Příběh na 50 slov: Pohled z okna

To jste dělali tak, že jste napsali mnoho slov a pak vyškrtávali a zkracovali? Mně to jde dobře opačně: Napíšu minipříběh třeba na 30 nebo na 40 a pak jen vymýšlím vatu, aby jich bylo nakonec 50.

Souhlasím, není to jednoduché a děkuji.

Moc pěkné. Psát krátký příběh na 50 slov, tak, aby měl patu i hlavu, není jednoduché. V klubu jsme je psali také.

Díky Soni. Oloupané bílé jsou opravdu výborné.

Danuško, vlastně Ty jsi poprvé přišla s Příběhem na 50 slov. Také mi tu od Tebe chybělo těch 50. A což jaké má teprve dobré plody - nejraději, když mohu ještě oloupat slupku, to je dobrota.

Eleno, díky a souhlasím.

Byla jsem jednou v jedné domácnosti, kde byl na dvorku rozložitý ořešák - já v tu chvíli už neviděla nic jiného... Jen jsem paní domácí říkala, vy máte to největší bohatství, které jsem v životě viděla a tím je lavička pod stínem vašeho nádherného ořešáku!

Už mi tvé krátké a výstižné vlaječky chyběly. Každý by měl mít ten svůj ořešák.

Pod ním by se sedělo v těchto parných dnech !!!

Přesně takového vidím, když ráno otevřu oči...

Zuzano, u nás jsou kaštany napadené všechny. A obrana není. Je to smutný pohled.

Ráda si povídám se vším živým, tedy i se stromy. Jednou mi vyrazila dech jejich odpověď na mou nevyslovenou otázku. Rve mi srdce, když vidím, jak se s nimi v dnešní době zachází. Nejenže si pod sebou podřezáváme pomyslnou větev, my se s jejich likvidací připravujeme o cenný zdroj kyslíku i vody. Žádný strom neroste tak daleko, aby se nás nedotkla jeho necitelná likvidace. Danuško, rozumím ti.

Krásné, romantické. Taky mám ráda staré vzrostlé stromy. Jen je mi líto, že mi nikdy neřeknou nic z minulosti.

Ořešák nikde v blízkosti není, ale zde v Týně jsou všechny stromy krásné, takové nedotčené, včetně kaštanů, které jinde zacházejí. Díky, Dano.

Mám ráda posezení i jiné podobné "aktivity" mezi stromy. A ořešák jsme mívali kdysi na chalupě. Byla pod ním hezká lavička, která vyloženě lákala k posezení a sladkému lelkování. Bylo to moc krásné. Stejně jako tenhle článek.

Moje babička vždy říkala, " objímej stromy, je v nich síla". Ano jsou krásné,některé stoleté a obdivuhodné. Miluji stromy a jsem ráda , že je jich ještě hodně ,kde se dají obdivovat.

Krásné. Minulou sobotu jsem okusila odpoledne sezení pod ořešákem, bylo to lepší než v altánu.