Nové vztahy ve vyšším věku často zhatí rodinní příslušníci
Ilustrační foto: ingimage.com

Nové vztahy ve vyšším věku často zhatí rodinní příslušníci

12. 7. 2019

Když se zamilujeme ve dvaceti, mluví nám do toho akorát tak rodiče, pokud s naším výběrem nejsou úplně spokojeni. Ale když se v rodině roznese, že si babička v pětašedesáti našla přítele, kde kdo z příbuzných má pocit, že má právo to komentovat.

"Faktem je že ženy vyššího věku jsou častěji obklopeny řadou rodinných příslušníků, na nichž lpí," vysvětluje psychiatrička Tamara Tošnerová, která se této problematice věnuje ve své knize Jak si vychutnat seniorská léta. "V dalším případném vztahu stále i s přibývajícími léty předpokládají, že partner přijme také celou její rodinu. Starý pán (ovšem nemusí být vždy starý) však začne chodit s výčitkami typu: Ona chce, abych měl rád ji, její děti i její vnoučata a neustále o nich mluví. A tak raději zůstává sám, nemíní rodinu své přítelkyně přijmout jako vlastní," popisuje jeden příkladů.

Podotýká, že rodina přítelkyně nebývá takzvaně po chuti ani mužům, kteří mají vlastní děti a vnuky ani těm osamělým. Ti jsou totiž často ve vyšším věku zvyklí na pohodlí. Od případné nové partnerky očekávají jen další vytváření pohodlí a nepotřebují si odpoledne komplikovat návštěvami ukřičených cizích vnoučat.

Pětašedesátiletá bývalá učitelka Dagmar z Olomouce se před půl rokem seznámila se sedmdesátiletým bývalým učitelem Karlem. Oba začali chodit na výlety, do divadel, jsou spolu spokojeni. I když neuvažují o společném bydlení a od začátku si vyjasnili, že půjde jen o přátelství spočívající v příjemných výletech a kulturních akcích, Dagmar získala pocit, že by se měly seznámit jejich děti. A tak se rozhodla, že letos pozve všechny na předvánoční posezení.

"Karel se na ten můj návrh tvářil divně," říká. "Tvrdil, že jeho dcera nemá čas a vnučka už vůbec ne. Když jsem ho poprosila o jejich mailové adresy a chtěla je sama pozvat, pořád to zamlouval a nedal mi je. Moje dcera mi rovnou vynadala. Řekla, že nemá důvod družit se s cizími lidmi jen proto, že jsou to Karlovi příbuzní. Nic proti němu nemá, ale propojovat naše rodiny nechce. Tak jsem to vzdala, i když to moc nechápu," vypráví Dagmar. 

Podobnou zkušenost, i když z opačného pohledu, má osmapadesátiletý Stanislav z malé vesnice u Ostravy. Je dvacet let rozvedený, žádná ze známostí se neproměnila v nic hlubšího, až loni se na inzerát seznámil s o dva roky starší ženou, se kterou si moc rozumí. Paní pochází z Ostravy, a protože bydlí v paneláku, je nadšená, že u něj může trávit dny na zahradě. Pomáhá mu, oba mají zálibu sázet, pěstovat, budovat.

"Jednou mi oznámila, že sebou vezme syna a dceru, prý abychom se seznámili. Neprotestoval jsem, připravil jsem nějaké pohoštění. Přijela s nabručeným čtyřicátníkem a o něco mladší stejně se mračící ženou. Moc nemluvili, jen si mě nedůvěřivě prohlíželi. Byla to dost trapná situace a zřetelně jsem cítil, že si myslí: Dej naší mámě pokoj. Pak jsme se pohádali, protože ona tvrdila, že si vymýšlím, že se prý chovali normálně. Už plánuje společné Vánoce. Tak o to teda nestojím a chystám se jí to říct," vysvětluje Stanislav.

"Pamatujme si, že vstupujeme-li do vztahu ve vyšším věku, přijímáme i rodinu partnera, jeho postoj k ní, včetně všech souvislostí," připomíná Tamara Tošnerová.

