Plýtvání jídlem dosahuje rekordů
Ilustrační foto: ingimage.com

Plýtvání jídlem dosahuje rekordů

2. 8. 2019

Jídelna či  provozovna rychlého občerstvení v průměru denně vyřadí mezi dvěmi až čtyřiadvaceti kilogramy jídla, které by se dalo ještě spotřebovat.

Proběhl průzkum, který se pokusil zmapovat plýtvání potravinami. Jeho výsledky jsou otřesné. Zatímco mnozí lidé v penzi jsou nuceni jídlem velmi šetřit, mnohé podniky s ním zacházejí jako s bezcennou surovinou.

To, jak se plýtvá s jídlem, se pokusilo zmapovat několik institucí společně. Cílem je změřit, kolik se plýtvá, proč a navrhnout opatření, jak tomu přecházet nebo nevyužité potraviny darovat lidem, kteří by je využili. Nejedná se totiž o odpad, o věci s prošlým datem, o jídlo nekvalitní. Naopak, jde o ukázku, že prostě společnost neumí hospodařit, protože ji k tomu blahobyt nenutí a zároveň si neuvědomuje, že ne každý v blahobytu žije.

„Z měření vyplynulo, že množství potravin vyřazených z prodeje v provozovně, ale stále ještě s možností využití pro lidskou výživu, se pohybuje v průměru mezi 1,8 až 24 kg na den  provozovnu, ” říká manažerka projektu Lenka Hebáková z Technologického centra Akademie věd České republiky.

Průzkum ukázal, že více než polovina vyhozených potravin vzniká v kuchyních při přípravě, čtrnáct procent ve výdeji jídel a za třicet procent jsou zodpovědní konzumenti. Sledovány byly závodní jídelny a řetězce rychlého občerstvení, tedy různé bagetérie a podobně. Výzkumníci je sledovali, pozorovali, co se v nich vyhazuje, odpad třídili v kuchyních i ten, který nechali strávníci.

Nejčastěji se vyhazuje ovoce a zelenina při přípravě v kuchyni. Měření trvalo šedesát tří dnů, výzkumníci analyzovali necelé tři tuny jídla a pití.

Právě přístup ke zpracování jídla je jednou z věcí, která společnost rozděluje a ve které se jasně projevuje rozdílné vnímání světa u jednotlivých generací.

„Moje máma vždy zpracovala naprosto všechno. V podstatě jsme neměli odpadky. Přitom jsme jedli dobře, hodně se vařily polévky, máma často mixovala ovoce, zpracovala vše, co bylo na zahradě nebo co si různě měnila se sousedy,“ vzpomíná pětasedmdesátiletá Hana, která pochází z vesnice na severu Moravy. Sama přiznává, že ona už k zpracovávání potravin přistupuje jinak. „Zvykla jsem si kupovat polotovary, občas vyhodím něco, co jsem nesnědla. Oproti mamince rozhodně nejsem dobrá hospodyně. Ovšem to, co vidím na mé vnučce, to je alarmující. Ona si běžně koupí hamburger nebo bagetu na sto korun, několikrát kousne a skoro celé jídlo vyhodí. Kupuje si drahé fresh džusy, přitom sama je líná si ovoce vytlačit. Její vyhazování peněz za jídlo i to, co nespotřebuje, je šílené. Zřejmě si na to vydělá, nevím, ale připadá mi, že je typickou představitelkou generace, která vůbec neví, že dříve bylo zvykem s něčím šetřit, něco si odříct, na něco nemít,“ vypráví Hana.

Průzkum ukázal, že česká společnost si opravdu potravin neváží a lidé, kteří chodí do provozoven rychlého občerstvení plýtvání s ním vlastně podporují, ať už vědomě či ne.

„Pokud by se výsledky projektu rozšířily na celý segment, odhaduje se, že v oblasti rychlého občerstvení se ročně vyprodukuje 18 tisíc 338 tun potravinového odpadu a ztrát a v závodních jídelnách 8 tisíc 473 tun potravinového odpadu a ztrát za rok,“ tvrdí autoři zprávy o závěrech průzkumu.

„Budeme se nyní snažit diskutovat o tom, jak by se v provozu dalo předejít vzniku potravinových ztrát a odpadu. Do jednání zapojíme také ministerstva, která mají vliv na nastavení pravidel zacházení s potravinami, včetně darování potravin charitám a potravinovým bankám,” dodává Lenka Hebáková z Technologického centra Akademie věd.

Průzkum také ukázal, že lidé se často nejsou schopni orientovat v pojmech, které s plýtváním souvisí. Co je to potravinová ztráta? Definice je následující:

 Potravina, která byla vyřazena z dalšího zpracování nebo prodeje v daném provozu, avšak není nutně degradována na odpad, neboť může být dále zužitkována k lidské konzumaci. Jedná se například o neprodané nebo jinak nevyužité hotové pokrmy, které mají potenciál být darovány do potravinové banky či být zkonzumovány jinde.

A co je potravinový odpad? Jakékoliv potraviny a nepoživatelné části potravin, které nejsou zkonzumovány a neslouží jako potravina k další konzumaci lidmi. Příkladem mohou být kosti, slupky citrusů či zbytky jídla od strávníků.

Ať už se plýtvání nazývá jakkoli, faktem je, že nikdy nebylo tak rozšířené jako nyní. A starší generace, která ještě mnohdy zažila nedostatek, jen nevěřícně kroutí hlavou. Protože jde o poslední generaci, která zřejmě ještě umí zpracovávat jídlo tak, aby z něj bylo odpadu co nejméně. O lidi, kteří nebyli zvyklí kupovat si za sto korun obyčejnou bagetu s plátkem salámu a plátkem okurky, ale sami si ji doma připravili a celou okurku pak ještě spotřebovali při přípravě dalších jídel.

