Rci, že slovo rčení je docela zvláštní kvůli tomu RČ na začátku. Zkusil jsem sepsat ta rčení, v nichž je nějaké číslo. A jako vždycky věřím, že vaše kolektivní úsilí ten seznam minimálně zdvojnásobí.
1 za všechny, všichni za 1.
1 za 18, druhý bez 2 za 20.
To se stane jednou za uherský rok.
Jsi prostě 1 (jednička).
1 vlaštovička jaro nedělá.
Chceš 1 za ucho?
Ve 2 se to lépe táhne.
Dal si prostě dohromady 2 a 2.
Doma hraje 2. housle.
A zabil 2 mouchy 1 ranou.
Maká za 3.
Stojí tam jak 3 králové.
3 pruty Svatoplukovy.
Kdo šetří, má za 3.
Jít do 3 (trojky).
Mezi 4 očima.
Spustil se na všechny 4.
Udělal to za 5 minut 12.
Nemá všech 5 pohromadě.
Nakupuje za 5 prstů.
Ten má všech 5 P.
On je jak 5. kolo u vozu.
Ona má snad 6. smysl.
Jsi bledý jak zelená sedma.
Ta má snad 9 životů (jako kočka).
Tváří se, jako by neuměl do 10 počítat.
Je jich 12 jak apoštolů na orloji.
To je jeho 13. komnata.
A je to fifty – fifty (50 na 50).
Jasně, 100pro.
Vzdálil se mi na 100 honů.
Mimochodem, mít všech pět pohromadě, to neznamená mít 5 smyslů (zrak, sluch, chuť hmat, čich), nýbrž mít „v hlavě“ rozum, paměť, představivost, odhad a úsudek, ale tím pátým si teď nejsem jistý.
