Seriál o letničkách: Čapí nůsky, dnes muškáty nebo pelargonie
FOTO: archiv autora

Seriál o letničkách: Čapí nůsky, dnes muškáty nebo pelargonie

2. 7. 2019

O muškátech se dovídáte ve všech ilustrovaných katalozích, nabízí se Vám spektrum odrůd od bílých po tmavě rudé, velkokvěté, drobné, "stojaté", převislé. Méně se hovoří o jejich původu a minulosti.

Pochází ve velké většině z jihu Afriky, z oblastí se srážkami nerovnoměrně rozdělenými v roce. Musí tedy překonat období bez srážek, jinak by rostliny zahynuly. Mají proto buď dužnaté listy u nichž je omezený výpar, nebo ztlustlé kořeny, oddenky, stonky, jsou porostlé chloupky. Divoké druhy mají i květy žluté, u kulturních tato barva chybí. Na konci 17.století se začaly přes Holandsko dostávat do Evropy nové rostliny z Kapska, mezi nimi i Gerania, jak se tehdy říkalo pelargoniím. Jméno je odvozeno od tvaru plodů, připomínajících zobák ptáka jeřába, řecky řečeného Geranos. U nás, v Čechách, se jim mezi lidmi začalo říkat "čapí nůsky", stejně jako některým kakostům.

Jako každá novinka obešla Evropu, a mnohde zakotvila natrvalo. Šlechtěním se začaly zabývat firmy v Anglii, Rakousku, Francii. Nejprve byly v "kursu" obyčejné, „stojaté“ pelargonie (Pelargonium zonale) v barvě červené. První plnokvěté se objevily po roce 1855. Sláva rostlin stoupala, v roce 1875 byla založena pobočka Královské zahradnické společnosti přímo se zabývající jen pelargoniemi. Nové odrůdy měly i různě zbarvené listy, bíle, žlutě lemované i skvrnité.

Na jedné výstavě byl přistižen zahradník, jak řeže řízek z jedné rostliny. Soud mu po prozkoumání případu a poté, co byla pelargonie uznána za "křovitou dřevinu", udělil trest buď 5 liber šterlinků nebo 2 měsíce vězení s těžkou prací.

Pokud by se tehdejší praxe přenesla i k nám, byla by pokladna měst pořádajících výstavy květin plná, města po odpracovaných trestech jak z cukru.

Populární byly i voňavé muškáty, hlavně na vsi. Stály celý rok mezi dělenými okny domků, ráno voněly, přes den jejich silice zaháněly mouchy od oken. Jejich sláva pominula nastěhováním babiček do domů s úzkými parapety nad topením. Málo kdo si uvědomoval, že chránily byt před hlukem i před prachem. Mezi chlupy na listech se ho zachytilo velké množství, zpomalovala se i cirkulace vzduchu, zvyšovala se výparem vody i vzdušná vlhkost. Dodnes však patří vonné muškáty mezi užitkové rostliny, pěstují se v tropech na polích, sklízí jako u nás jetel, vojtěška, lisují a extrahují se z nich silice.

Divoké, z míst, kde neprší i více jak půl roku, pocházející pelargonie, jsou hledané zejména milovníky neobvyklých sukulentů, "bonzají". Mají drobnější kvítky, jemnější barvy, vyskytují se i žlutavé a nazelenalé květy.

Dnes pěstované odrůdy jsou složitými kříženci planých rostlin. Vedle těch dnes již obyčejných páskových se dostalo na výši i šlechtění pelargonií velkokvětých (koukolky, anglické muškáty,...), i dnes nejčastějších převislých. Základem množení je buď osivo, u něhož je jistá barva i jednotnost rostlin, či pestrost barev při stejné ranosti a vzrůstu, nebo vegetetivní množení bezvirózních, zdravých matečných rostlin u odrůd výjimečných vlastností. Nerozhoduje již jde-li o tzv.zonálky (Pelargonie páskové – P. zonale), či převislé, peltáty (P. peltatum). Můžeme být rádi, že se šlechtění děje i u nás a české odrůdy sbírají mnohá ocenění i v Holandsku, Anglii, Francii.

Chceme-li pěstovat rostlinky od semene, měli bychom je vysévat již v prosinci. Na trhu je dostatek substrátů jak pro výsevy (např. substrát A,  Výsevní substrát), tak pro následné pěstování a hnojení (speciál pro muškáty,... substrát B, univerzální, tekutá, sypká hnojiva i tzv. tyčinky, tablety,..). Zdravější jsou rostliny mírně zalévané, kvalitně hnojené.

Nejčastější chorobou je korkovitost. Vyhneme se jí řidším sázením rostlin, zaléváním po ránu, hnojením hnojivy s nižším obsahem dusíku. Napadá tedy příliš nahnojené, husté, na list a večer zalévané rostliny, ve špatně odvětraném místě. V těžkém substrátu, stále podmáčené, trpí hnilobami kořenů, v bytě v zimě občas molicí, mšicí. Molice se zbavíme opakovaným ošetřením přípravkem Mospilan, Careo, mšici napoprvé zničí Pirimor i minerální oleje.

Zimování je nejlepší na světle, při teplotách kolem 15oC, omezené zálivce. Existuje mnoho zaručených způsobů (ve tmě ve sklepě, v novinách,...), tyto jsou vhodné spíše u starších rostlin. Vhodné je též přezimovat mladé rostliny ze srpnového řízkování, nahusto vypíchané, po jaru rozsazené na konečnou vzdálenost v truhlíku.

Jako zahradník bych ale řekl, že nejlepší je nakoupit je každé jaro nové. Objevují se stále nové barvy a tvary květů, různého vzrůstu, vitality.

Aniž bychom si to dnes uvědomovali, chrání nás květiny za oknem před hlukem a prachem z ulice, dají se totiž pěstovat i na té nejsušší a nejrušnější, nejprašnější třídě ve městě. Vzhledem k tomu, že mají rády teplo a světlo nehodí se na severní okna, tam je mohou nahradit fuchsie a lobelky.

 

Květoslav Mráček

 

 

 

 

Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(5 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jarmila Komberec Jakubcová
Muškáty mám moc ráda. Každoročně je vysazuji do truhlíků. Letos jsem to časově zvládla až včera. Už jsem je nemohla skoro nikde sehnat. Líbí se mi i jejich příjemná vůně.
Dana Puchalská
Muškáty mám ráda. Poprvé se mi podařilo, aby mi přes zimu 3 kusy neuhynuly. A jsou nádherné. V novém bytě s teplým sklepem je to kumšt.