Hodnocení:
(5.1 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marcela Pivcová
Mohu říci, že jídlem zásadně neplýtvám, nakupuji menší množství, někdy zbylé dám do mrazáku. Když se výjimečně něco zkazí, mám z toho nepěkný pocit. Šetřím i s vodou.
Jana Šenbergerová
Vnučka mě dnes šokovala prohlášením, že ve školce mají kyblík, do kterého mohou vyhodit jídlo, které jim nechutná. :-(
Ladislav Vesecký
Jak už jsem tady psal jednou: plýtvá jen ten, kdo byl v rodině tomu naučen. Plýtvání pomohl i ten prohnilý kapitalismus!
Marta Pišanová
Někdy se plýtvá a někdy se neprodá jídlo které se vyrobí v cukrárnách, restauracích , a už funguje i mobilní aplikace projektu "Nesnězeno," kde se dá koupit jídlo ,které by se jinak vyhodilo ,dobrý nápad ,taky jedna z možností jak "nevyhodit "
Věra Ježková
Neplýtvám. Znám rozdíl mezi Spotřebujte do … a Minimální doba trvanlivosti … Občas ale něco stejně vyhodím. Trpím, když vidím v televizi, kolik jídla se zbytečně vyhodí v obchodech a restauracích.
Jitka Caklová
"Sytý hladovému neuvěří.", "Lehko nabyl, lehko pozbyl." a "Z cizího krev neteče." Kdo si ale dnes uvědomí, že to "cizí", například spodní voda, je nás všech, I VE STUDNÍCH. Když jsme před čtyřiceti lety kopali studnu, museli jsme mít od vodohospodářské zprávy povolení, jak k vykopání studny, tak k odběru určitého množství vody. Říkat, "já si do bazénu točím vodu z "vlastní" studny, je laciné. Jednou na plýtvání, hlavně s vodou, dojedeme všichni.
Hana Rypáčková
Vím, že hotovky v nabídce menu se už později neprodávají, myslela jsem, že proto, aby si kupoval host drahé minutky. Unie nás zabije.
Josef Borecký
Máme příkaz z EU že po dvou hodinách se neprodané jídlo v restauracích musí zlikvidovat v kafilériích nesmí se ani zkrmit zvířaty . Směju se tomu jak potom se v akci "zachraň jídlo" dává lidem :) to jsou paradoxy že? Aby mě někdo špatně nepochopil rozhodně nekritizuju rozdávání jídla v této akci, ale ten předpis
Danka Rotyková
Asi mne někteří z vás pochopí, že se nemohu dívat v klidu na to, jak někteří plýtvají. Tak mě to rozčiluje, že se raději odporoučím, abych nic neviděla. Doma jsem to v rámci výchovy okomentovat mohla, ale v zaměstnání to nebylo možné. Jen jedinkrát jsem řekla, že kdyby si mladé kolegyně takhle myly nádobí doma, nedoplatily by se. V kuchyňce v práci voda tekla o sto šest, i když se mohlo dát nádobí do myčky. Byla jsem za starou protivnou bábu, která by chtěla komandovat. Vícekrát jsem o plýtvání nic neřekla. Nemohla bych tak žít, snad proto, že pro nás v dětství nebylo nic samozřejmostí. Ať se jednalo o jídlo, pití, oblečení nebo vodu. Šetřilo se se vším.
Hana Rypáčková
Neplýtvám, ale vidím v odpadu na kompost spoustu jídla a divím se.. A vnoučata, jak se rozhodují, co budou jíst a co ne. Bídu na ně.
Jana Šenbergerová
O to smutnější je, že stále umírají lidé hladem. A neplýtvá se jen potravinami ... Stačí vidět, jak někdo loupe brambory a zeleninu nebo jí jablko. Když je ve školní jídelně součástí oběda ovoce, je jím lemována silnice, která vede od školy. Když jsme se nad nějakým jídlem moc ošklíbali, náš tatínek nikdy nezapomněl podotknout: "Hladu a vší na vás, rozežranci." Pravnoučatům by to asi předvedl i v praxi, protože ta doopravdy neví, co by.
Hana Nováková
Bydlela jsem v paneláku, v období před revolucí se každý večer v neděli sjížděly rodiny od svých rodičů, napakované na celý týden. Nekoupily brambory, zeleninu, ovoce, byly zabíjačky, králíci, vejce. Pak bylo v kontejnerech vidět, jak se plýtvá s jídlem kusy kuřete, brambory, shnilá jablka, po vánocích i ještě více zbytků. To se jim to žilo. Já musela pro rodinu koupit vše a tak jsem vše se snažila zužitkovat, jak mě to učila babička. Říkala:"za vše jsi zaplatila, tak vše musíš využít", vzpomínám na její slova dodnes a dodnes to i dělám. Bohužel, je pořád řada těch, kteří si plýtvání potravinami nikterak nepřipouští a je to špatně, hodně špatně.
Dana Puchalská
Aničko, ty dali nejspíš do nějaké potravinové sbírky pro bezdomovce m
Anna Potůčková
A kde končí zboží s ukončenou záruční lhůtou ve velkoobchodech? Stalo se mně už, že jsem přišla k pokladně se 30% slevou na jogurtech, ale protože tato sleva platila jen do neděle, a já tam byla brzy ráno v pondělí mně pokladní toto zboží už neprodala, že nemůže kvůli záruce. Kde asi tedy ty jogurty skončily?
Karel Boháček
Kolikrát jsem v šoku, kolik jídla se zkazí a vyhodí. Vidím to i syna. Zažil jsem hlad a tak si jídla vážím / nepřeji to nikomu, ale takové chvíle by si asi měl každý člověk zažít - vážil by si všeho/.