dálkoplazové. Zájem o rychlejší pohyb je ještě nezachvátil tolik, jako lidskou populaci.
Pak už jsme došli ke starému vodnímu mlýnu Doubkov ze 13. století. Ten roku 1934 částečně vyhořel a nyní je již nefunkční. Poslední zastávku jsme udělali u hezky upraveného rybníku Šamonín. Za zatáčkou se před námi potom již brzy objevilo panorama města Brtnice. Zatím jsme ušli okolo 8 km.

Pokud byste jeli vlakem, tak nejbližší železniční zastávkou je Přímělkov, odkud vede značená zelená turistická cesta, která se před hradem napojí na modře značenou cestu k cíli do Brtnice, viz. mapa zde

Město Brtnice

Bylo pojmenováno podle hojných místních včelínů, kterým se dříve říkalo brtě. Městem se stala až roku 2000. Má sice zhruba jen 3700 obyvatel, ovšem historických památek je zde na poměrně malém prostoru dost.
Od Židovského mostu, zdobeného sochami, se naskytne pěkný pohled na zámecký areál na kopci. Ten byl přebudován z původního hradu a přístupný je jen zčásti. Komentované prohlídky se konají jen v sezóně (o prázdninách) od 10. hodiny každou sudou hodinu až do 16 hodin. Projdete-li parkem, dostanete se ke klášteru. V Klášterní zahradě se konají různé zajímavé akce. My jsme měli šťastný den. Naskytla se příležitost zúčastnit se odpoledního zábavného programu „Dovádění s Vysočinou.“
Mezitím jsme ještě stačili vystoupit na věž klášterního kostela, odkud byl hezký výhled na všechny strany. Pak již stačilo sejít s kopce dolů a objevilo se před námi hezky upravené náměstí. Zde bych zmínila aspoň Valdštejnský dům. V něm se nachází Infocentrum a také muzejní expozice nazvaná:
„Z dob dávných i nedávných města Brtnice“ (v neděli je obojí zavřeno). Dále je pěkná, velká bílá renesanční radnice. Blízko ní další kamenný most se šesticí soch svatých. V rodném domě Josefa Hoffmanna, světově proslulého architekta, tvořícího hlavně ve Vídni, se konají četné výstavy a plánuje se i větší stálá expozice.

Pokud vás k výletu nezlákal text, třeba vaši nerozhodnost ovlivní pár fotografií. Máte šanci zde určitě pořídit i pěknější záběry.

Ještě tip na občerstvení: jedna restaurace je v přízemí Radnice. Pokud budete hledat něco obyčejnějšího a levnějšího, ovšem také s výtečnou kuchyní, pak zajděte do restaurace Na hřišti. Cestu k ní najdete lehce, je hned za zámeckým rybníkem v areálu sportovního hřiště TJ Sokol. Na náměstí prý je ještě dobrý bufet, jenže ten nemá v neděli otevřeno. Zkuste jet třeba ve všední den. Šťastnou cestu.

Hodnocení:
(5.2 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Mužíková
Jarko povedlo se, jako vždy. Ta mňamka na talíři mne inspirovala.
Soňa Prachfeldová
Bezvadný tip na výlet, navíc poutavá pozvánka i s fotkami. Díky Jarko.
Jaroslava Handlová
Děkuji za všechny dosavadní komentáře. Danko R. nebo i další, pokud byste se rozhodli přijet poznávat Vysočinu, ozvěte se mi, prosím.
Jaroslava Handlová
Ali T. všimla sis správně. Ta blondýnka a ještě jeden štramák mi dělali milou společnost.
Jaroslava Handlová
Všichni máte pravdu v tom, že je to tak trochu z ruky a pro mnohé i dost daleko. Ovšem není nutno výlet stihnout za jediný den. Kdo by chtěl někdy na Vysočinu přijet a prozkoumat ji více, není problém se ubytovat v různých kategoriích - jak komu co vyhovuje.
Alena Tollarová
Oblast pro mě naprosto neprobádaná vypadá lákavě, stejně jako talíř na poslední fotce. A tu blondýnku bych měla znát, že? :)
Danka Rotyková
Byl by to krásný výlet, zkusím to navrhnout... ☺
Jitka Hašková
Hezký výlet, bohužel pro mě poněkud z ruky.
Marie Seitlová
Jaruš, zajímavý tip na výlet. V těchto místech jsem nebyla, tak jsem ráda, že jsi mě tímto místem provedla. Líbí se mi i fotoreportáž. Díky.
Věra Ježková
Jarko, pěkné, ale příliš vzdálené.
Anna Potůčková
Hodně lákavý tip, až na tu větší dálku....
Marcela Pivcová
Máte moc hezké přírodní fotky, takovým dám přednost před nazdobenými zámky.
František Matoušek
Škoda, že je to trochu z ruky. Třeba někdy budu nablízku..., kdo ví? Díky.
Zuzana Pivcová
Jarko, krásný a zajímavý výlet. A jak je to u Tebe samozřejmostí, podán i perfektním stylem a jazykem.
Marie Novotná
Děkuji, že jsem mohla být u toho. Byla to moc hezká vycházka. Vsem mohu vřele doporučit.
Dana Puchalská
Jaruško,už při čtení pozvánky je vidět, že jsi víc než dobrá průvodkyně.
Dana Kolářová
Jarko, lákavý tip.