Podobných případů je totiž hodně. Souvisí to s tím, že se dožíváme stále vyššího věku ve stále lepší kondici a stále více lidí prožije za život vícero vztahů. Zatímco dříve byla ovdovělá šedesátnice považována za stařenku, nyní takové ženě mnoho lidí říká: Ale nezůstaneš sama, že ne? Chceš si někoho určitě najít…

Na jednu stranu je to fajn, na stranu druhou to přináší komplikované situace. Tak až se s někým seznámíme, počítejme s tím, že asi má dceru, syna, vnoučata, pravnoučata. A že by byl zázrak, kdybychom si s nimi ihned na první dobrou padli do oka a přátelsky proklábosili

Hodnocení:
(4.7 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Nová
Rozhodně bych neseznamovala svoje děti s partnerovými .
Eva Kopecká
Myslím, že to není zapotřebí, seznamovat se navzájem v tomto věku s dětmi partnera. Za předpokladu, že ti dva, co se spolu vídají, jsou samostatní a soběstační. Ty děti na svoje stárnoucí rodiče moc času nemají, tím spíš, že chodí jistě do práce. Měli by se spokojit s informací, že některá odpoledne jedou spolu na výlet, některé večery jdou spolu do divadla. Důchodci a důchodkyně jsou svéprávní a řeknu to ošklivě, dětem je celkem houby po tom, zda jejich maminka je na Rusalce se sousedkou nebo přítelem. Když oni by tam s ní jistě ani nešli. Není třeba tlačit na pilu. Něco jiného by bylo, kdyby se ti dva chtěli vzít. Pro mě je nepochopitelné, že se někdo na stará kolena s někým potká a zboří kvůli tomu vztahy s dětmi. Ty děti tu budou pořád....ten partner, když si to rozmyslí, když mu to děti rozmluví, když onemocní....ten ne....!
Vlasta Simonová
Nevím, jestli paní Hofmanová je psycholožka, ale její články - názory v nich i způsob podání jsou mi neobyčejně sympatické. Na rozdíl od psaní a poučování různých "koučů". Člověk by předpokládal, že když si někdo třeba i ve starším věku najde kamaráda/ku, "přítele/kyni, musejí oba vědět, že ten druhý má nějakou rodinu, vnoučata, děti, které má zajisté rád a podle toho se chovat. Pro mne není nic horšího, než když se starší až stará ženská - bába, dědek...zamiluje jak blázen, tak, že nevidí, neslyší, říkám, a nezná se už k nikomu, kdo nechce pořád poslouchat jenom to směšné cvrlikání o nich dvou a nic jiného je nezajímá. A znám takové směšné-trapné dvojice, obyčejně brzo skončí a pak pro změnu je má odvrhnutá rodina na krku dvojnásob. Moje krédo je - víš, že mám děti, rodinu a mám je samozřejmě ráda. Budu mít podobně ráda i tvoji rodinu, pokud to tak budeš mít i ty. Nikdo samozřejmě nemůže po cizím člověku chtít, aby je úplně MILOVAL jako svoje vlastní, nebo jim dělal otce či dědečka, ale skloubit to všecko docela dobře jde, když je vůle. Pokud jsou hlavně ti dva nejstarš vyzrálí rozumní lidé a ne nevyrovnaní potrhlí starci, kteří chtějí ohromit svět svými "schopnostmi", "mladickostí". Vidíte, já jsem ve vyjadřování dost netaktní a hrubá, neumím to jako pí. Hofmanová, můj vzor.
Ellen Z. Matějová
Myslím, že vždycky je to i o vztahu rodičů s dětmi. Když mají spolu dobré vztahy, děti přijmou nového partnera matky nebo otce také dobře. Zvláště, pokud vidí, že jejich rodič je s novým partnerem (partnerkou) spokojený a šťastný. Já jsem neměla problém přijmout děti svého partnera, mám je ráda jako vlastní a rozumím si s nimi, a stejně tak můj partner s mými dětmi našel společnou řeč a dobře si s nimi rozumí. Ani děti navzájem nemají mezi sebou problém. A proč by měly mít - všichni jsou dospělí a dovedou najít společné téma k hovorům. Děti by měly pochopit, že jejich rodiče mají právo na hezký život i v důchodovém věku a nekomplikovat jim to.
Věra Ježková
Velká rodina přítele (vdovce) mě naštěstí přijala velmi hezky. Vyskytlo se jen jedno nedorozumění, které se brzy vyjasnilo. Cítím se s nimi dobře.
Daniela Řeřichová
To je velmi složitá situace pro všechny zúčastněné.