Evropané stárnou, většina
si to však nechce připustit

Evropané stárnou, většina
si to však nechce připustit

21. 1. 2012

Jedenasedmdesát procent Evropanů si uvědomuje stárnutí evropské populace, ale pouze dvaačtyřicet procent z nich považuje tento vývoj za alarmující. Zcela odlišně vnímají tento trend politici, kteří považují stárnutí obyvatelstva za jeden z největších problémů Evropy. Vyplynulo to z výsledků nového průzkumu statistické společnosti Eurobarometr, jejichž zveřejněním Evropská komise symbolicky zahájila Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012.

„Průzkum ukázal, že lidé chtějí ve stáří zůstat aktivní. Byl bych rád, kdyby tento evropský rok věnovaný seniorům povzbudil občany, zúčastněné strany a veřejné činitele k podniknutí kroků na podporu aktivního stárnutí,“ uvedl k výsledkům László Andor, eurokomisař pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění.

Není „starý“ jako „starý“
Průzkum ukázal, že občané různých států chápou označení „mladý“ a „starý“ odlišně: na Maltě, v Portugalsku a ve Švédsku jsou za mladé považováni lidé do 37 let, zatímco na Kypru a v Řecku do věku 50 let. V průměru se za „staré“ považují lidé těsně před dovršením 64 let věku, za již ne mladé po překročení hranice 41,8 roku. Vnímání věku se liší také v závislosti na pohlaví dotazovaných: například ženy se domnívají, že stáří začíná v 65 letech věku, zatímco muži označují jako počátek stáří již věk 62 let.

Češi se o rodiče starají
Podle průzkumu se o své starší příbuzné stará pětina Čechů, čímž jim patří druhé místo v Evropě, hned za Francii.  Úspěch Česka však mohl částečně ovlivnit tradiční model pospolitosti české rodiny, kdy se starší lidé často vzdávají svého majetku ve prospěch dětí nebo vnoučat, případně se s nimi v krajním případě dělí i o důchod. V západních zemích není takový přístup obvyklý. Senioři si šetří a peníze pak utrácejí za nejrůznější služby a požitky sami pro sebe.

Nezvyšovat hranici penzí
Pokud jde o práci a stárnutí, pouze jeden ze tří Evropanů souhlasí se zvýšením oficiální věkové hranice pro odchod do důchodu do roku 2030, přestože se jedná o nutnou politickou prioritu mnoha členských států. Významnou podporu (61 %) má však myšlenka, že lidem by mělo být umožněno dále pracovat i po dosažení oficiálního důchodového věku.
Přestože typický důchodový věk je 65 let, v roce 2009 se odcházelo do důchodu průměrně v 61,5 roku. Dvaačtyřicet Evropanů se domnívá, že budou schopni vykonávat svoji současnou práci i po dosažení 65 let věku, 17 % očekává, že svoji stávající práci nebudou moci vykonávat ani do 60 let.

Třetina Evropanů pak uvedla, že by rádi dále pracovali i po dosažení věku pro odchod do důchodu a pro téměř dvě třetiny dotázaných je myšlenka kombinace zaměstnání na poloviční úvazek a částečného důchodu atraktivnější než možnost úplný odchod do penze.

stárnutí věk
Autor: Redakce
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.